Přesně před deseti lety byl do provozu uveden rusko-německý plynovod Nord Stream. Ten přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Vede z ruského Vyborgu do německého Lubminu, který leží nedaleko Greifswaldu na severovýchodě Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů.
Před deseti lety začal fungovat rusko-německý plynovod Nord Stream
Plynovod má dvě větve, ta první byla uvedena do provozu v listopadu 2011, druhá pak v říjnu 2012. Celková kapacita plynovodu je 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy). Klíčovým zdrojem plynovodu je obří pole Južno-Russkoje v severozápadní Sibiři.
Plynovod vybudovalo mezinárodní konsorcium Nord Stream AG, do kterého patří ruský plynárenský gigant Gazprom, německé firmy Wintershall Gea (dříve Wintershall Holding), PEG Infrastruktur AG (E.ON), nizozemská Gasunie a francouzská ENGIE. Většinu, 51 procent akcií, drží Gazprom, německé firmy mají každá 15,5 procenta a Gasunie a GDF SUEZ po devíti procentech akcií.
Smlouvu o vybudování plynovodu podepsali 8. září 2005 tehdejší ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Gerhard Schröder, který krátce poté opustil kancléřskou funkci a stal se předsedou dozorčí rady konsorcia.
Hlavní toky plynu do Evropy
Provoz je plánován na padesát let
Nord Stream vede po mořském dně na teritoriálním území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Poté, co všechny tyto země stavbu odsouhlasily, byla výstavba plynovodu oficiálně zahájena 9. dubna 2010.
Plynovod byl vybudován nákladem 7,4 miliardy dolarů (129 miliard korun) – třicet procent z toho hradí členové konsorcia, zbytek je financován z různých půjček. Provoz je plánován na padesát let.
Z Německa jsou na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka. Na Nord Stream je na pobřeží Baltu navázán německý plynovod Opal, který vede do Saska k českým hranicím. Tam je na něj napojen plynovod Gazela, který se otevřel v lednu 2013 a funguje primárně jako tranzitní propojení s jihoněmeckou přepravní soustavou MEGAL.
Letos v červenci Soudní dvůr Evropské unie potvrdil zákaz zvýšení kapacity plynovodu OPAL. V dlouhodobém sporu tak zamítl odvolání Německa, které chce tímto potrubím z Ruska přepravovat více plynu. Ve sporu o kapacitu plynovodu se evropský soud postavil na stranu Polska. Spor začal v roce 2016, když Evropská komise (EK) povolila Rusku zvýšit až na dvojnásobek objem plynu, který protéká přes OPAL Německem. Polsko rozhodnutí napadlo s tím, že porušuje unijní zásadu energetické solidarity.
Nord Stream 2
V červnu 2015 se ruský Gazprom dohodl s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell na novém projektu Nord Stream 2, který vede paralelně vedle plynovodu Nord Stream.
Dvě nové větve plynovodu mají mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí. Plynovod za 11 miliard dolarů (235 miliard korun) je připraven zahájit provoz, musí však získat certifikaci od německé Spolkové agentury pro sítě. Česká republika se na plynovod napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž ho chce Moskva jako geopolitickou zbraň ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku. Potrubí obchází území Polska a Ukrajiny, které tak už nebudou dostávat tranzitní poplatky jako dosud, a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu. Dlouho se proti tomuto plynovodu stavěl i Washington. Ten ale v červenci uzavřel s Berlínem dohodu, která dokončení plynovodu Nord Stream 2 umožnila bez uvalení dalších amerických sankcí.
Plynovod se dostal v poslední době do centra zájmu, protože Evropa čelí krizi v dodávkách plynu, která tento měsíc způsobila rekordní růst cen.