Nový seriál České televize: Vyprávěj mi o První republice

Praha – Česká televize dokončuje výpravný historický seriál První republika. Režisér Biser A. Arichtev je podepsán mimo jiné pod oblíbeným seriálem Vyprávěj, na jehož úspěch chce navázat. Nová rodinná sága mapuje historii a atmosféru Československa mezi přelomovými roky 1918 a 1945. První republiku začne ČT vysílat v zimě 2014.

V centru dění jsou osudy rozvětvené rodiny Valentových, která zbohatla na válečných zakázkách a nyní se stěhuje za lepším z venkova do pražského Podolí. Zde jsou zatím jenom louky, pár továrních komínů a poválečná chudoba. To chtějí podnikaví Valentovi změnit, v jejich rodině však panuje rivalita mezi bratry a číhá tajemství, které s sebou nese pátrání po staré předválečné vraždě.

Seriál vypráví příběh první (a také druhé) republiky, na který pohlíží očima rodiny z vyšších vrstev, které formovaly tvář naší republiky a nastavily politické a společenské standardy, ke kterým se dodnes odkazujeme. Spektrum hlavních i vedlejších postav je nicméně velmi pestré. Seriál ukazuje různé vrstvy společnosti, od elit až po dělnickou a rolnickou třídu.

Osudy hrdinů se prolínají s událostmi tehdejší doby a připomenou významné momenty naší historie. „Seriál si vybral dobu, kterou si mnozí z nás možná až příliš nekriticky idealizují, dobu, ve které se formovala česká demokracie a která nese i překvapivě mnoho paralel s tím, co prožíváme posledních dvacet let,“ říká generální ředitel ČT Petr Dvořák.

„První republika v sobě také spojuje to, co jsme měli rádi na dnes již legendárním seriálu Vyprávěj, totiž autentické historické kulisy s dobovými kostýmy, architekturou i pohledy do ulic prvorepublikové Prahy a silné lidské příběhy. Navíc ale ještě přidává napínavý detektivní příběh,“ zve diváky Dvořák.

Podívejte se na trailer:

Prostředí rodinné firmy Valentových upozorňuje, že období první republiky nebylo ideální dobou, jak si často namlouváme. „Zjišťujeme, že se tehdejší poměry v obchodě a v politice od těch dnešních zas tolik nelišily. Mnohdy se lidé na dobu první republiky dívají idealizovaně,“ říká režisér Arichtev: „Ale pravda je, že zpronevěry, úplatkářství a nekalé praktiky jsou pořád trestnými činy dnes jako tehdy. A nezmění to ani krásné obleky a vybrané chování.“

Sňatky z rozumu nebo Panství Downton

Arichtev věří, že se podařilo natočit moderní seriál, který obstojí i v mezinárodní konkurenci. Inspirací bylo hodně: Sňatky z rozumu, Byl jednou jeden dům nebo Panství Downton. První republika ovšem především navazuje na populární retroseriál Vyprávěj, který byl v anketě TýTý vyhlášen čtyřikrát po sobě seriálem roku. Producenti společnosti Dramedy za Vyprávěj získali prestižní Zlatou Nymfu na festivalu v Monte Carlu jako nejlepší evropští televizní producenti roku 2011. Stejný tým nyní připravuje i První republiku.

V roli otce rodiny Aloise Valenty se představí Jan Vlasák, jeho syny pak hrají Jiří Vyorálek, Jan Koleník a Robert Urban. V dalších rolích se ukáže plejáda vynikajících herců, mezi jinými i Jana Štěpánková, Markéta Plánková, Radek Holub, Pavel Kříž, Taťána Medvecká, Michaela Maurerová, Tomáš Topfer nebo Zdena Studénková.

„Česká televize v případě tohoto seriálu vyslyšela výzvu diváků, přání či společenské chtění, které skrytě vibrovalo napříč diváckým spektrem. Lidé jsou už unaveni záplavou seriálů komerčních stanic, které se všechny odehrávají v téže současné dekoraci a divák si není jist identitou ani postav, ani dějů,“ domnívá se kreativní producent ČT Jan Štern: „Společnost Dramedy a její tým přišli s nabídkou na seriál dobový, který se odehrává v minulosti, a to v minulosti, k níž se upíná pozitivní paměť národa: k první republice, k zemi, která byla nejvyspělejší, či dokonce jedinou demokracií ve střední Evropě.“

Slupky od brambor

Seriál upozorní na důležité dějinné okamžiky, především však plasticky znázorní dobovou každodennost. Pod scénářem jsou podepsáni tři autoři: Jan Gardner, Magdalena Buštová a Pavel Gotthard. „Doba se mění, ale lidská nátura zůstává stejná. Jasně, v období první republiky byly ony pověstné nůžky otevřené mnohem více než dnes. Chudí lidé byli tehdy opravdu hodně chudí, to se s dneškem nedá srovnat. Například v prvním díle, který se odehrává v roce 1918, máme scénu, kdy služka položí na ulici slupky od brambor a během několika minut jsou pryč, což je skutečná historka. Takovýto moment vám kolikrát řekne o té době víc než učebnice dějepisu,“ vypráví Jan Gardner.

První republiku začne Česká televize vysílat v lednu 2014. První série bude mít 22 dílů, další pokračování se začne točit v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
včera v 21:58‌‌

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.