Praha - Autor Krtečka Zdeněk Miler by na spolupráci s čínskou televizí nikdy nepřistoupil. Zároveň by nesouhlasil s výrobou dalších dílů populární pohádky. To tvrdí jeho blízcí spolupracovníci, se kterými mluvil štáb pořadu 168 hodin. Kontrakt na 52dílný seriál v Pekingu před čtrnácti dny podepsala Milerova vnučka Karolína za přítomnosti prezidentů obou zemí, Krteček v Číně získá 3D rozměr a setká se s pandou.
Miler by Krtka do Číny neprodal, tvrdí jeho přátelé
168 HODIN: Krtečkova čínská cesta (zdroj: ČT24)
Kontrakt s hlavní čínskou televizí CCTV podepsala Karolína Milerová na konci října, když se coby podnikatelka zúčastnila Zemanovy diplomatické mise v Pekingu. Podle jejího pozdějšího vyjádření v rozhovoru pro DVTV o spolupráci jednala i s americkými produkcemi, které ovšem na rozdíl od Číny chtěly z Krtka vytvořit komerční produkt podobný Shrekovi.
„Číňané to nechtějí zkomerčnit jako Američané, k postavičce přistupují jemně a se sentimentem. Nejde jim primárně o výdělek, a to je na tom to kouzlo. Dělají to proto, že svou práci milují,“ prohlásila Milerová a dodala, že se z její strany nejedná o prodej práv, ale koprodukci – výrobu nových dílů Krtečka tak podle ní bude moct česká strana dozorovat. Režie se ujme Zeng Weijing, s níž se Miler osobně znal.
Milerův spolupracovník: Nechtěl dopadnout jako Ondřej Sekora
Krtkova čínská mise ovšem vyvolává pochybnosti u animátorových někdejších spolupracovníků a přátel. „S čínskou režisérkou by se moc nebavil, za nabídku by jí poděkoval s tím, že na ni nereflektuje,“ uvedl v rozhovoru pro 168 hodin Vadim Petrov, hudební skladatel, jenž se Zdeňkem Milerem na Krtkových dobrodružstvích spolupracoval od roku 1974. „Pan Miler vždycky říkal, že by si nikdy nepřál, aby s Krtečkem dopadl tak, jako dopadl Ondřej Sekora s Ferdou Mravencem.“
Na rozdíl od Krtečka Ferda Mravenec v Československu jako kreslený seriál nevznikl, a Sekorův syn v 80. letech prodal mravence s červeným šátkem západoněmecké společnosti European Cartoon Production. Výsledný seriál známý i díky své úvodní melodii „Správná firma Ferda“ po odvysílání v ČR sklidil kritiku, která směřovala zejména k tomu, že Němci nezachovali poetiku původní předlohy.
„Nikdy nechtěl, aby se z Krtka stal cizí krtek, který nerozumí českým dětem, který se jim přímo odcizí… a kterého děti nebudou brát za svůj vzor,“ dodává v této souvislosti ke Krtkově čínské misi Petrov – a obdobně hovoří i Milerova přítelkyně, akademická malířka Elen Thiemlová: „Pan Miler opravdu často říkal, že Krtek je vlastně on sám, že má jeho povahu a že si uvědomil, že kdyby začal dělat Krtka někdo jiný, tak že už to nebude to pravé. Tomu se snažil zabránit.“
GALERIE
Karolína Milerová v Pekingu zdroj: ČT24
Slavný animátor vytvořil poslední Krtečkovu příhodu v roce 2002 a až do konce svého života (zemřel v listopadu 2011) střežil, jakým způsobem se s laskavým nemotorou z jeho dílny nakládá; mj. se opakovaně bránil plagiátům, které na český trh směřovaly právě z Číny.
„Nabídky např. z Japonska na pokračování filmových příběhů odmítl, přestože byl záměr investora točit je v Praze v Krátkém filmu, kde byly vyrobeny všechny filmy, a zdůvodnil to tím, že už nemá sil, aby mohl na filmech spolupracovat, a nepřeje si, aby je 'dělal někdo jiný',“ uvádí správkyně Milerových autorských práv Milena Fischerová. „Říkal, že by se jeho dílo 'posunulo jinam', a to on nechce.“
Dlužno dodat, že Fischerová vede s Milerovou vnučkou o autorská práva na Krtečka právní spor. Podle Fischerové jsou licence, s nimiž Milerová v rámci společnosti Little Mole nakládá, neplatné – v tom případě by Millerová neměla na prodej Krtka na českém a slovenském trhu právo. Millerova vnučka to odmítá.
Čínské dveře Krtkovi otevírá PPF
V Číně je česká postavička z lesní říše populární už od 80. let minulého století. Výtvarným zpracováním totiž konvenuje estetickému vnímání asijských kultur, navíc v zemi krtci podobní těm českým skutečně žijí. Popularitu tuzemského příběhu na Dálném východě potvrzuje i sinolog Ondřej Klimeš, na Krtka se prý stočí diskuse pokaždé, kdy se člověk přihlásí k České republice; zároveň ale vznáší k asijskému pokračování Krtkových dobrodružství výhradu: „V Krtkových příbězích figuruje protiprůmyslová symbolika, což je opak étosu modernizace a raketového rozvoje, na kterém stojí Čína.“
Pekingské dveře Krtkovi otevírá investiční společnost Petra Kellnera PPF. Její dceřiná firma Home Credit Krtka do Číny vezla už před dvěma lety, tehdy ještě s prezidentem Václavem Klausem. „Home Credit věnoval uvedená vysílací práva čínské televizní stanici CCTV v červenci roku 2012. Slavnostní předání práv v době, kdy Home Credit rozšiřoval v Číně svou geografickou působnost o další provincie, bylo součástí širší korporátní komunikace,“ informuje mluvčí Home Creditu Milan Tománek.
Krteček
Propagace populární postavičky se ujala první dáma Livie Klausová, podle jejího tehdejšího vyjádření může být symbolem inspirujícím k dialogu a přátelským vztahům. Za svého Krtka přijal i současný prezident Miloš Zeman, a to nejen tím, že Milerovou přizval do své byznysmenské delegace; česká média hojně prezentovala záběry ze Zemanova interview pro CCTV, ve kterém prezident strká plyšovou verzi Krtečka před televizní kameru. „Já mohu zdůraznit, že například syn čínského prezidenta patří mezi velké obdivovatele této animované postavičky. A to, si myslím, mluví za vše,“ dodává ke Krtkově čínské misi hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
A co Zdeněk Miler? V televizním rozhovoru v roce 2005 prohlásil: „Nikdy jsem nešel po úspěchu ani po penězích. A já vám řeknu, že se mi to vyplatilo.“