Schodek rozpočtu příští rok podle Schillerové neklesne pod 300 miliard korun

Schodek státního rozpočtu příští rok neklesne pod 300 miliard korun, uvedla v Otázkách Václava Moravce (OVM) ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nepočítá s tím, že by se zvedaly platy ve státní správě. Pro letošek sněmovna zvýšila plánovaný deficit z 320 na 500 miliard korun. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) půjde velká část těchto dodatečných peněz na „předvolební dárečky“. Schillerová to odmítá.

Video Otázky Václava Moravce
video

OVM: Ekonomické důsledky epidemie, 1. část

„Počítám s tím, že to bude rozhodně schodkový rozpočet, s tím, že nebude pod 300 miliard korun, počítám také. Je potřeba si uvědomit, že ještě minimálně půl roku budeme v covidové situaci,“ uvedla ministryně, která bude rozpočet pro následující rok připravovat, i když o něm rozhodne sněmovna až v obsazení, které vzejde z podzimních voleb.

V dubnu podle ní ministerstvo financí vypracuje novou makroekonomickou predikci. Podle Schillerové už by mělo být zřejmé, jak to bude s uvolňováním opatření proti šíření koronaviru. 

Kvůli dříve schválenému daňovému balíčku vypadne z příjmů rozpočtu asi sto miliard korun. „Na příjmové straně bude chybět daňový balíček, ale já si za ním stojím. Těch zhruba sto miliard korun, o kterých je tam (v příjmech rozpočtu kvůli daňovému balíčku) méně, zůstaly většinou lidem. My jsme se k tomu zavázali v programovém prohlášení. Navrhla jsem, aby platy ve státní správě nerostly. V tuto chvíli si to nemůžeme dovolit. Ale to zůstalo v kapsách lidí. A to se nám vrátí v té okamžité nebo odložené spotřebě,“ řekla ministryně financí.

Lidé zatím ale utrácejí méně, než s čím ekonomové počítají, což vyplývá například z nejnovějších dat tržeb maloobchodu. Citelný propad nastal před rokem, tržby meziročně klesly o šest procent v březnu, v dubnu pak o deset procent. V létě sice rostly, ale další pokles přišel v listopadu, meziročně o čtyři a půl procenta, rostly pak o něco v prosinci, když přišlo krátké rozvolnění. Ale letošní meziroční lednový pokles o 6, 5 procenta je nejhlubší za posledních devět měsíců.

Na druhou stranu, podle údajů České národní banky měli lidé v Česku na bankovních účtech na konci letošního ledna uloženo 2,9 miliardy korun, meziročně o 16 procent více, což je rekordní. Schillerová tak očekává, že po uvolnění opatření se spotřeba zvedne.

Schillerová: Neslibovali jsme, že lidé všechno utratí

Ekonomka Ilona Švihlíková v OVM připomněla, že část z toho je odložená spotřeba. Ačkoliv tak někteří podle ní míní, že úspory půjdou okamžitě do ekonomiky, nebude tomu tak. „Část z toho je 'spořím si, protože mám strach z toho co bude',“ uvedla s tím, že vzhledem k tomuto opatrnostnímu motivu není tak jasné, jaká část peněz na trh skutečně půjde. „Hodně záleží, jaká bude míra nejistoty v ekonomice,“ dodala.

„Nikdy jsme netvrdili, že lidé okamžitě všechno utratí. I odložená spotřeba, třeba na důchod nebo investici, není ekonomicky špatně. Počítám, že nízkopříjmová skupina utratí téměř všechno, ostatní si část uloží,“ reagovala Schillerová.

Podle bývalého ministra financí Kalouska půjde z letošních dodatečných 180 miliard korun, které schválila sněmovna, na opatření spojená s covidem jen necelých 70 miliard. „Zbytek jsou předvolební dárečky. Za to dám krk. Daňový balíček není nic jiného než předvolební dárečky. Tento výpadek na příjmové straně rozpočtu nevznikl v souvislosti s covidem. Za celých sedm let neudělala vláda ani jeden aktivní krok k úspoře na horší časy,“ prohlásil Kalousek.

Video Otázky Václava Moravce
video

OVM: Ekonomické důsledky epidemie, 2. část

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle upraveného rozpočtu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. V době schválení zvýšení schodku ekonomové krok kritizovali jako neopodstatněný, odhady vývoje ekonomiky by podle nich mohly akceptovat schodek kolem 400 miliard korun. Schillerová argumentuje tím, že Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením a nejvyššími ratingy. 

