Kazatel Kalašnikov ví, že Bůh nechce ovce, ale vlky

Kdo hledá, najde! Drogový dealer, kriminálník a drsný motorkář Sam Childers ale dlouho nikoho a nic nehledal, protože měl dost práce s tím, aby sám nějak přežil, měl si co šlehnout a stihnul zkasírovat svoji ženu Lynn o prachy, které tvrdě vydělala u tyče ve striptýzovém pajzlu. Jednoho dne ale přece jen potkal Ježíše, nechal se pokřtít a byl zachráněn! V reálu se to projevilo tak, že prodal motorku, postavil v Detroitu kostel a odjel do Afriky vybudovat sirotčinec a zařídit, aby ti, kdo v občanskou válkou zmítaném Súdánu zabíjejí, týrají a zneužívají bezbranné děti, dostali pořádně přes držku. Alelujááá!

Síla životopisných snímků spočívá v jejich autentické věrohodnosti a voyerském nakukování do osobního života chvalně (a sem tam i nechvalně) známých a proslavených. Přitažlivost těchto autobiografických opusů pak spočívá v tom, že nám dávají možnost poznat odkud, kde a jak brali onu sílu, která je učinila jinými, než jsou ostatní. Dráždivý pocit, že to, co právě sleduje na filmovém plátně se nějak takto opravdu stalo, je pro filmového diváka zpravidla lákavou přidanou hodnotou, která z těchto snímků činí cosi jako pravdivé svědectví o reálném životě, jehož je i on (alespoň na chvíli) jistou součástí.

V rámci tohoto subžánru jsou točeny jednak filmy tak zvaně na motivy skutečných událostí a životů, které jsou nezřídka téměř totálními fikcemi jen více či méně obratně vydávanými za pseudoautentickou výpověď (a tak spíše parazitujících na reálném backgroundu). A potom tu vznikají snímky, které si dokázaly najít tak silný a skutečný příběh, že ho nepotřebují „dopovat“ fikcí. Skutečný příběh, který překonává fantazii scenáristů, neuvěřitelný, a přesto současně opravdu žitý příběh, jako je tento…

  • Gerard Butler zdroj: HCE
  • Kathy Bakerová,Madeline Carrollová, Michelle Monaghanová, Gerard Butler zdroj: HCE

Africký Rambo

Sam Childers byl kdysi veskrze špatný člověk. Řekněmě to na rovinu: byl to pěkný grázl. Život, který žil, a svět, ve kterém se pohyboval, z něj učinily všeho schopného parchanta, neboť jinak by nepřežil. Ale také to byl silný muž, který se vyznal a dokázal zamést (téměř) s každým, kdo se mu postavil. Zdálo se, že jeho zmarňovaný život bude jako omámená noční můra jen bezmocně kroužit v bezvýchodné spirále kolem kalného světla motorkářských hampejzů, drogových slumů, kriminálu a bezútěšného domova, kam si občas zaskočil vyzvracet do záchodové mísy poslední zbytky své nevábné existence.

Ale pak ho jeho žena Lynn (kterou už Bůh odvedl od striptýzové tyče) přivedla do kostela, kde ho, jakkoli není vůbec jasné jak a proč, i jeho nejvyšší spasitel (který má slabost pro napravování hříšníků) oslovil a hodilo mu záchranné lano, které Sam pevně zachytil – a už se ho nikdy nepustil. Není jasné, proč si Hospodin vybral právě takového hajzla, prostě se to stalo! Kromě Boha, jenž do něj napumpoval odhodlání být lepším, ale Childers posléze našel i ďábla a skrze něj i své osudové životní poslání.

Stalo se to v Súdánu, kde se muslimové ze severu snaží již třicet let vybíjet křesťany z jihu. Součástí téhle brutální války jsou i unesené a zneužívané děti, násilím převychovávané na „vojáky“, které nelítostně zabíjejí, aby z jiných dětí učinily utečence a sirotky. A to bílého kazatele a bojovníka Sama Childerse nakrklo natolik, že oprášil staré návyky, začal pořádat záchranné i válečné mise a stavět uprostřed bojové zóny sirotčinec. Především si to ale rozdával s nebezpečnou LRA (Lord's Resistance Army), protože tuhle krvavou, rukodělnou práci za něj nikdo neudělá a Bůh si s ní ruce určitě špinit nebude.

