Poslední korunovaný český král se vrátil na Hrad

Praha – Osobnost Ferdinanda V. Dobrotivého, rakouského císaře a posledního korunovaného českého krále, přiblíží výstava na Pražském hradě. Ve dvou výstavních prostorech jej připomene jako panovníka, nahlédne ale i do jeho neveřejného života.

Rakouský císař Ferdinand I. byl v roce 1836 jako poslední z rodu Habsburků korunován na českého krále pod jménem Ferdinand V. Jeho vláda skončila s pádem kabinetu kancléře Klementa Metternicha v lavině revolučních událostí roku 1848. V prosinci abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.

O císaři se říkalo, že byl slaboduchý, hlavní autor a kurátor výstavy Jaroslav Sojka ale upozorňuje, že ve skutečnosti trpěl epilepsií, což ale tehdejší lékaři neodhalili včas. „Z toho pramení, že občas byl unavený, musel se vzdát některých politických aktivit a povinností. Přesto o něm nelze mluvit jako o prosťáčkovi,“ odmítá Sojka, „přece jen byl rakouským císařem a králem českým, uherským i lombardským. Mluvil uhersky, tzn. maďarsky, latinsky a velmi dobře hovořil i česky.“ Navíc měl velké hudební nadání a kromě hudby se velmi rád zabýval botanikou a sledoval vývoj techniky.

  • Livia Klausová při vernisáži výstavy Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby autor: Stanislav Peška, zdroj: ČTK
  • Výstava Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby autor: Stanislav Peška, zdroj: ČTK

Ve srovnání se svým otcem Františkem I., rakouským císařem a českým a uherským králem, byl prý velmi mírumilovný v politických záležitostech. I díky tomu si vysloužil přízvisko „dobrotivý“. „Byl to slušný člověk, například každého na ulici zdravil,“ doplnil zajímavost o císaři Sojka. „Ke svým poddaným se vždycky choval laskavě. On a a císařovna Marie Anna byli symboly prostého života, osobně si myslím, že byli spíše uzavřené povahy.“

Po abdikaci žil Ferdinand spolu se svou manželkou po zbytek života na Pražském hradě, kde 29. června roku 1875 zemřel. Hrad se za jeho života stal naposledy ve své historii trvalou rezidencí člena císařské rodiny. Ferdinandův život zde nyní připomíná výstava, na níž jsou k vidění i předměty, které císař a jeho choť užívali.

  • Výstava Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby autor: Stanislav Peška, zdroj: ČTK
  • Výstava Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby autor: Stanislav Peška, zdroj: ČTK

S všedním i svátečním dnem panovníka se mohou návštěvníci seznámit v Královském letohrádku. Vystaveny jsou zde obrazy, sochy, liturgické náčiní či nábytek, které mimo jiné dokládají vybavení kanceláří úředníků i císařských salonů kdysi užívaných královskými manžely po jejich abdikaci v roce 1848. Část předmětů je vypůjčena z někdejších letních sídel Zákupy a Ploskovice.

„V Letohrádku královny Anny je možné vidět například jedinečný soubor bust zhotovených z biskvitu, z nepolévaného porcelánu, královský trůn, kopie korunovačních klenotů nebo obrazy císaře a císařovny,“ upozornil hlavní autor výstavy Jaroslav Sojka.

V Císařské konírně jsou vystavena umělecká díla, která Ferdinand získal během českého pobytu. Vedle prací Bertela Thorvaldsena, Petera Fendiho či Friedricha Gauermanna si lidé mohou prohlédnout i díla českých autorů krajinářské školy nebo českých nazarénů, kteří patřili k oblíbeným Ferdinandovým umělcům.

Výstava Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby začíná 1. června, potrvá do 9. září tohoto roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...