Ceny energií dál rostou. Někteří dodavatelé opět zdražují

Někteří dodavatelé energií od srpna opět zvedají pro část zákazníků ceny. Týká se to například společnosti ČEZ nebo Pražské energetiky. Zdražení některých produktů dosáhne i desítek procent. Někteří dodavatelé zvedli ceny již od července, jiní zdražování podle svého vyjádření nemohou vyloučit. Ceny elektřiny a plynu rostou od loňského podzimu.

Energetická společnost ČEZ zdražila elektřinu v nejběžnějším tarifu pro domácnosti (D02d) v produktu fixovaném na tři roky už od 1. července, od 1. srpna zdražuje znovu. Nyní stojí jedna megawatthodina 6025 korun, od srpna 7464 korun, tedy o více než pětinu. U produktu s fixací na dva roky vzroste cena meziměsíčně o sedm procent na 7501 korun. „Pro zákazníky, kteří s námi mají uzavřené smlouvy, se však nic nemění. Ať už v případě fixovaných smluv, nebo smluv na dobu neurčitou,“ vysvětlil mluvčí ČEZu Roman Gazdík.

Mluvčí zároveň dodal, že ČEZ některé své ceníky dokonce zlevnil. Pokud nyní přichází zákazník, který se chce u ČEZ Prodej fixovat na jeden rok, tak v případě plynu bude mít cenu od 1. srpna levnější než před měsícem, u elektřiny pro něj zůstává cena stejná. „Pokud by se chtěl zákazník fixovat na dva nebo tři roky, tak bude cena mírně vyšší. Velkoobchodní ceny na dva a více let dopředu stouply. Důvodem je další nejistota ohledně dodávek plynu do Evropy z Ruska,“ dodal Gazdík.

Ve druhé polovině roku končí fixace zhruba deseti procentům zákazníků ČEZu, kteří odebírají plyn, v případě elektřiny to je pět procent. „Pro zákazníky, kteří mají probíhající fixaci nebo produkt na dobu neurčitou, se nic nemění,“ konstatoval mluvčí.

Pražská energetika zdražuje od 1. srpna nefixovaný produkt PRE Proud Nefix z původních 4879 korun na 7505 korun za megawatthodinu, tedy zhruba o polovinu. Zdražení nemůže vyloučit ani Pražská plynárenská. „Vzhledem k vývoji na velkoobchodním trhu do budoucna nelze zvýšení cen vyloučit. V tento moment je to však zatím ve stadiu analýz a úvah,“ řekl mluvčí Miroslav Vránek.

Řada dodavatelů zdražila již od 1. července. Například firma innogy zdražila u plynu produkt Optimal fixovaný na tři roky o sto korun na 2510 korun za megawatthodinu. O stokorunu zdražila také produkt na jeden rok Start 12 a produkt na tři roky Garance 36, a to na 2745 korun, respektive 2540 korun. Zdražoval také Centropol. K 1. červenci se zvýšila cena produktu Mini fixovaného na tři roky z původních 5205 korun na 6381 korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...