Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hnutí ANO by to podpořilo, řekla šéfka jeho poslanců Alena Schillerová. Stanjura také uvedl, že chce do konce roku ušetřit patnáct až dvacet miliard.
Resort financí chce snížit objem podpory pro obnovitelné zdroje energie, řekl Stanjura
Otázky Václava Moravce se Zbyňkem Stanjurou, Alenou Schillerovou a Jiřím Rusnokem (zdroj: ČT24)
Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle Stanjury by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem.
Od roku 2006 bylo na podporované zdroje energie (POZE) v Česku vyplaceno přes 500 miliard korun. Do loňska dotaci zčásti poskytoval stát a část doplatili ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Pro letošní rok tyto platby kvůli vysokým cenám energií převzal plně stát. V příštím roce letošní výjimka nejspíš skončí.
Současný stav, kdy stát platí plnou podporu na POZE, je podle Stanjury neudržitelný. Bude proto prosazovat, aby se v příštím roce příspěvek opět rozdělil mezi stát, domácnosti a firmy. Podle ministra se nyní povede na vládě debata, zda bude podíl mezi státem a spotřebiteli stejný jako před energetickou krizí.
„Můj názor je, že by to tak mělo být rozděleno. Budeme se ale snažit celkový objem snížit,“ řekl Stanjura. Jeho resort podle něj nyní hledá argumenty, které by umožnily objem plateb zredukovat. Připustil, že možností může být změna zákona. Kdy by její návrh mohl předložit, nedokázal specifikovat. Primárně se podle ministra musí vyřešit všechna možná právní rizika, aby stát v budoucnu nečelil případným arbitrážím ze strany firem, které jsou nyní příjemci těchto dotací.
Hnutí ANO by takový zákon podpořilo, sdělila Schillerová. „Jako právník ale říkám, že to nebude vůbec nic jednoduchého. Je tam obrovské riziko, které může vést k arbitrážím,“ zdůraznila. K plánovanému vrácení rozdělení plateb mezi stát a spotřebitele uvedla, že je předně nutné zanalyzovat, jaký to bude mít dopad na sociální situaci domácností.
Se zredukováním objemu plateb souhlasí také bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. „Zdá se mi, že už by solárníci mohli mít dost. Neznám detaily, (…) ale myslím, že veškeré úsilí by mělo být využito k tomu, aby tato skupina nedostávala od nás všech tuto speciální marži či rentu,“ míní.
Otázky Václava Moravce se Zbyňkem Stanjurou, Alenou Schillerovou a Jiřím Rusnokem (zdroj: ČT24)
Windfall tax
Stát podle Stanjury zvažuje i to, že nebude vybírat daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. S tím Schillerová nesouhlasí. „Dali ji na tři roky, tak to spočítali. Myslím, že energetické firmy mají dál gigantické zisky, tak proč najednou utíkáme?“ komentovala zvažovanou možnost.
„Opozice nás tepe úplně za všechno. Paní Schillerová podala pozměňovací návrh k windfall tax, aby ji platili jen pro zdaňovací období 2023. Když říkám, že v příštím roce zvážíme, zda pozměňovacímu návrhu nevyjdeme vstříc, tak se (podle ANO) najednou bojíme,“ okomentoval Stanjura.
Pokud stát nemá mimořádné výdaje, tak nemá mít mimořádné příjmy, „protože pak z nich dělám standardní příjmy,“ vysvětlil dále motivaci pro případné dřívější ustoupení od windfall tax. „Nejprve ale vyhodnotíme výdaje na energetickou krizi, příjmy z mimořádných nástrojů a rozhodneme se, jak budeme postupovat dále,“ ujasnil. Možnosti jsou podle něj pouze tři — žádná změna, změna sazby, případně změna účinnosti, tedy jak dlouho bude stát daň vybírat.
„Míra nejistoty, pokud jde o energetiku, není nulová,“ upozornil Rusnok. „Druhá věc je, zda tyto mimořádné nástroje máme mít, protože jsme na jiné úrovni, než jsme byli před krizí. (…) Mě u windfall tax jen mrzí, že jsme ji nezavedli hned, na rok 2022,“ doplnil.
Tím, že se navíc zruší zastropování cen energií, tak podle něj odpadne potenciální náklad doplatku výrobcům a prodejcům. „Jsem pro to, ať se to zruší rychle, má to spoustu negativ. Je to jakási legitimizace vysoké ceny, oni se nemusí snažit.“
Do konce roku chce Stanjura ušetřit patnáct až dvacet miliard
Co se týče státního rozpočtu na letošní rok, Stanjura chce konce roku ušetřit patnáct až dvacet miliard korun. Nerealistické to podle něj není.
