Galerie Fotografic: Projekt Anny Kazanové

„Čtrnáct uměleckých artefaktů na bázi zvuku a fotografie, vytvořených spoluprací ukrajinské fotografky Anny Kazanové a dánského hudebního společenství Strange Party Orchestra.“ Ukrajinská fotografka Anna Kazanova přináší do projektu, ve svém celku v Praze nebývalého a vlastně nečekaného a udivujícího, důležitý vklad - čtrnáct černobílých fotografií, křehkých záznamů pocitů, nezvyklých míst, klidu, ticha, nečekaných prostorů. Vícevrstevné sdělení je samo o sobě vizuálním zážitkem par-excelence, není však finálním produktem. Ten je vytvořen teprve v součtu se zvukovým doprovodem, znícím ze čtrnácti stereofonních sluchátek, která jsou ke každé fotografii připojena.

Tam slyšíme zvuky, které natočili hudebníci Anders Vestergaard a Kåre Elers ze Strange Party Orchestra. To jsou dobře zavedení dánští skladatelé, kteří se v posledních dvou dekádách baví tím, že skládají hudbu s využitím svých vlastních zvukových nahrávek z nejrůznějších míst po celém světě. Zaznamenané zvuky z okolního prostředí se staly základem několika set hudebních kompozic, jež autoři hráli naživo svým posluchačům ve většině evropských zemí, vydávali na CD, jiné pak skládali pro filmové, televizní či divadelní produkce.

S hudbou, tak, jak ji běžně vnímáme, však zde použité kompozice nemají pro většinu diváků (a v tomto výjimečném případě i posluchačů) nic společného – jsou to zajímavě vybrané konkrétní zvuky, častokrát tak křehké, tiché, všední, že je vlastně v běžném životním shonu ani nevnímáme. Na straně druhé slyšíme i praskání ohně, bouři, nespecifikované zvuky okolních průmyslových prostředí. Nedá se však říci, že by použité zvuky nějakým způsobem trpně doplňovaly děj – neděj na fotografii nebo ilustrovaly vyfotografované prostředí. To ani nejde, protože většina záběrů pochází z míst, kde se zvukově nic neodehrává. Tato doslova přidaná hodnota však přináší velmi silný a důležitý finální efekt – rozpor mezi zobrazeným a slyšeným u řady děl vyvolává nutnost si sledovaná sdělení, souběžně vizuální i akustická, propojit a dodat k němu vlastní intimní zdůvodnění.

Vytvořit křehký, nebo naopak robustní příběh. Není to těžké, ale ani lehké, vzhledem k tomu, že většina zvuků trvá cca jednu a půl minuty, musí to být tvorba svižná. Nepřekáží však tomu, že odcházíte jako spolutvůrci. Vytvořili jste čtrnáct situací, příběhů. Legendy, svérázných dějů, které jsou těžko sdělitelné, obohacují anebo trápí jedině vás. Výstava není vlastně nijak dál popsatelná, bude tolikrát různá, kolik návštěvníků ji shlédne a vyslechne. Toto pojetí je zcela nečekané. Nekorespondující sdělení, propojená přes váš subjekt, z vás činí opravdu spoluautory díla. I proto je název zavádějící – mohl by mít bezpočet variant.

Jako vždy v galerii Fotografic je výstava nainstalována decentně, použitá zvuková technika návštěvníky navzájem nijak neruší, výstavní prostora je vlastně stále zaplněna a v sále se vznáší jediná základní veličina – ticho.

Galerie Fotografic, Praha 1, Stříbrná 2, otevřeno denně 13-19 hodin. Projekt Anny Kazanové potrvá do 25. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...