Ich bin Švejk a po letech „šprechtím“ srozumitelně

Praha/Lipsko – Německo miluje Švejka. Jenže je to ten dobrý voják, jak ho znají Češi? Ne tak docela. Smysl knihy je pozměněný díky téměř devadesát let starému německému překladu. Ten letos letí do koše. Nahradí ho přepracované vydání Antonína Brouska, který zastaralou němčinu oprášil a pro naše západní sousedy tak odhalil prakticky novou publikaci. Tu představil na začínajícím knižním trhu v Lipsku.

Nahrávám video
Dobrý voják Švejk v novém překladu "šprechtí" v němčině
Zdroj: ČT24

Předlouhý název knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války se dá smrsknout do dvou slov: česká klasika. Román Jaroslava Haška byl od dob svého vydání v roce 1921 přeložen do padesáti osmi jazyků. Do toho německého dokonce už o pět let později, kdy vyšla první publikace. Tehdy se překladu ujala Grete Reinerová, jejíž práce vydržela na pultech celých osmdesát osm let.

Antonín Brousek:

„Chtěl jsem to udělat pro Jaroslava Haška. Aby v Německu měl konečně tu recepci, jakou si zaslouží.“

Český překladatel Antonín Brousek ale na knižním veletrhu v Lipsku představil přepracované vydání v moderní, soudobé a srozumitelné němčině. Už samotné předčítání vzbudilo nadšení. „Přišlo tam strašně moc lidí. Vůbec jsem nečekal, že tam bude tolik nadšenců a milovníků české literatury,“ neskrýval své překvapení překladatel. Zároveň dodal, že příběh ani jazyk nezůstaly ochuzeny o drobné nuance a vojenskou hantýrku, bez níž by se první světová válka neobešla.

Kdo je vlastně „zkomolenec“?

Brousek původně překládal Švejka jen do šuplíku. Už od mládí totiž věděl, že se kniha musí přeložit. V původní práci Reinerové totiž shledal zásadní nedostatky.

Prvním byla její zastaralá němčina, která si libovala v archaických výrazech. Její postavy navíc hovořily do jisté míry „zkomolenou němčinou, jakou dříve mluvívali Češi za Rakouska-Uherska. To Němcům i Rakušanům připadá dodnes velmi legrační,“ vysvětlil Brousek. Tím pádem ale celá publikace vyznívala jako humoristické dílo s podivnými cizinci.

Nový německý překlad Haškova Švejka
Zdroj: ČT24

S tím souvisí i důvod druhý. „V Německu to sice bylo velmi populární, ale nedalo se to číst. Byl to obraz, jaký Němci o Češích mají, který ale vůbec neodpovídal té knize,“ vrátil se Brousek k překladu se zkomolenou řečí. V Haškově originále je to přitom přesně naopak: to Němci mluví směšnou a lámanou češtinou, takže byl celý význam díla zcela převrácen.

Knihu si prolistujte v tomto odkazu.

Jak se zdá, germánští sousedé přijmou nového Švejka se stejným vděkem a nadšením jako toho prvního. Doslovu se ujal Jaroslav Rudiš, který před dvěma dny obdržel usedomskou literární cenu, kterou každoročně uděluje knižní festival pořádaný na německém baltském ostrově Usedom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...