Nesmrtelný Ota Pavel: „Umět se radovat z maličkostí“

Praha - Málokoho minuly knihy Oty Pavla jako Smrt krásných srnců nebo Jak jsem potkal ryby. Mistr sportovní reportáže zemřel před čtyřiceti lety. Řídil se krédem: Umět se radovat ze všeho. Jako by věděl, o čem píše – spisovatel trpící maniodepresivní psychózou zemřel ve věku pouhých 43 let.

Rodinu Oty Pavla (vlastním jménem Otto Popper) postihl za války holocaust a on sám v pozdějších letech ještě trpěl duševní chorobou. Navzdory tomu z jeho děl sršela laskavost, přátelství a statečnost. Typickou osobitost dokázal vtisknout také do sportovních reportáží, nejlépe se mu však psalo o blízkých tématech jako voda, příroda či ryby. Jen těžko se proto věří, že texty tvořil velice pomalu, několikrát je přepisoval a předělával tak, aby byly dokonalé. 

V receptu na úspěšnou dráhu spisovatele měl jasno. „Když chcete psát povídky, tak vám musí být nejméně čtyřicet. Do té doby musíte pořádně žít a dívat se kolem sebe. Mít rád i nenávidět. Zažít všechno. No a pak je to už snadné, chce to jen sednout a začít psát,“ prozradil kdysi. Jeho přítel Arnošt Lustig také poodhalil jeho výjimečnou vlastnost, která mu v tomto pomáhala: vidět, co ostatní nevidí, a slyšet, co ostatní neslyší. Byl to ostatně Lustig, kdo dostal nápad udělat z nadějného mladého hokejisty „krále sportovních reportérů“. 

Mladého Otu nejvíce ovlivnil jeho otec, židovský obchodní cestující. Ten jej zasvětil do rybaření, sportu a právě spolu poznávali tamní kraje. Válečná léta strávil Pavel mladší v Buštěhradě bojem o holý život, ale i hokejem a fotbalem. Koncentračního tábora byli s matkou nakonec ušetřeni, jako zázrakem jej nakonec přežili i oba bratři a tatínek Leo. 

Před prací v Československém rozhlase vyzkoušel zaměstnání havíře nebo prodavače punčoch či mucholapek. V roce 1961 už měl za sebou také působení v časopisu Stadion nebo Čs. voják. 

Literární putování napříč blázinci

Prvního úspěchu se dočkal na jaře 1964 s knihou Dukla mezi mrakodrapy. Publikace vyšla po zimní olympiádě v Innsbrucku, kdy jeho nemoc propukla naplno a pokoušel se podpálit tamní stavení. „Na olympiádě v Innsbrucku jsem se zbláznil. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp,“ napsal Pavel. Umoudřil se až při následném pobytu na psychiatrii. 

Všechny sbírky povídek (Plná bedna šampaňského, Cena vítězství, Pohár od pánaboha, Smrt krásných srnců či Syn celerového krále) sepsal v období putování napříč šestnácti zařízeními pro duševně choré, kde nakonec strávil tři roky. Nedožil se však publikací Fialový poustevník, Zlatí úhoři nebo Jak šel táta Afrikou.

Česká televize natočila v rámci cyklu Předčasná úmrtí také díl o Otu Pavlovi. Na díl se můžete podívat zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...