Praha - Ve věku 77 let zemřel v úterý 22. února dlouholetý sólista opery Národního divadla, barytonista Antonín Švorc. Poslední rozloučení se uskuteční v úterý 1. března v 11:00 hodin ve foyeru Národního divadla. Antonín Švorc působil na jevišti české první scény plných padesát let. Za tu dobu tu ztvárnil patetické hrdiny, prohnané zloduchy, ale i laskavé a moudré muže. Když před sedmi lety přebíral za celoživotní mistrovství prestižní cenu Thálie, označil toto ocenění za roztomilou lichotku. Švorc často vystupoval i v zahraničí, byl stálým hostem Státní opery v Berlíně, kde byl v roce 1974 poctěn titulem Komorní pěvec.
S berlínskou operou se zúčastnil zájezdu do Japonska. Vystupoval i na švýcarských, francouzských, španělských a italských scénách. Proslavily ho dramatické a hrdinské role především ve Wagnerových operách. Byl i Jagem, Chrudošem v Libuši, Budivojem v Daliborovi a Přemyslem v Šárce.
Antonín Švorc se narodil 12. února 1934 v Jaroměři, Pražskou konzervatoř absolvoval u profesorů Jana Berlíka (zpěv) a Hanuše Theina (herectví) a již v posledním roce studia byl angažován jako sólista operního souboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Brzy na sebe upozornil úspěšnou účastí ve významných mezinárodních pěveckých soutěžích (Varšava, Ženeva, Toulouse). V sezoně 1955-1956 hostoval v Národním divadle v úlohách Escamillia (Carmen) a Budivoje (Dalibor), o rok později se stal řádným členem operního souboru. Jeho mohutný, průrazný, kovově lesklý hlasový fond velkého rozsahu jej předurčoval pro závažné dramatické postavy.
K mimořádnému uměleckému růstu Antonína Švorce přispěla i jeho spolupráce s proslulými dirigenty a režiséry. Spolupracoval s rozhlasem (nahrávky Beethovenova Fidelia, Smetanova Dalibora, Bizetovy Carmen, Hurníkovy Dámy a lupičů, Cikkerova Coriolana), televizí a řadou gramofonových firem. Panton vydal jeho gramofonový portrét se slavnými áriemi z Wagnerových oper, nazpívaný v německém originále. Působil také jako pedagog na Pražské konzervatoři.
