Kolik je třeba pasů, abys mohl opustit Pevnost?

Snímek Pevnost vypráví o zemi sevřené na hranici Ukrajiny a Moldávie. Pro většinu světa neznámý stát Podněstří vznikl odtržením od Moldavska, které se vidí v prozápadním Rumunsku, což se ovšem nelíbí Rusku. Pevnost však není jen reportáží nebo cestopisem, nýbrž svéráznou kinematografickou meditací nad tématem vnější i vnitřní svobody.

Roku 1992 proběhla blesková válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenci, které vydatně podpořila 14. ruská armáda, usídlená v Podněstří a místní vládou zvaná „Mírotvorci“. Mezinárodně Podněstří zatím uznaly jenom Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, tedy státy, jejichž mezinárodní postavení je též sporné.  

Vyhlédnout z bizarní pevnosti ven

Kišiněv tak ztratil kontrolu nad Tiraspolem, hlavním městem odtrženého území, a na levém břehu Dněstru se ustanovil svérázný proruský autoritářský režim, podle mnohých diktatura Igora Smirnova, který byl prezidentem již od roku 1991. V zemi žije půl milionu obyvatel různých národností a ti, kteří se chtějí podívat za hranice, potřebují až čtyři různé pasy, aby mohli vyhlédnout z bizarní pevnosti ven.

Igor Smirnov v dokumentu Pevnost
Zdroj: ČT24/Artcam

Před čtyřmi lety vyrazila mladá filmařka Klára Tasovská pracovně do Rumunska, kde se doslechla o podivné „neexistující“ zemi. Měla pár dní času navíc, takže se rozhodla, že se tam podívá. „Celkem výrazně to tam na mne zapůsobilo,“ vzpomíná. V roce 2011 se tedy do země vrátila s kamarádem Lukášem Kokešem s cílem natočit o Poněstří dokumentární film.

Jenže na území této autoritářské republiky je zakázáno natáčet bez oficiálního povolení, které nedostali. Museli tedy pracovat ve velice skromných podmínkách. Tasovská s Kokešem vytvořili nenápadný dvoučlenný štáb.

Každý je agentem CIA

„Ona se starala o zvuk, který zaznamenávala na malý diktafon. Já jsem místo klasické kamery používal digitální fotoaparát - zrcadlovku, která umí kvalitně pracovat s videem. Chtěli jsme být co nejnenápadnější, takže výmluva na to, že jsme turisti, byla uvěřitelná. Občas jsme foťák jen tak položili na stůl nebo na obrubník a tvářili se, že se díváme jinam,“ popisuje natáčení Kokeš.

Při jedné vojenské přehlídce je přes veškerou opatrnost zadrželi agenti tajné služby. Každý novinář ze Západu je totiž automaticky potenciálním agentem CIA. „Naložili nás do žigulíku, zapnuli maják a eskortovali nás na ústředí tajné policie,“ vypráví Kokeš. Nakonec se příslušníci nechali přesvědčit, že dva mladí filmaři nejsou agenty CIA a turisti by se neměli zadržovat ani v Podněstří.

Dvojice turistů/dokumentaristů pomalu prochází Podněstřím a vyptává se místních, jak se jim daří, jak žijí, po čem touží. Většina lidí působí šedým, zlomeným dojmem, i když si třeba zdejší život pochvalují. Atmosféra upomíná na fungování bývalého komunistického Československa.

Neustále je cítit hnusný neurčitý strach a především obludná, umrtvující nuda. Film sám však nudou není, napjatou pozornost udržejí nejen četné momenty „normalizační“ grotesky, ale také houstnoucí atmosféra zmatku a neskutečnosti, něčeho odporného, leč známého.

Lyrický komentář k české volební realitě

Autoři se nesnaží točit informativní reportáž, ale realitu vnímají impresivně, atmosféricky, existenciálně. Přiskříplý život v ulitě, samota, smutek, strach získávají univerzální vyznění. Někdy snad cítíme, že „skutečný život je jinde“. Pohled na realitu „skutečně neskutečného“ Podněstří je zprávou o šedém vnějším i vnitřním světě a všudypřítomné schopnosti člověka smířit se s absurditou.

Pevnost
Zdroj: ČT24/Artcam

Politickým tématem, které se po celý snímek vrací a rozvíjí, jsou prezidentské volby, které se v Podněstří konaly na konci roku 2011. Smirnov po dvaceti letech ztrácí podporu Moskvy a stojí proti dvojici dalších kandidátů, novému favoritu Ruska Anatoliji Kaminskému a Jevgeniji Ševčukovi. Tragikomická podoba volebního klání může být nyní shodou okolností pozoruhodným lyrickým komentářem k české volební realitě.

Česká republika již naštěstí není izolovanou pevností fyzickou; rozbíjet osobní izolaci, poraženectví a strach, snažit se o plodné rozvinutí možností je však navždy úkolem každé lidské bytosti. Pevnost dokumentuje situaci Podněsterské moldavské republiky, ilustruje marasmus každého nesvobodného území a vyzývá jedince k meditaci nad osobní svobodou, nad strachem ze svobody.

Snímek byl oceněn cenou za nejlepší dokument roku v sekci Česká radost na 16. ročníku mezinárodního festivalu dokumentů v Jihlavě. Byl uveden na přehlídkách v Kodani či Helsinkách. Distribuční společnost Artcam film už v prosinci uvedla v omezené distribuci do 14 kin, aby se vyhovělo regulím a snímek se mohl ucházet o Českého lva. Naplno vstoupil do kin ve čtvrtek 24. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
včera v 07:00

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...