Praha - Vzpomínky matky, která po celý život mlčela o své minulosti v pracovních táborech, se pod názvem Salin dar rozhodla sepsat americká spisovatelka Ann Kirschner. Vznikl tak příběh šestnáctileté polské dívky složený z cenných dopisů, které jí během války poslalo asi osmdesát přátel a známých. Tehdy šestnáctiletá dívka se rozhodla o svých bolestných vzpomínkách nemluvit ani později s vlastními dětmi v Americe, kam se přestěhovala. Svědectví z pracovních táborů se rozhodla svěřit dceři až během své těžké nemoci. Křest českého překladu amerického bestselleru proběhl včera v Polském institutu v Praze za přítomnosti samotné autorky.
Ann Kirschner, která působí na univerzitě v New Yorku, zaznamenala příběh své matky v unikátní knize nesoucí vzpomínky mladé dívky na pracovní tábor v Žacléři. Sepsání takového vyprávění stálo mnohá úskalí a sama autorka přiznává, že téma holocaustu stejně jako matčina polská minulost bylo v její rodině vždy jakousi černou skříňkou. „Nevěděla jsem, odkud je, nevěděla jsem, co se jí stalo během druhé světové války, neznala jsem jména jejích sourozenců. To všechno bylo velké tajemství,“ podotkla spisovatelka.
Nicméně situace se změnila v době, kdy matka Ann Kirschner onemocněla a rozhodla se, že se své dceři se svým příběhem svěří. „Když šla na operaci srdce, otevřela krabici a vytáhla z ní stovky dopisů, které byly adresovány jí,“ dodala. Netušila při tom, kdo je mohl napsat a rozhodla se, že najde jejich autory a původ. Trvalo pak několik let, než se jí podařilo dát všechny díly složité skládanky dohromady. „Pro mě to bylo velmi vzrušující, pro moji matku velmi bolestné. Hovořila o věcech, které držela v tajnosti padesát let,“ dodala.
- Z knihy Salin dar zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3362/336156.jpg
- Hledání autorů dopisů zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3362/336148.jpg
- Matka Ann Kirschner zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3362/336154.jpg
- Z knihy Salin dar zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3362/336157.jpg
„Moje matka byla deportována v roce 1940. Žacléř byl už sedmý tábor, ve kterém byla internována. Bylo zde 120 žen, které šily textilie pro německou armádu. Tyto ženy se navzájem staly sestrami a když Rusové Žacléř osvobodili, byl to den velké radosti. A přestože na Žacléř měla smutné vzpomínky, protože tam pracovala jako otrok, tak to bylo místo radosti, protože tam byla osvobozená,“ přibližuje téma knihy autorka.
„Jeden z důvodů, proč moje matka držela svou minulost v tajnosti, byl fakt, že nechtěla, abychom nenáviděli. Moje matka je přímo studnice odpuštění. Když jsem psala tuto knihu, tak jsem si velmi přála, aby toto lidé pochopili. Když byl Žacléř osvobozen, Rusové dali ženám zbraně a postavili tam nacistické stráže. Ženy je ale odmítly zabít, měly války dost a zbraně položily na zem. A takhle žily i po zbytek svého života.“
V Žacléři nebylo povoleno získávat dopisy zvenčí. Nicméně ženy si mezi sebou a mezi jednotlivými tábory po celou dobu pobytu dopisy vyměňovaly. Tak vzniklo oněch 350 psaní adresovaných matce Ann Kirschner. „Staly se tajemstvím jejího přežití. Věděla, že někomu na ní záleží,“ dodala autorka. Další detaily příběhu by měl odhalit také filmový dokument, který autorka knihy v současnosti připravuje.
