Lidské chování mění planetu každým dnem, podle Houzara už ji ale změnilo natolik, že by měly být současné moderní dějiny považovány za zcela nové geologické období. Tu konec konců ohlásila v Trafačce už umělcova předchozí vernisáž Holocene.
Hudebníka a výtvarníka fascinuje městská krajina. Jeden stisk spouště fotoaparátu pro něj znamená další střípek, který postupně složí k dalším, a nakonec z nich vytvoří obraz. Na co se zaměřuje především? „Beru architekturu, dopravu, silnice, zkrátka všechny věci, které budujeme a které se rozlézají všude kolem a tvoří městskou krajinu,“ vysvětlil Houzar.

S foťákem už „zabloudil“ do Buenos Aires, Berlína nebo New Yorku. Krásu ve všednosti ale dokáže najít také v ulicích Prahy, třeba v prachu a igelitu na Pankráci. Na to, aby úlovek získal, ale musí často vyrazit pod úroveň křižovatky. Inspirují ho i tramvajové troleje nebo překladiště kontejnerů v Uhříněvsi.
Osmatřicetiletý Houzar jeden čas pracoval jako metař a popelář. To už má člen hudebních skupin Problémy s elektrickým proudem Redivision of Cruitstand a Scalping Hands dávno za sebou. Pochází z okruhu umělců kolem Ateliéru Síň z hřbitovní atmosféry bývalé márnice v Telči. Jeho začátky zahrnují hlavně drobné grafiky mystických námětů či keramické sošky.
Spodní část výstavy se v Trafačce věnuje celkům, které vrství krucifixy nebo na jediné ploše shrnují celé benátské bienále. Vrchní část zase analyzuje detaily a banality, jako je městský prach.
Fotogalerii doprovází také rozsáhlý soubor „se společným jmenovatelem temnoty, strachu a odcizení“ Devil is all around. Jedná se o snímky sbírané několik let na mobilní telefon, které autor zformoval do víc než pětisetstránkové publikace, již nechal k prohlížení v pražských kavárnách.