„Na shodě v koalici se zatím pracuje, jednání probíhají. (…) Ale zvládneme to, úspory najdeme. Že to není politicky jednoduché, myslím, že každý chápe. Je to méně než jedno procento výdajů,“ poznamenal. Ministerstva už na tom podle něj pracují několik týdnů.
„Spíš bych si tipl, že se to asi nepodaří,“ myslí si Rusnok. „Ale pro mě není až tak podstatné, jestli schodek rozpočtu dosáhne 295 miliard, nebo to bude 310. Nechtěl bych však, aby to bylo 400,“ upozornil. To už by podle něj mělo makroekonomické dopady. „Vidím ale naději, že se plnění rozpočtu neodchýlí od plánu,“ doplnil.
Události: Státní rozpočet (zdroj: ČT24)
V návrhu rozpočtu na příští rok pak ministerstvo financí počítá například s omezením státních dotací. Vládní strany je chtějí v příštích dvou letech snížit o 54 miliard korun. Zástupci ministerstev podobu omezení dotací projednají podle Stanjury v pondělí.
„Máme představu, které dotace by neměly pokračovat vůbec, které by měly být snížené,“ sdělil Stanjura za svůj úřad. Sumu 54,5 miliardy korun, na které se koalice dohodla v květnu, označil za minimální. „Moje přání jako ministra financí je, aby to číslo bylo vyšší,“ dodal.
Schillerová kritizovala Stanjuru za to, že detaily omezování dotací zatím nejsou známy. Připomněla, že mají podle koalice tvořit dvě třetiny plánovaných úspor ve výdajích státu, které chce vláda provést v rámci konsolidačního balíčku veřejných financí.
Ceny potravin a nákupy v Polsku
Češi z příhraničí nadále jezdí za levnějšími potravinami do sousedního Polska. V sousední zemi se teď lidem vyplatí třeba nákup masa, mléčných výrobků nebo tabáku.
Kdyby byla nyní Schillerová ministryní financí, tak by ji to velmi trápilo, jak sdělila. „Důvodů je samozřejmě několik. Je vysoká inflace, ceny jsou obrovské, v Polsku je jiná daňová politika,“ poznamenala. „Když se podíváte na okolní země Evropské unie, všechny mají nižší sazbu na potraviny u DPH. Patnáct procent je jedna z nejvyšších,“ upozornila. Nulovou DPH na potraviny by však nezaváděla. „Důležité je hlavně vybírat DPH, to se vládě nedaří,“ dodala.
„Jsou to čísla za první čtvrtletí, možná tedy, že čísla za půl nebo tři čtvrtě roku budou vypadat o dost jinak,“ reagoval Rusnok. Růst cen potravin v Česku se nyní podle něj zastavil, navíc česká měna byla po jistou dobu extrémně silná. „Růst kartových transakcí je do značné míry ovlivněn tím, že lidé dnes platí kartami mnohem více než před rokem,“ doplnil. Podle něj s tím, že Češi jezdí nakupovat do Polska, nemůže ministr financí příliš mnoho dělat.
S tím souhlasí i Stanjura. „Nevidím ale třeba titulky o tom, kolik zahraničních občanů jezdí nakupovat k nám. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby vše skončilo ve státním rozpočtu, nicméně si musíme říci, jaké má stát nástroje, a jaké by to mělo případně dopady,“ okomentoval ministr.
Stanjura: Kontroly neodhalily zneužití zvýšené spotřební daně
Je podle něj například politicky jednoduché nějakou sazbu DPH snížit, nicméně je pak velmi složité vrátit ji na původní hodnotu. Jako příklad uvedl spotřební daň na naftu, jejíž snížení vláda původně prosadila kvůli vysokým cenám, aby ulevila dopravcům. Snížená sazba měla platit do konce roku, kabinet ji ale na původní úroveň vrátil o několik měsíců dříve.
Zvýšení spotřební daně mělo podle analytiků zdražit litr nafty až o 1,80 Kč, protože zvýšením spotřební daně se zvýšila i část ceny připadající na daň z přidané hodnoty. Cena nafty se však od začátku srpna do čtvrtka zvýšila téměř o čtyři koruny.
Výrazné zdražení pohonných hmot za poslední týdny podle ministra není výsledkem zneužití situace kolem zvýšené spotřební daně provozovateli čerpacích stanic. „Jejich průměrná marže je nyní nižší, než činila v srpnu v předchozích letech. Naše kontroly žádné zneužití neodhalily,“ řekl Stanjura.
Skokové zdražení ministr přičítá zejména aktuálnímu vývoji na trhu s ropou a pohonnými hmotami. Velkoobchodní ceny v posledních týdnech rostly. Stanjura také připomněl, že na koncové ceny paliv mohou mít vliv i marže rafinérií, které stát nemůže ovlivnit. Upozornil, že tuzemské rafinérie mají zahraniční vlastníky.
Navzdory růstu cen jsou pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu.