Skrze čtveřici kluků, kteří právě získali svůj občanský průkaz, tedy jakousi vstupenku do světa dospělosti, se dostáváme do světa absurdistánu, kdy slušnost je trestána sprostotou, inteligentní lidé se krčí pod nadvládou blbců a svoboda se stává pojmem pro vydírání.
Tvůrci provázejí snímek slovy: „Náš film by měl být nesentimentální vzpomínkou na generaci dnešních otců, tedy nás samotných, a na dobu, ve které jsme byli nuceni dospívat. Vypráví o cestě k dospělosti skrz poznání ceny svobody, o sbírání odvahy ke vzdoru a o nalézání sebeúcty. Sen našich dospívajících hrdinů o svobodě se odráží v útěcích za hranice, v hudbě, dlouhých vlasech a přátelství mezi kamarády…“

Reportáž Jiřího Svobody
Reportáž Jiřího Svobody
UD-20.10.10
Rozhovor s Ondřejem Trojanem po distribuční premiéře
Scenárista Petr Jarchovský hostem pořadu Před polednem
Bez sentimentu – Vyprávění příběhu o dospívání bez nostalgie a sentimentu je asi nejpůsobivějším prvkem snímku. Ačkoli (nebo právě proto), že lidská paměť je milosrdná a špatné věci se zapomenou rychlostí, která mnohdy překvapí, celkovému dopadu filmu velice napomohlo to, že dobu temna pojmenovává přesně a bez shovívavosti. Pozvolné odhalování toho, že slušnost a ohleduplnost byly bez výjimek po zásluze potrestány, že cokoli posloužilo k represím a zdánlivé drobnosti měly fatální důsledky, velmi účinně přináší silný zážitek divákovi, zároveň s důležitou připomínkou, že to opravdu sranda nebyla ani omylem.
Nalézání sebeúcty – Scénář skvěle sleduje linku uvědomování si souvislostí dospívajících mladíků. Od pubertálních laciných gest popisujících vzdor vůči snad všemu přes nečekaný střet s tvrdou a vždy jednoznačně nespravedlivou realitou až po kruté prozření. Divák na začátku kouká na kluky, kteří nudu a šeď zahánějí pítím a kouřením, pohrdají snad vším, hlavně svými rodiči, na konci mu pak nad těmito tápajícími rebely srdce usedá a je mu jich líto, neboť vidí tu touhu a snahu dobrat se něčeho ve světě, kde existuje jen nic.
Silný pocit sounáležitosti s hlavními hrdiny podtrhují jejich představitelé. Neherci Matouš Vrba, Libor Kovář, Jakub Šárka a Jan Vlček jsou ve své prostotě půvabní a autentičtí, za což patří dík režisérovi, který jistě neměl lehkou práci. Nicméně se mu podařilo vykřesat z nich takový výkon a výraz, který diváka vtáhne a drží po celou délku filmu.
Doufejme, že právě tato čtveřice „rebelů s příčinou“ bude tím prvkem, který přitáhne lidi do kina. Je to totiž výborný film, který si zasluhuje diváckou přízeň a díky svým kvalitám jistě nezklame.
Ondřej Trojan o divácích filmu:
Po projekcích mě docela překvapilo, že se divácká obec docela zřetelně generačně rozvrstvila. Ta nejstarší generace, která se na to dívá z pohledu rodičů oněch puberťáků 70. let, shledává film poměrně smutný, dnešní generace puberťáků, která tu dobu vůbec nepamatuje, film přijímá jako velice zábavný. Naše generace, pro kterou jsem ten film zejména točil, tak shledává film jako hořkosladký, což je pocit, který si i já pamatuji, a který jsem chtěl do filmu dostat.
Ze scénáře:
Jmenuju se Petr Hájek, ale kamaradi mi říkaj Žába, to že mám velkou hubu. Byl bych radši, kdyby mi říkali Jagger. Žiju s matkou, otcem a mladším bráchou Matesem. Víc času ale trávím s partou kluků z naší školy - Vencou Jehličkou alias Popelkou, Alešem Kovandou a Dimitrijem Kubíčkem, kterýmu všichni řikaj Míťa. Jsem trochu flegmouš a mám rád bigbeat. Dost často se prudím se svým otcem. Poslední dobou chodím s holkou, která se jmenuje Hanka.

- Občanský průkaz zdroj: T.H.A. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2040/203922.jpg
- Občanský průkaz zdroj: T.H.A. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2040/203920.jpg
- Občanský průkaz zdroj: T.H.A. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2040/203918.jpg
- Občanský průkaz zdroj: T.H.A. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2040/203915.jpg