Jaromír Švejdík: Největším oříškem byla Tereza Voříšková

Praha/Benátky – V letošním hlavním programu 68. mezinárodní filmové přehlídky v Benátkách se objeví i český snímek Alois Nebel. Nedávno dokončený film tvůrců Tomáše Luňáka, Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka tak slaví velký mezinárodní úspěch ještě před svou zářijovou premiérou v českých kinech. Film na motivy stejnojmenné komiksové trilogie vznikl ve spolupráci s Českou televizí.

O filmu se v případě Aloise Nebela začalo uvažovat až několik let poté, co vznikla jeho komiksová podoba. „Oslovil nás Pavel Strnad z Negativu, že se mu líbí atmosféra komiksu. My jsme ale nechtěli, aby to byl hraný film, protože se to k téhle látce nehodilo. Tak jsme dlouho přemýšleli, jakou metodou to udělat,“ vysvětluje Jaromír Švejdík, podle nějž se zmíněná atmosféra ve filmu ještě prohloubila.

Rozhovor s Jaromírem Švejdíkem (zdroj: ČT24)

Metoda rotoskopie spočívá v tom, že se film předtočí s živými herci a pokud možno v prostředí, kde se děj odehrává, a pak se obrázek po obrázku překresluje. „Pan Krobot se překresluje výborně. Karel Roden vypadá, že má ostře řezané rysy, ale dal mi hodně zabrat. Největším oříškem ale pro mě byla Tereza Voříšková. Nevím, čím to je, nedá se to určit,“ popisuje Švejdík. Pro usnadnění kresby byli herci při natáčení výrazně nalíčeni. „Bylo to takové expresivní líčení, takový až německý expresionistický film. Zdůrazňovaly se vrásky, herci vypadali docela hororově,“ říká.

Alois Nebel podle svých tvůrců přiláká nejen fanoušky kapely Priessnitz nebo milovníky komiksů. Potenciální publikum vidí například i v „mladých intelektuálech“. Na 68. ročník mezinárodního filmového festivalu do Benátek míří film podpořit celkem desetičlenná delegace v čele s jeho tvůrci.

Příběh filmu Alois Nebel

začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády.

Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce.