Zemřel literární historik Zdeněk Pešat

Praha - Ve věku 82 let zemřel v pondělí literární vědec a první polistopadový ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd Zdeněk Pešat. Oznámil to dnes Leoš Kopecký z Akademie věd. Pešat patřil mezi nejvýznamnější literární historiky posledních desetiletí, celoživotně se zabýval českou literaturou druhé poloviny 19. a 20. století. V roce 1991 vydal doposud jedinou knižní monografii o Jaroslavu Seifertovi, v roce 2008 se zapojil do diskuse kolem údajného udání Milana Kundery.

Zdeněk Pešat se narodil 4. listopadu 1927. Po studiích a krátkém působení na Filozofické fakultě UK spojil celou svou další odbornou dráhu s Ústavem pro českou literaturu tehdejší Československé akademie věd, později Akademie věd ČR. Patřil k předním interpretům moderní české poezie, zabýval se například tvorbou Jana Nerudy, Jaroslava Vrchlického, Petra Bezruče, S. K. Neumanna, Františka Halase či básníků Skupiny 42, z jejichž tvorby uspořádal antologii.

Od 70. let patřil Pešat mezi hlavní autory a redaktory nejvýznamnějšího slovníkového díla české literární vědy - Lexikonu české literatury. Dokončení tohoto díla, na němž mu v posledních letech záleželo nejvíce, se dočkal před půldruhým rokem.

Poslední léta trávil Pešat ze zdravotních důvodů v ústraní, ale stále byl v živém kontaktu s vědeckým děním v Akademii věd i mimo ni. V říjnu roku 2008 se zapojil do diskuse kolem údajného udání Milana Kundery. Pešat byl tehdy velmi nemocný a ozřejmit události, o nichž se spekuluje, považoval za svoji povinnost. Podle Pešata udal Miroslava Dvořáčka tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask. Ten se tehdy údajně Pešatovi svěřil s tím, že oznámil Dvořáčkův pobyt v Praze bezpečnosti. Dlask měl pocit, že musí informovat i příslušnou organizaci KSČ, a protože Pešat byl členem stranického fakultního výboru, řekl to právě jemu. Jméno Milana Kundery tehdy podle něj vůbec nepadlo.