Přesunutí denního tisku do vyšší sazby DPH je chyba, postrádá to obsahovou i ekonomickou logiku, řekla v úterních Událostech, komentářích předsedkyně představenstva Czech News Center Libuše Šmuclerová, která zároveň stojí v čele správní rady Unie vydavatelů. Podle ní je také ohrožena role deníků jakožto hráze proti dezinformacím. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ale upozornil na to, že klíčovou roli hrají veřejnoprávní média, která jsou v on-line prostoru. Důležitými zdroji jsou podle něj také časopisy, které jsou v nižší sazbě DPH.
Vyšší DPH u novin otevře hráz dezinformacím, varuje Šmuclerová. Podle Baxy jsou kvalitní zdroje i v on-line prostoru
Šmuclerová a Baxa o rozdílných sazbách DPH na knihy, noviny a časopisy (zdroj: ČT24)
Podle Baxy si problematika zaslouží obecnější pohled na věc. „Když se chystal konsolidační balíček, tak vládní koalice řekla, že budou dvě sazby DPH – jednadvacet a dvanáct procent. A že samozřejmě drtivá většina komodit bude v jedenadvacetiprocentní sazbě. A hledaly se ty, které mohou z různých důvodů, především sociálních, zdravotních, být v té sazbě snížené. Vláda tedy navrhla, aby v této snížené sazbě byly časopisy z těch důvodů, které už zazněly, ať už to jsou časopisy vědecké, nebo jiné odborné,“ zdůvodnil Baxa.
Šmuclerová ale varuje před koncem deníků v zemi. „Noviny mají specifickou distribuci, to znamená, to, co je bagatelizováno, že zdražení o dvě koruny je nic, tak ve skutečnosti, když průměrná cena deníku je v České republice přibližně dvacet korun, tak to znamená, že – nevím, kolik si vláda představuje, že je marže na denících – dvě koruny jsou najednou deset procent. A se zdražením všeho, energií, papíru, ale i distribuce, to znamená, že najednou tam nejen může být nulová marže, ale zároveň červené číslo,“ upozornila s tím, že deníky v České republice na sebe mají navázanou distribuci. „A v okamžiku, kdy jeden hráč odchází z trhu, zbytek nákladů distribuce padá na všechny ostatní,“ dodala.
Rozhodnutí kabinetu ohledně novin považuje Šmuclerová za chybu. „To, co vláda navrhla, všechny věci se dají pochopit – že je nutné udělat konsolidaci veřejných financí. Ale ty věci musí dávat logiku. Ta logika ekonomická se tady ztrácí, protože to číslo, co by DPH z deníku mělo vládě přinést, se pohybuje kolem 160 milionů, což je de facto nic, protože v okamžiku, kdy deníky půjdou nákladem dolů dál, tak to číslo se ještě zmenší. A co je daleko podstatnější, postrádá to ještě obsahovou logiku,“ míní.
Baxa reagoval, že ekonomickými důvody ani neargumentoval. Připomněl, že kabinet rozhodl o nulové sazbě daně z přidané hodnoty na knihy. „Kdybychom argumentovali důvody ekonomickými, pak nedává logiku nulová DPH na knihy. Já jsem popisoval ten mechanismus, podle kterého se vláda rozhodovala o tom, co bude v základní sazbě DPH a co bude ve snížené sazbě DPH,“ řekl.
Tisk versus internet
Šmuclerová upozornila ale také na to, že média mají specifickou roli. „My máme roli nejen jako ten čtvrtý pilíř demokracie, což snad vláda nechtěla podříznout, byť to tak vypadá, ale to jí nebudu podsouvat. Nicméně role médií a speciálně deníku je také na té dezinformační scéně,“ upozornila.
Poznamenala, že deníky v Česku mají největší týmy novinářů. „Tudíž v okamžiku, kdy by odešly ty deníky, lépe řečeno, kdyby se jim zhoršila ekonomická situace, musí se někde začít šetřit, musí se šetřit tím pádem i na lidech. A to, co má deník ve svém vínku, to znamená, kromě jiného, být hrází proti dezinformacím, tak je vážně ohroženo,“ varovala.
Podle Baxy ale hrají v nezávislosti médií klíčovou roli veřejnoprávní média, která jsou v on-line prostoru. „I v těch časopisech, které mají tu sníženou sazbu, jsou takové, které vykazují tuto hodnotu,“ doplnil. Zároveň nesouhlasil s tím, že by existovala souvislost mezi kupováním deníků a sledováním neplacených dezinformačních serverů. „Já si tedy nemyslím, že by v tomto ohledu hrálo roli to, že se jednadvacet procent na noviny rovná nějakému základnímu úderu proti boji s dezinformacemi,“ uvedl.
Podle Šmuclerové ale tato souvislost existuje. „On je to velmi častý omyl laiků, že distribuce informací je na internetu stejná, jako je v printu. Není tomu tak, protože to, co vidíte na internetu jako hlavní, rozhodně není vybíráno stejnými kritérii, jako je vybíráno do printu,“ zdůvodnila.
Cílem internetu je totiž podle ní hlavně pozornost čtenáře. „Technologické platformy ovládají z většiny to, co vidíte, kolik čeho vidíte, v jaké kvalitě to vidíte. Jejich cílem je klik. Je to pozornost uživatele, a dokonce bez jakékoliv zodpovědnosti,“ doplnila.
„Není to o tom, že v současné době, kdy dramaticky klesá čtenost tištěných médií, představuje potenciální pokles toho, kolik je prodeje tištěných médií, nějaký zásadní zásah v boji s dezinformacemi. Zatímco role veřejnoprávních médií a jiných zdrojů informací je tady naprosto zásadní, včetně časopisů,“ reagoval Baxa.