Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka. Gazprom ale jinou trasu odmítl

Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Firma tento krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou. Tento postup však odmítá ruská plynárenská společnost Gazprom. Pokud Rusko tok plynu nepřesměruje, mohou dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu klesnout až o třetinu, varoval šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Jurij Vitrenko.

Současná situace podle GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov nacházející se na okupovaných územích. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou pro zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně, což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

Ruský plynárenský gigant Gazprom uvedl, že Ukrajina ho o plánovaném přerušení tranzitu – od středečních sedmi hodin ráno – přes stanici Sochranovka informovala a navrhla přesun tranzitu na stanici Sudža. Podle Gazpromu však není technologicky možné převést přepravu plynu na nový vstupní bod.

Ceny plynu rostou

„Dopady (tohoto kroku) mohou být značné. Plynovod Sojuz (přes Sochranovku) přivádí až třetinu veškerého zemního plynu do Evropy, zejména do té střední, do zemí, jako je Německo, Rakousko, Slovensko a také Česko. Už jen na oznámení ukrajinských úřadů reagovaly trhy v obavách, že od zítřka může být plynu nedostatek, nárůstem cen o několik jednotek procent. Až k tomu kroku Ukrajina ve čtvrtek fakticky přistoupí, může to být ještě mnohem víc,“ uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

„Zatím není jasné, kdo to rozhodnutí učinil – jestli správce systému, nebo vláda v Kyjevě. Faktem zůstává, že ukrajinská vláda dlouhodobě vyzývala státy EU, aby odstoupily od dodávek zemního plynu a neplatily Moskvě peníze na vedení útočné války,“ dodal zpravodaj Papadopulos s tím, že Kyjev se k situaci zatím nevyjádřil.

Ukrajina je i po ruské invazi do země 24. února nadále hlavní tranzitní trasou pro ruský plyn do Evropy, připomněla agentura Reuters. Celková smluvní kapacita pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy činí 109 milionů krychlových metrů denně. Hlavní cestou je nicméně plynovod Nord Stream 1 vedoucí po dně Baltského moře, napsala agentura DPA. Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Podle ukrajinské strany míří ruský plyn na území ovládaná separatisty

GTSOU uvedla, že nemůže provádět operace na Novopskovu kvůli „vměšování okupačních sil do technologických procesů“. Reuters zmínil, že tuto stanici začaly ruské síly okupovat brzo po zahájení invaze. Šéf ukrajinského podniku Serhij Makogon sdělil agentuře Reuters, že ruské okupační síly začaly plyn určený k tranzitu do Evropy posílat do dvou regionů na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty.

Ukrajinský provozovatel GTSOU ve své zprávě poukazuje na zásahy okupačních sil do systému, například na nepovolené odčerpávání plynu. To podle zprávy ohrožuje stabilitu a bezpečnost celého ukrajinského systému pro přepravu plynu. Rovněž upozornil, že firmu Gazprom o hrozbách pro tranzit plynu v důsledku aktivit ruských okupačních sil opakovaně informoval a vyzýval k ukončení zásahů do provozu systému, ale bez výsledku.

Gazprom v úterý uvedl, že nevidí žádné důvody pro přerušení dodávek přes stanici Sochranovka. Dodal, že plní veškeré své závazky vůči odběratelům plynu v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 5 hhodinami

Benzin za týden zdražil o desítky haléřů, nafta skoro o korunu

Pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu zrychlily zdražování. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o 71 haléřů na 34,48 koruny za litr, nafta stála ve středu 33,13 koruny za litr, což bylo o 89 haléřů víc než o týden dřív, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražení paliv o desítky haléřů za litr očekávají analytici také v následujícím týdnu, pak by se měl podle nich nárůst nejspíš zastavit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Soud zamítl žalobu společnosti EDF, která napadla tendr na dostavbu Dukovan

Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
25. 6. 2025Aktualizováno25. 6. 2025

Česko má podporu v EU pro revizi emisních povolenek

Česká republika získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
25. 6. 2025Aktualizováno25. 6. 2025

I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, míní Kalousek

„Jde o trvalý mandatorní výdaj, a proto by tomu každá vláda měla přizpůsobit své priority a nefinancovat ho jenom z dluhu,“ řekl ke schválení závazku pětiprocentních výdajů na obranu zeměmi NATO v Interview ČT24 exministr financí Miroslav Kalousek. Důležité je však i to, aby byly investice efektivní, což se podle něj ne vždy děje. „I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, a pokud k tomu máme ještě výdaje na obranu, tak tím spíše. Platit všechno z dluhu je sice aktuálně pohodlné, ale do budoucna tak mladé připravíte o perspektivu a hrozí to stejnou ztrátou suverenity jako nevyzbrojená armáda,“ prohlásil v pořadu moderovaném Danielem Takáčem.
25. 6. 2025

Průlom, nebo mezikrok? Kupka a Kolovratník se přeli o řidičácích i infrastruktuře

Řidičský průkaz půjde vyřešit on-line a lidem přijde do výdejního boxu, oznámilo ministerstvo dopravy pod vedením Martina Kupky (ODS). Poslanec Martin Kolovratník (ANO) to označil za dobrý, ale nikoliv převratný krok i s ohledem na to, jak často lidé chodí pro řidičák. Oba politici se v Událostech, komentářích přeli i o dopravní infrastruktuře navázané na novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Ta se ale už nestihne ve sněmovně projednat.
25. 6. 2025

Česko bylo loni třetím největším výrobcem aut v EU

Česká republika loni vyprodukovala stejně vozidel jako Francie a Itálie dohromady, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu. Největší česká automobilka Škoda Auto ve svých závodech vyrobila skoro 900 tisíc aut, v Evropě se stala jednou z nejprodávanějších. Celkem české automobilky vyrobily jeden a půl milionu vozidel, což je historicky nejvíce. Letos firmy na začátku roku zpomalily, ale produkce se podle představitelů sdružení vrací ke zdravému tempu.
25. 6. 2025

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025
Načítání...