Zemřel guru sci-fi Ray Bradbury

Los Angeles - Ve věku 91 let zemřel 5. června jeden z nejslavnějších autorů sci-fi, americký spisovatel Ray Bradbury. K jeho nejznámějším dílům patří 451 stupňů Fahrenheita či soubor povídek Marťanská kronika. Povaha sci-fi nadšence se projevila i v Bradburyho zvláštním přání - nechal se slyšet, že by si přál popel ze svých ostatků umístit na Marsu.

Ray Bradbury dokázal ve většině svých knih vytvořit zvláštní atmosféru odlidštěné budoucnosti v kombinaci se silným humanistickým tónem. Ne nadarmo se mu přezdívalo „Edgar Allan Poe pro optimisty“.

Jeho mnohdy svérázní hrdinové putují chladnými technokratickými světy vesmírné civilizace a v kombinaci s tímto prostředím tvoří mnohdy bizarní příběhy. Ve své spisovatelské dílně se král sci-fi často potuluje po hvězdách a kosmické koráby používá jako jiní metro. Ve skutečnosti neuměl ani řídit auto, celý život se bál cestovat letadlem a za domácího kutila se zálibou v technických hračičkách se nepovažoval. „Nedokážu ani vyměnit žárovku,“ přiznával mistr supertechnických románů.

Bradbury se narodil 22. srpna 1920 v městečku Waukegan v americkém státě Illinois. První příběhy začal sepisovat na papíry, do nichž se u řezníka balilo maso. Silný vztah k literatuře v sobě objevil už v raném dětství. „Když se mi dostala do rukou knížka Charlese Dickense Pověst dvou měst, přelepil jsem jméno autora svým. Takhle jsem chtěl umět psát,“ vzpomínal Bradbury.

Láska k literatuře mu vydržela až do konce života. „Když víte, jak číst, máte úplné vzdělání o životě a pak víte, jak v demokracii volit,“ řekl v jednom rozhovoru před čtyřmi lety. „Ale když nevíte, jak číst, nevíte, jak se rozhodovat. To je na naší zemi skvělé - jsme demokracií čtenářů a měli bychom to tak uchovat.“

  • Ray Bradbury (2007) autor: Charley Gallay, zdroj: ISIFA
  • Ray Bradbury (1997) autor: Steve Castillo, zdroj: ČTK/AP

Střední školu vychodil v Los Angeles a dál pilně pokračoval v samostudiu - noci trávil v knihovně a přes den trápil psací stroj. Prvním honorovaným příběhem se stalo Kyvadlo z roku 1941 a první povídkou, v níž projevil svůj tajuplný styl, bylo o rok starší Jezero. V roce 1947 se oženil s Marguerite McClurovou a téhož roku mu vyšla první kniha krátkých příběhů Temný karneval.

„Byl mojí múzou po větší část mé sci-fi kariéry. Ve světě science-fiction, fantazie a imaginace je nesmrtelný.“ (Steven Spielberg)

„Ray Bradbury napsal tři velké romány a 300 velkých povídek. Jedna z těch povídek se jmenuje Burácení hromu. Dnes slyším burácení kročejů odcházejícího giganta. Ale romány a povídky zůstávají, se všemi svými ozvěnami a zvláštní krásou.“ (Stephen King)

„Bradbury žije dál jako police plná knih.“ (Salman Rushdie)

„Ray Bradbury byl nespoutaně imaginativním spisovatelem, který napsal jedny z nejpopulárnějších sci-fi knih všech dob… a který přetvořil žánr létajících talířů a zelených mužíčků v nástroj zkoumající dětskou úzkost, kolonialismus či oslabování samostatného myšlení.“  (The Washington Post)

V Marťanské kronice z roku 1950 tvrdě zkritizoval lidskou povahu, která je schopná pro lukrativní zisk bezostyšně ničit. V příběhu o kolonizaci Marsu byli citliví Marťané vyhlazeni, noví obyvatelé se však brzo vracejí na rodnou modrou planetu, aby zůstali v hrůzné atomové válce. Další povídky Bradbury shrnul do souborů Říjnová země, Lék na melancholii a Ilustrovaná žena.

Druhý krok do síně slávy učinil v roce 1953 v podobě příběhu plného pachu spálených knih a příprav k atomové válce s názvem 451 stupňů Fahrenheita. Šokující sonda do světa budoucnosti, světa vymytých mozků a sériově vyráběných názorů měla pro lidské uvědomění podobný význam jako Orwellova depresivní vize 1984.

Byl také básník a rád si zafilozofoval. Ke konzultacím se na něj obraceli městští radní i pracovníci vesmírného výzkumu NASA. Jeho animovaný film Icarus Montgolfier Wright málem získal Oscara. Zařadil se i mezi majitele hvězd na proslulém hollywoodském chodníku slávy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dokument o fotografce Jarcovjákové ztratil šanci na Oscara, má ji ale krátkometrážní Hurikán

Český dokument Ještě nejsem, kým chci být se nedostal do nejužšího výběru na ceny Oscar. Snímek Kláry Tasovské o fotografce Libuši Jarcovjákové, natočený v koprodukci České televize, tak ztratil šanci získat cenu pro nejlepší zahraniční film. Zato krátkometrážní snímek Hurikán českého režiséra Jana Sasky se dostal do užšího výběru v kategorii krátký animovaný film.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Hledání manžela bylo pro hrdinky Jane Austenové víc než lov beze zbraní

Ženy střední a vyšších vrstev, které se musí vyrovnat s pravidly strnulé společnosti své doby, bývaly častými hrdinkami románů Jane Austenové. Od narození dodnes oblíbené spisovatelky uplynulo 16. prosince 250 let.
16. 12. 2025

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
15. 12. 2025Aktualizováno15. 12. 2025

Umělci v politice: Stropnický vedl tři ministerstva, Třeštíková vydržela jen 17 dní

Devatenáctým ministrem kultury za éry samostatné České republiky se stal Oto Klempíř (za Motoristy). Hudebník spojovaný hlavně se skupinou J.A.R. není zdaleka jediným umělcem, který se dostal do vrcholné politické funkce. Hudbu, psaní či film vyměnili za křeslo nejen kulturního resortu třeba Martin Stropnický, Michael Kocáb nebo Helena Třeštíková.
15. 12. 2025
Načítání...