Ostravské Hradčany naposled „ve starém“

Ostrava – Vrytím „podpisu“ ministra kultury do plechů plynojemu ostartoval dnes odpoledne symbolicky projekt, jehož cílem je zpřístupnění a nové využití národní kulturní památky ve vítkovické Dolní oblasti. Areál vítkovických železáren, jedinečná industriální památka v Česku, se během následujících čtyř let promění v centrum vědy, kultury a turismu. Pomoci k realizaci plánů má unijní dotace ve výši 500 milionů korun.

Smlouvu o půlmiliardové dotaci  podepsali dnes ministr kultury Václav Riedlbauch a Jan Světlík za společnost Vítkovice a zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovic, které za projektem revitalizace stojí. Peníze do obnovy vítkovické památky putují z prostředků Evropské unie a rozpočtu ČR pro podporu využití potenciálu národního kulturního dědictví.

Obnova hlavních částí vítkovické památky se plánuje do roku 2013. Vysoká pec č. 1 se promění v technickou naučnou stezku a vybudována by na ní měla být prohlídková trasa s výhledem na Ostravu. Autorem návrhu je architekt Josef Pleskot, který navrhl také změnu plynojemu z roku 1921 ve víceúčelovou aulu s galerií a kavárnou a s kapacitou až 1500 míst.

Nahrávám video
Marta Pilařová informuje z Ostravy
Zdroj: ČT24

Takzvaná VI. energetická ústředna by se měla podle projektu renomovaných architektů, manželů Heleny a Václava Zemánkových, stát interaktivním mmuzeem, výukovým prostorem a speciální laboratoří, v nichž by mimo jiné měla probíhat i přímá interaktivní výuka v technických oborech.

Doprovodný kulturní program slavnostního odpoledne se tematicky od „ostravských Hradčan“ příliš nevzdaloval. Komorní scéna Aréna zahrála v rozlehlém prostoru plynojemu, který byl téměř 70 let veřejnosti nepřístupný, ukázku z připravované divadelní inscenace Brenpartija. S podtitulem Scény ze struskové haldy byla jako opera uvedena na letošním festivalu Janáčkova máje. Svérázný hudební počin o brenparťácích, brenařích nebo také haldařích - bezdomovcích, kteří na počátku minulého století žili na stále prohořívající struskové haldě - si premiéru odbyl v prostředí průmyslového areálu vysokých pecí vítkovických železáren.

Podnět k založení železáren ve Vítkovicích dal 9. 12. 1828 olomoucký arcibiskup Rudolf. První koksovna byla vybudována v roce 1831, první vysoká pec na koks byla zapálena v roce 1836, druhá v roce 1838. Provoz je od roku 1998 zastaven.

Areál je od roku 2002 národní kulturní památkou a aspiruje spolu s dalšími částmi dolu na zapsání do seznamu UNESCO. Rozhodnutí by mělo padnout v roce 2010. Loni byly vítkovické železárny přidány jako první česká památka do nově vznikajícího seznamu Evropského kulturního dědictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 20 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 21 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...