Kalousek ale zdůraznil, že dlouhodobě neudržitelné veřejné rozpočty můžou způsobit, že lidé nebudou mít „dostupnou a důstojnou základní péči veřejných služeb“ - ať  už zdravotní, nebo penzijní„. To je důsledek rozpočtové politiky vlády, kerá není způsobená covidem, ten ji jen urychlil a nasvítil. My máme dlouhodobě finance, s kterými vláda vůbec nic nedělá s tím, že teď jí to nevadí, teď si na to půjčuje,“ uvedl s dodatkem, že v okamžiku, kdy dojde k nezbytnosti zaplatit, s tím však něco bude muset udělat. A možností podle něho moc nemá.

Patří mezi ně ale například snížení personálních výdajů státu. „Jestliže se jen v tomto volebním období zvedly o šílených 72 miliard, ze 167 na 239, tak pro to není opodstatnění. Co se týče veřejných služeb, máte jen dvě možnosti: buď tam zavedete spoluúčast, nebo zhoršíte jejich kvalitu a dostupnost,“ uvedl. A na příjmové straně je potřeba zvýšit daně. „To není popoulární, je to bolestivé, ale musí to být férově rozložené na celou společnost a hlavně se to musí přiznat, tahle vláda to vůbec nepřiznává. Až do zdi narazíme, bude pozdě,“ dodal.

Ministryně financí však podokla, že během jejího působení v resortu naopak došlo k poklesu počtu státních úředníků, a to o 4300. „A to, co tam je, ty nárůsty, to jsou přesně podpersonalizované oblasti, jako byli kantoři, vojáci, hasiči, policisté,“ uvedla. „A veřejné služby, možná byste měl říci, že byste chtěl vše zpoplatnit, to by možná bylo fér. My jsme naopak do zdravotnictví nalili obrovské peníze, 26 miliard jsem dávala do rozpočtu loni, letos přes padesát miliard,“ zdůraznila.

„Vyrůst“ z dluhu, říká Mezinárodní měnový fond

Podle ekonomky a politoložky Švihlíkové se Česko do situace rozpočtových schodků dostalo sice podobně jako ostatní státy, a to v důsledku pandemie, ovšem i kvůli tomu, že se „řezaly“ příjmy na mnoha úrovních. Zmínila například stravenkový paušál, odpisy nebo rušení daně z nabytí nemovitostí, tedy opatření, která vytváří strukturální deficit.

Uvedla, že mezi možnostmi,  jak z toho ven, jsou buď různá opatření na straně příjmů nebo výdajů, anebo návrh Mezinárodního měnového fondu (MMF) „vyrůst z dluhu“. „To by se mi docela líbilo. Ale řekněme si na rovinu, když budeme mít půl bilionu zásek, jaký na to potřebujeme růst a je tato ekonomika schopna ho dát a máme vládu, která je schopná dát vizi a vést hospodářskou politiku tímhle směrem? Já si to spíše nemyslím. Kdyby to bylo dvě stě miliard, tak ekonomika se dokáže z toho dostat, máme tady dlohodobě nevyužitý potenciál, ale pět set miliard je moc,“ uvedla.

Zdůraznila ale, že zásadní je jakékliv opatření dobře načasovat. „Nemůžeme jít s kladivem, je potřeba jemných opatření, kterých bude řada na straně výdajů i příjmů. Byla bych velmi ráda, kdyby se tohle stalo předmětem volební kampaně, protože bych ráda věděla, která politická strana co navrhuje, abychom se pak po volbách nedivili, že tady chce někdo privatizovat penzijní systém,“ dodala.

Financování schodků se může prodražit

Financování pandemických schodků se může přitom vládě prodražit, důvodem jsou strmě rostoucí úroky, které investoři požadují za půjčku formou vládních dluhopisů. Jejich úročení se od začátku roku zvedlo o polovinu a ekonomové očekávají, že investoři budou během roku žádat ještě podstatně více.

V letetech 2016 až 2020 stát za obsluhu platil 39 až 40 miliard korun, novela státního rozpočtu počítá na úrokové platy s až 53 miliardami korun. Česko platí u destiletých státních dluhopisů v současnosti největší úrok za poslední roky, necelá dvě procenta.

Schillerová souhlasila, že ji úrok 1,9 procenta u desetiletého dluhopisu překvapil. Dodala však, že aktuálně je průměrná splátka na dobu 7,1 roku a při tomto období je průměrný úrok stále ve výši 1,14 procenta. „Takže pořád ho držíme kolem jednoho procenta. To si myslím, že je dobré,“ uvedla.

Podotkla, že zájem je velký, přestože při sazbě 1,9 procenta a při inflaci ve výši dvou procent z toho kupující téměř nic nemají. „Tady hraje roli i to, že máme pořád dobré ratingy, nesnížené, a že je důvěra v to, že to zvládneme,“ zdůraznila.