Husák s Čáslavskou se sešli v mrazivé klauniádě Na zábradlí

Hra Luboše Baláka Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská se po své světové premiéře v Divadle v Řeznické začátkem března 2014 jako hostující inscenace objevila v Divadle Na zábradlí. Nutno konstatovat, že jí toto společenství sluší. Balákova groteska o absurdním setkání sportovkyně, která si zachovala svou tvář, a právě zvoleného prezidenta, jenž svou tvář rychle ztrácí, do kontextu divadla, jehož slavné inscenace se rekrutovaly z absurdního divadla spojeného s tzv. českou groteskou, sedí jako máloco.

Balák svou poslední hrou zdařile pokračuje ve své tvorbě, která otevřeně navazuje na to nejlepší, co do českého divadla vnesla vlna černé grotesky, jejímiž čelnými představiteli byli v 60. letech především Václav Havel právě v Divadle Na zábradlí či Ladislav Smoček v Činoherním klubu. Tato dramatická vlna ve svých stěžejních dílech, na základě absurdní situace, odrážela společenskou realitu. Postavy v antagonistických postojích vnášely do hry dramatické rozpory mezi idejemi a realitou, vznešenými myšlenkami a jejich uplatňováním, mezi ideály a jejich vykonavateli, to vše v navýsost směšném rouše, protože nahlíženo z nadhledu a poučenosti přetavené v grotesknost, při které mrazí.

A přesně v těchto intencích Balák svou komedii drží. Na základě snového dialogu postav, které by se v realitě takto nikdy nemohly střetnout, se hraje o relativitě svobody a determinaci „svobodného“ rozhodování, o svědomí a jeho absenci, o pravdách, které nikdo nechce slyšet, natož hlásat. Přitom absurdní dialog s hlubokým podtextem vedou dva klauni v navýsost groteskní stylizaci.

Z inscenace hry Luboše Baláka Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská v Divadle Na zábradlí. Na snímku Tomáš Měcháček jako Věra Čáslavská.
Zdroj: ČT24/Divadlo Na zábradlí

Absurdní groteska jako divadelní žánr vždy kladla velkou náročnost na herecký projev, aby směšnost nebyla pouhým šklebem a grotesknost nebyla obsažena jen v kopání do zadku. Tomáš Matonoha jako Husák, který byl právě zvolen prezidentem Československa, a Tomáš Měcháček coby Věra Čáslavská, sportovkyně s morálním vědomím, i přes poměrně směšně karikující masky si přesnou míru stylizace našli a chválabohu udrželi po celou dobu představení.  

Matonoha, známý vyznavač drsné komiky, udržel svůj projev na uzdě, a i když jakoby tlustým štětcem, přesto výstižně, soustředěně a se smyslem pro jemnější odstíny vykresluje jednu z nejrozporuplnějších postav našich novodobých dějin. Je zároveň směšný i politováníhodný, inteligentní i hloupý, místy dojemný i vzbuzující strach, směšný až k pláči, především však i ve své grotesknosti uvěřitelný.

Oproti tomu Tomáš Měcháček podává Věru Čáslavskou v jemnější stylizaci, ale překrásně důsledně. Dialog provázejí naučená gesta sportovkyně, kdy přidat jen o trochu více, už by se jednalo spíše o karikaturu. Ovšem jemná Měcháčkova práce do této kategorie nikdy nesklouzne, přestože textově o něco méně propracovaná postava by scénicky k přehánění mohla lákat. Jeho Čáslavská si přes vnější směšnost udržuje důstojnost, přes morální aspekt postavy sympatie, neboť nekáže, ale také nepodvádí. U takového hercova projevu se již dá hovořit o účinnosti jemné až civilní komiky.

Tento druh inscenace s hereckými výkony stojí a padá. Luboš Balák jako režisér našel přesnou míru stylizace a dokázal v ní herce etablovat. Doufejme tedy, že navýsost hraví klauni si potřebnou kázeň udrží i v příštích reprízách (dubnové připadají na 9. a 27. 4.), kdy již budou ve svých rolích usazeni. Touha po smíchu publika bývá někdy hodně urputná, většinou však hloupě zrádná a to by si Balákova inteligentní groteska nezasloužila.

Z inscenace hry Luboše Baláka Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská v Divadle Na zábradlí. Na snímku Tomáš Matonoha coby Gustáv Husák.
Zdroj: ČT24/Divadlo Na zábradlí

LUBOŠ BALÁK - narozený 22. 6. 1970. Je jedním z nejplodnějších autorů mladé generace. Většina jeho divadelních her byla inscenována v různých brněnských divadlech, především HaDivadle, v Divadle v 7 a půl a ve studiu Marta, a v ostravském Divadle Petra Bezruče. Některé z jeho her byly oceněny v divadelních soutěžích. Hra Smrt Huberta Perny získala 3. místo v soutěži Nadace Alfréda Radoka za rok 1994. Hra Fanouš a prostitutka byla v roce 1995 oceněna na divadelním festivalu mladých dramatiků v Townsville (Austrálie). Luboš Balák je rovněž autorem seriálu divadelních grotesek a parodií Komediograf, který je již více než deset let úspěšně uváděn po celé České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...