Íránské drama patřilo mezi favority festivalu, snad i vzhledem ke svému aktuálnímu tématu. Mezinárodní jury pod vedením herečky Isabelly Rosselliniové svým rozhodnutím podtrhla zaměření letošního Berlinale na tuto islámskou zemi. Vítězný film na pozadí manželské krize ukazuje třídní rozdíly současného Íránu i jeho náboženský konzervatismus. Kromě něj se v programu se objevilo hned několik íránských filmů, včetně malé retrospektivy děl režiséra Džafara Panahího – ten měl být členem hlavní poroty, protože ho však íránský režim uvěznil, zůstala Panahího židle prázdná.
Za největšího konkurenta íránského snímku bylo považováno maďarské psychologické drama Turínský kůň (A Torinói Ló) režiséra Bély Tarra. Ani to však nevyšlo naprázdno – získalo velkou cenu poroty. Černobílý snímek s minimem dialogů získal i cenu mezinárodní federace filmových kritiků.
Dvakrát se během závěrečného galavečera radovali domácí tvůrci. Stříbrného medvěda za nejlepší režii obdržel Němec Ulrich Köhler za film Spavá nemoc (Schlafkrankheit), cenu Alfreda Bauera pro film otevírající nové perspektivy v kinematografii si odneslo německé historické drama Kdo, když ne my (Wer wenn nicht wir) o počátcích německé teroristické organizace Frakce Rudé armády.
Nejlepším scénářem se podle porotců mohl pochlubit americko-albánský snímek Odpuštění krve (The Forgiveness Of Blood), po vizuální stránce se jury nejvíce líbilo mexické autobiografické drama Cena (El premio). Nejlepším festivalovým hraným debutem vyhlásila porota této kategorie americký film Na ledu (On the Ice).
Za celoživotní dílo ocenil berlínský festival německého herce Armina Muellera-Stahla. Ve východním Německu se proslavil v jedné z hlavních rolí špionážního seriálu Neviditelné hledí (Das unsichtbare Visier), hrál také po boku Vlastimila Brodského ve snímku Jakub lhář. Po útěku do Západního Německa pracoval například s režisérem Andrzejem Wajdou, prosadil se také v Hollywoodu, naposled byl k vidění ve filmu Andělé a démoni.
Českým soutěžním želízkem v ohni 61. ročníku Berlinale byl film Václava Kadrnky Osmdesát dopisů. Vyšel však naprázdno, stejně jako další český (přesněji česko-slovenský) zástupce - Dům Zuzany Liové. Ocenění se naopak dočkal dokument Nesvatbov - devítičlenná čtenářská porota udělila snímku Eriky Hníkové cenu deníku Tagesspiegel. Všechny tři snímky byly zařazeny v nesoutěžní sekci Forum.
