Brno – Co zůstane v člověku lidského, když už mu nezbývá nic jiného? Hra brněnského divadla Líšeň tentokrát sahá po zvlášť temném tématu – holocaustu a rasismu. Autorka se inspirovala svědectvími a vzpomínkami lidí, kteří prožili holocaust, ale i dobovými dokumenty, projevy nacistických vůdců a texty ze současných militantních neonacistických webů.
Vrazi a jejich oběti. Na jevišti kovové loutky, šrot a ostnatý drát. Inscenace Žijte blaze (pozdrav z ghetta) ukazuje rasové předsudky skrze nacistické názory. „Hra nemá děj v klasickém slova smyslu. Je to spíš mozaika, která sleduje myšlenku zušlechtění lidstva pomocí roztřídění lidí na ty lepší a ty bezcenné. A v kontrastu s tím se objevuje linka zaměřená na to nejlidštější, co v člověku zůstane, když je zbaven majetku, rodiny, úplně všeho,“ vysvětlila autorka hry Pavla Dombrovská.
Dva roky autorka sbírala materiál – od vzpomínek obětí holocaustu přes dopisy z koncentračních táborů, Deník Anny Frankové, ale i knihy fašistů, výpovědi obžalovaných z Norimberského procesu a Hitlerova spisu Mein Kampf. Kromě historického materiálu autorka sáhla i po současných textech z neonacistických webů, které se od těch ze 30. let příliš neliší. „Byla jsem překvapená, neměla jsem ponětí o tom, jak je současná neonacistická scéna propracovaná. A jaká je ideologická podobnost třeba Mein Kampf a současných textů, které používají stejnou argumentaci, podobné obraty,“ dodala Dombrovská.
„Uzavřená forma rozmnožování – toť železný zákon všech bezpočetných projevů životní vůle přírody! Každé zvíře se páří jen se zvířetem stejného druhu. Sýkorka jde k sýkorce, polní myš k polní myši, čáp k čápici.“ / A. Hitler, Mein Kampf/
„Dříve než odejdu z tohoto světa, chci Vám, moji nejmilejší, zanechat několik řádek. Dojde-li Vám někdy toto psaní, já a my všichni už tady nebudeme…“ /z dopisu, který neznámá žena zašila do svých šatů před tím, než byla nacisty zavražděna/
Syrovost hry podtrhává scéna zaplněná železnými rekvizitami a šrotem. „Tato maska symbolizuje hodně poloh šílenství a negativního myšlení. Je tam militantní prvek, ale měl by tam být i moment toho krásna, které symbolizují naleštěné části,“ popsal autor scény a loutek Luděk Vémola.
Představení Žijte blaze je součástí širšího projektu Konečné řešení a současná Evropa. Není to přitom poprvé, co se divadlo Líšeň pustilo do politických a lidskoprávních témat. Před čtyřmi lety si například vzali na paškál ruskou politiku. Hru Putin lyžuje, inspirovanou knihou zavražděné novinářky Anny Politkovské Ruský deník, hraje divadlo ve starém vojenském stanu. „Divadlo vždycky musí být o něčem. Téma lidských práv je něco, k čemu by se divadlo mělo vyjadřovat,“ dodal Vémola. Podle něj ale nejde hrát jen těžká témata. Příští inscenací divadla Líšeň proto bude loutkový Robinson.
