Ortenovu cenu dostal Buddeus - za křížení Rorýsů

Praha - "Spojení až hrabětovsky čisté lyriky s vizuální poezií a konceptuálně laděnými hrami a hříčkami" píše se v odůvodnění k vítěznému titulu Ceny Jiřího Ortena za rok 2013. Porota ji udělila Ondřeji Buddeusovi za sbírku Rorýsy. Ocenění převzal dnes na veletrhu Svět knihy, jehož letošním hlavním tématem je právě poezie.

Ortenova cena se uděluje autorům, jimž není v době vydání díla víc než třicet let. Buddeus oslaví třicetiny v lednu příštího roku, na ocenění byl nominován i loni - a to dokonce za dvě díla: sbírku textů 55 007 znaků včetně mezer, za niž si vysloužil i nominaci na Objev roku v cenách Magnesia Litera, a knihu Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (s kolážemi Alžběty Skálové a Martiny Kupsové).

„Spousta básníků ze současné české scény se vydává do končin, které pro českou poezii nejsou tak příznačné, spojují se s hudebníky, výtvarníky nebo s básníky slam poetry, zkoušejí zkrátka poetično hledat v různých jiných podobách. To je třeba případ Ondřeje Buddeuse,“ uvedl k oceněnému autorovi básník Petr Borkovec z nakladatelství Fra, které Rorýsy vydalo.

Buddeus vystudoval skandinavistiku a translatologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Překládá z němčiny a norštiny a je také šéfredaktorem časopisu Psí víno. Jeho poslední sbírka zaujala porotu Ortenovy ceny mimo jiné svou výrazovou pestrostí. „Aniž by ovšem tvořila žánrovou tříšť,“ upozorňuje ale člen poroty, básník a editor Milan Ohnisko. „Naopak, z každé básně je zřejmé, že autor má hru s křížením žánrů pevně v rukou.“

Ondřej Buddeus
Zdroj: ČT24/Větrné mlýny

Velkou Buddeusovou básnickou devizou je podle Ohniska také humor. „Za všemi těmito sugestivními hrami a často i vypečenými hříčkami s formou a pojetím, s citacemi a mystifikacemi, s prolínáními a odkazy se povětšinou skrývají příběhy či jejich útržky, za tím vším lze vnímat autentický vnitřní svět básníkova 'lyrického subjektu',“ říká.

Do finále Ceny Jiřího Ortena, kterou organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, se v letošním, šestadvacátém ročníki dostali Tomáš Gabriel se sbírkou poezie Tak černý kůň tak pozdě v noci (Literární salon) a Jaroslav Žváček s románem Lístek na cestu z pekla (Paseka), za nějž byl v cenách Magnesia Litera vyhlášen objevem roku 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...