S biblí a brokovnicí

Talentovanému režisérovi Marcu Forsterovi není cizí žádný žánr, pakliže je naroubován na nevšední a výjimečný příběh. Prokázal to svým (zřejmě nejoslavovanějším a podle některých i nejpřeceňovanějším filmem) romantickým dramatem Ples příšer, životopisem autora Petera Pana Hledání Země – Nezemě, afghánskými Lovci draků či bondovkou Quantum of Solace (která mu, pravda, dvakrát nesedla). A barvitá životní story umanutého božího bojovníka (vlastně zabijáka) Sama Childerse, kterou by každé studio hodilo scenáristovi na hlavu jako nevěrohodný, veskrze vymyšlený a z paty vycucaný blábol, musela Forstera nutně oslovit.

  • Gerard Butler a Souleymane Sy Savane zdroj: HCE
  • Michelle Monaghanová, Madeline Carrollová, Gerard Butler zdroj: HCE

Dát takovéto, téměř mystické a zároveň až hrdinně komiksové postavě reálný filmový rozměr není jednoduché, neboť vás nutí balancovat na hranici otřepaných klišé a barvotiskového kýče. A v této souvislosti je klíčové obsazení ústředního protagonisty, který může udělat hodně proto, aby jeho figura nakonec měla uvěřitelné (rozuměj divácky akceptovatelné) parametry.

Glasgowský rodák Gerard Butler byl z tohoto hlediska dobrou volbou, neboť je schopen skloubit svůj život ve Zlu i v Dobru do věrohodné syntézy a vzpírá se tak možnému sklouznutí svého portrétu Sama Childerse do zidealizovaného, svatého obrázku světce, jenž obětoval téměř vše pro „své“ africké děti, a ve jménu Dobra dokáže nejen vystřihnout burcující kázání ve svém kostele, ale - je-li třeba - i zabíjet. Když se rozzlobí, je zlý, když mu přestanete zabíjet malé černoušky, dá se s ním vyjít.

Škoda, že toto drsné Butlerovo charisma není ještě více podpořeno Kellerovým scénářem, který mohl nabídnout prokreslenější konturu průběhu a motivace Samova přerodu, jenž je tu pojat jako všední, samozřejmý a vysvětlení nevyžadující akt, k němuž dospěje skrze to, že se poblinká, málem zabije indiána, který málem zabije jeho, a tak nějak začne mít všeho plné kecky, takže prostě jen přehodí výhybku.

Když se Bůh obrátí zády…

…musí nastoupit Kalašnikov, jenž je v jistých zeměpisných šířkách hlavním argumentem i účinnou přesvědčovací metodou a na který je vždy (když dojdou kecy) spolehnutí. Slavné „Akáčko“ (AK-47), které bylo teprve v loňském roce vyňato z výzbroje ruské armády, zřejmě zůstává mezinárodně nejrozšířenější zbraní, stále používanou zejména v zemních třetího světa a staccatový tón udává i v gangsterských a teroristických kruzích (o válce ve Vietnamu, Zálivu a Afghánistánu nemluvě). Však se také ocitl i na státní vlajce Mosambiku a bylo ho vyrobeno nějakých sedmdesát milionů kousků, takže se nedivme, že jeden zbyl i pro bílého kazatele Sama a jeho osobní válku v Súdánu.

Kazatel Kalašnikov je směsí bytostného pathosu, zanícené víry a téměř obsesivního prozření, což je místy obtížně stravitelný, spirituálně přebouchnutý a celkově poněkud přímočaře didaktický mix, jenž je vyvažován výživným faktem, že někdo jako Sam Childers opravdu existuje. Zrovna teď možná zachraňuje ve výbušné bojové zóně mezi jižním a severním Súdánem další vyděšenou skupinu odepsaných černošských dětí, které díky němu přežijí. A vzkazuje nám tímto filmem, že na všechno sám nestačí! Snímek sám o sobě není nic světoborného, ale výzva, kterou v sobě nese, stojí za povšimnutí.

MACHINE GUN PREACHER. USA 2011, 129 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Marc Forster. Scénář: Jason Keller. Kamera: Roberto Schaefer. Hudba: Asche&Spenser, That Spenser. Hrají: Gerard Butler (Sam Childers), Michelle Monaghanová (Lynn Childersová), Kathy Bakerová (Daisy), Michael Shannon (Donnie), Sulejman Sy Savane (Deng), Madeline Carollová (Pakte). V kinech od 12. ledna 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...