Zemřel autor knih o holocaustu Arnošt Lustig

Praha – Ve věku nedožitých pětaosmdesáti let zemřel dnes nad ránem v Praze jeden z nejvýraznějších českých spisovatelů dvacátého století. Je jím novinář a autor knih o holocaustu, kterým sám jako mladík prošel, Arnošt Lustig. Spisovatel bojoval pět let se zákeřnou nemocí s velkou statečností a pověstným humorem. „Když mu dávali koncem ledna jednu z posledních transfuzí a okolo něj stálo to konzilium lékařů, tak se najednou z té mátohy probral a říká: 'Doufám že to je krev křesťanských panen',“ vzpomíná novinář a spisovatel Karel Hvížďala.

Arnošt Lustig:

„Člověk má takovou zvláštní povahu, že nevěří v to nejhorší, co se stane, že věří v tu lepší možnost, kterou má všechno, co se stane. Ale která se bohužel nesplní velice často.“

Charisma, nezdolná energie, optimismus a také velký obdiv k ženské kráse, to všechno neodmyslitelně patřilo k Arnoštu Lustigovi. Spisovatel měl život rád a žil ho naplno až do posledních chvil. „Stále nevěřil, že je dobrý spisovatel. Nepřesvědčila ho ani řada ocenění, mezi jinými Cena Americké akademie umění a krásného psaní za celoživotní dílo, Cena Franze Kafky a další. To se ukáže za padesát let, říkal. Přežil koncentrační tábory, ale nepřežil zákeřnou nemoc, se kterou bojoval pět let do posledních chvil. Naposledy na Kypru. Pak získala navrch,“ řekla Markéta Mališová z Nakladatelství Franze Kafky.

Podle ní měl prý Lustig ještě velké plány. Chtěl dopsat několik knih, zajet do Paříže za Milanem Kunderou, zajít si ve Washingtonu na šťavnaté telecí kotlety a uspořádat přednášku na univerzitě v kanadském Quebecu.

Chvíle s Lustigem byly plné smíchu

Novinář Karel Hvížďala:

„Řekl mi: 'Konečné řešení má pro jednu stranu tu výhodu, že po něm už nic nemůže následovat. Začali s tím Němci, ale opírali se o vývoj civilizace od řeckých a římských dob. Od Římanů si vzali nejenom pozdrav: zdviženou pravici, ale i všechno z římského práva, co se jim hodilo. A ukázalo se, že každé právo, které neslouží spravedlnosti, je jako z kaučuku nebo z formelíny a dá se překroutit v pravý opak. To ukazuje jen jedno, že v právu je třeba všechno měřit mravností…' To je možné snad považovat za hlavní odkaz spisovatele Arnošta Lustiga, velkého vypravěče a důkladného svědka minulého století.“

Přátelé na Lustiga vzpomínají jako na veselého člověka. „Jako člověk, který prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem se dokázal radovat z každého dne. Setkání nebo hostina s přáteli pro něj znamenaly úplně nejvíc,“ řekl o spisovatelovi novinář Práva František Cinger. „Jako člověk, který přežil holocaust, tak v sobě cítil náhrobky těch šesti milionů mrtvých a to ho strašně hnalo dopředu, protože věděl, že oni umřeli místo něj,“ popisuje Lustigův postoj k životu Hvížďala.

„Jak jsem Arnošta v posledních letech poznal, tak jsem věděl, že je to člověk, který pracuje se zbytky energie, která mu zbyla. Ale pracoval s tím zbytkem obdivuhodně a příkladně. Vždycky budu vzpomínat na Arnošta jako na člověka, se kterým byla neuvěřitelná legrace, veliká sranda, kterou dokázal prodat jak ve slovech, tak i v nejrůznějších zcela absurdních skutcích,“ vzpomíná spisovatel a předseda českého PEN klubu Jiří Dědeček. „Arnošt Lustig je asi nejkrásnější a nejčistší osobnost, kterou jsem v životě poznala,“ uvedla spisovatelka Dana Emingerová.

„Odchod Arnošta Lustiga budeme bolestivě pociťovat vždy, když přijde na přetřes zápas o člověčenství, o důstojnost lidského života, o svobodu jedince i národů,“ uvedl místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Připomněl Lustigův nakažlivý optimismus a vitalitu, obdivuhodné vlastnosti u člověka, který prošel koncentračními tábory a mstou komunistického režimu.

Arnošt Lustig se narodil v Praze 21. prosince 1926 do rodiny pražského maloobchodníka. V roce 1941 byl tento „libeňský rošťák“ z rasových důvodů vyloučen ze školy a poté se učil krejčím. Jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem, stál několikrát na prahu smrti a život si zachránil útěkem z transportu. „Během těch tří let v lágrech jsem byl třikrát odsouzen k smrti zastřelením, x-krát do plynu,“ vzpomínal. Pozdější radost z osvobození byla o to větší, že se mu z Mauthausenu vrátily matka se sestrou. Otec ale zahynul v plynové komoře v Osvětimi.

