Psycho - i po půl století běhá mráz po zádech

New York - Psycho je americký hororový snímek, který měl premiéru 16. června 1960 v New Yorku. Natočil ho Alfred Hitchcock podle románu Roberta Blocha. Jde o legendární thriller s Anthonym Perkinsem o motelu, za jehož zdmi se ukrývá šílenství. Hitchcock se v případě tohoto filmu odchýlil od běžné praxe a natočil ho s nižšími náklady a štábem ve stylu svého televizního seriálu „Příběhy Alfreda Hitchcocka“, který byl tehdy na vrcholu popularity. Výsledkem byl i výrazný finanční úspěch.

Marion Craneová sní o svatbě a založení rodiny se svým přítelem Samem, ale chybí jim peníze. Když ji její šéf, u kterého pracuje jako sekretářka, svěří 40 tisíc dolarů, využije příležitosti, peníze ukradne a odjede z města. Na noc se ubytuje v odlehlém motelu Normana Batese, který žije ve vedlejším domě společně se svou matkou. Při sprchování je Marion ubodána Batesovou matkou. Norman zahladí stopy a její tělo společně s autem utopí v bažině. Po nějaké době se po zmizelé Marion vydává pátrat soukromý detektiv Arbogast. Detektiv při svém pátrání narazí na Batesův motel a mající pochybnosti tajně vleze do jejich domu, je přistižen Batesovou matkou, která ho zavraždí a Norman opět zahladí všechny stopy. V pátrání pokračuje Marionin přítel Sam a její sestra Lila. Od místního šerifa se dozvídají, že stará paní Batesová je již deset let po smrti. Oba dva se ubytují v motelu, a zatímco Sam odvrací pozornost, Lila prohledává jejich dům. Norman začíná něco tušit, omráčí Sama a hledá Lilu, ta se ukryje ve sklepě, kde narazí na mumifikovanou mrtvolu paní Batesové. Vtom se objeví Norman oblečený v matčiných šatech (trpěl schizofrenií a žil život svůj i život své zemřelé matky) a hodlá Lilu zavraždit, tomu zabrání Sam, který se probral z bezvědomí.

Psycho patří k tomu nejlepšímu, co Alfred Hitchcock během své kariéry vytvořil, scéna vraždy ve sprše se stala kultovní záležitostí. Sám Alfred Hitchcock o natáčení této scény (v knize Rozhovory Hitchcock - Truffaut, říká: „Natáčení této scény trvalo sedm dní a pětačtyřicet sekund filmu obsahuje sedmdesát různých postavení kamery. Pro tuto scénu mi vyrobili skvělou figurínu, z níž měla pod ranami nože prýštit krev, ale nepoužil jsem ji. Raději jsem natáčel s dívkou, nahým dvojníkem, který zastupoval Janet Leighovou. Z Janet vidíme jen ruce, ramena a hlavu. Všechno ostatní byl dvojník. Nůž se přirozeně ani jednou nedotkl těla, všechno se dělalo montáží. (…) V té scéně je nejvíc násilí z celého filmu. Jak se děj rozvíjí, je násilí stále méně, protože vzpomínka na tu první vraždu stačí vyvolat úzkost v okamžicích napětí, které následují.“

Film se dočkal tří pokračování, třetí z nich režíroval sám představitel hlavní role Anthony Perkins. Čtvrté pak předchází všem ostatním dílům - Perkins zde sice opět hraje, nicméně Normana Batese v mládí a při utváření úchylky představuje jiný herec (Perkins zemřel během příprav pátého dílu).

Vydáno pod