Sám Lustig bral například i popírání holocaustu s velkým - a při jeho životních zkušenostech až s neobvykle velkorysým nadhledem. Mluvil o něm totiž jako o „mladistvém pominutí smyslů a snaze se vyvázat z většinového mínění“. „Fašismus začíná slovy na demonstracích a končí vraždou,“ dodával ale již vážněji.

Hrůza holocaustu a lidské utrpení se však přirozeně staly hlavním tématem jeho tvorby již od prvních povídek. „Život není to, co chceme, ale to, co máme,“ slova hrdinky Dity Saxové ze stejnojmenné Lustigovy knížky vystihovala autorův postoj k životu, kde nechyběl smích i společnost hezkých žen. Jeho oslovení „ty bejku“ téměř zlidovělo.

Lustig byl autorem řady knih, napsal několik scénářů a podle jeho děl vznikly úspěšné filmy. K jeho nejznámějším dílům patří Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. Lustigovy literární příběhy vyzdvihují vnitřní síly člověka, které mu umožňují čelit ponížení a uchovat si lidskou důstojnost i v situacích krajního ohrožení.

Po válce vystudoval novinařinu a pracoval v několika denících a rozhlase; mimo jiné byl i zpravodajem z izraelsko-arabské války. V Izraeli se také oženil s Věrou Weislitzovou, příslušnicí židovské brigády cvičené Antonínem Sochorem. Spolu měli syna Josefa a dceru Evu. Po válce pracoval jako reportér a režisér Československého rozhlasu, redaktor týdeníku Mladý svět a scenárista na Barrandově. V roce 1968 emigroval. Nejprve žil krátce v Izraeli, potom v Jugoslávii a od roku 1970 v USA. Do Česka se vracel pravidelně v posledních dvaceti letech. „Byl všude doma, ale v Praze nejvíc,“ dodává Markéta Mališová.

  • Židovské hvězdy zdroj: ČTK/dapd http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2024/202373.jpg
  • Spisovatel Arnošt Lustig autor: hav, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2354/235362.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Já, Rocky, Hunger Games či Máma a Táta jsou Boží

V kinech se představuje hraný snímek Já, Rocky. Je příběhem vzniku slavné filmové boxerské série, která udělala hvězdu ze Sylvestra Stalloneho. Se sportem, tentokrát formulí 1, má co do činění i kanadské životopisné drama Villeneuve: Zrození šampióna. Režisér Francois Ozon se pak pustil do nové, černobílé adaptace existenciální klasiky, románu Cizinec od Alberta Camuse. Česká fantasy komedie Máma a Táta jsou Boží chce navázat na tradici rodinných, často trikových titulů. V roli rodičů, kteří dostanou božské schopnosti, se představují Vica Kerekes a Petr Lněnička. A kasovně úspěšné dystopické Hunger Games se vrací s dalším dílem nazvaným Úsvit sklizně.
20. 11. 2026‌‌

Československé cestovatelské plakáty zrcadlily dobu

Jako o oknech do neexistujícího světa mluví o cestovatelských plakátech autoři knihy Visit Czechoslovakia. Ta ukazuje, jak se Československo v různých obdobích snažilo podpořit turistiku a přitáhnout návštěvníky ze zahraničí.
19. 11. 2026‌‌

Van Goghův aukční rekord za Kvetoucí kaštany málem zhatila minulost

Za 190,4 milionu dolarů (téměř 4,3 miliardy korun) se prodal obraz Châtaigniers en fleurs (Kvetoucí kaštany) od Vincenta van Gogha. Malba se stala čtvrtým nejvýše vydraženým výtvarným dílem historie a také nejdražším dílem tohoto nizozemského výtvarníka prodaným v aukci. Nad jejím uskutečněním přitom do poslední chvíle visel otazník kvůli požadavku potomků někdejších majitelů.
19. 11. 2026‌‌

Z Puškinovy básně zmizel alkohol. Nepřípustné, uznalo ruské ministerstvo po kritice

Ruští vydavatelé učebnice literatury pro třetí třídu zkrátili báseň Alexandra Sergejeviče Puškina. Z veršů jednoho z nejvýznamnějších ruských poetů vypustili verše o alkoholu. To, co začalo jako údiv matky jednoho školáka, se přelilo do veřejné diskuse. V ní zaznělo i vyjádření z Kremlu, že do děl ruských velikánů by se nemělo zasahovat. Kritici nicméně vnímají krácení Puškinových veršů jako součást širší cenzury.
18. 11. 2026‌‌

Kvíz: Vyznáte se ve filmových Bondech?

Agentem 007 se v chystaném filmu stane Robert Pattinson. Slovy „Jsem Bond, James Bond“ se ale před ním představilo už šest jiných herců. Počínaje snímkem Dr. No v roce 1962. Kvíz ukáže, jak dobře se v představitelích neohroženého služebníka Jejího veličenstva vyznáte.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.