Evropská centrální banka zrychlí tištění peněz

Evropská centrální banka (ECB) v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo dalšího tištění peněz, než jaké uplatňovala v prvních měsících letošního roku. ECB v tiskové zprávě po zasedání Rady guvernérů uvedla, že za tímto účelem bude rychleji nakupovat dluhopisy. Objem peněz, který má pro tento program k dispozici, však nezměnila.

Současný nouzový pandemický program nákupu aktiv, označovaný jako PEPP, má k dispozici 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu korun). Platit má nejméně do března 2022.

Oznámený krok přichází po stabilním růstu výnosů státních dluhopisů od začátku letošního roku, který byl spíše odrazem podobného pohybu u amerických státních dluhopisů než odrazem výhledu lepšího vývoje ekonomiky eurozóny.

Tištění peněz udrží tržní úrokové sazby dole

Urychlením plánovaného tištění peněz chce ECB dosáhnout toho, že velmi nízko nadále zůstanou i tržní úrokové sazby. Cílem je zmírnit obavy, že by růst výnosů dluhopisů mohl podkopat oživení ekonomiky 19 členských zemích eurozóny, uvedla agentura Reuters.

Ekonomický růst eurozóny je v současnosti slabší, protože nová vlna pandemie a pomalé zavádění očkování vyžadují delší omezení pohybu, což ohrožuje očekávání rychlého oživení na jaře. „I když se očekává, že celková ekonomická situace se v roce 2021 zlepší, přetrvává nejistota ohledně krátkodobého ekonomického výhledu, zvláště v souvislosti s dynamikou pandemie a rychlostí očkovacích kampaní,“ uvedla na tiskové konferenci prezidenta ECB Christine Lagardeová.

Nový odhad ekonomického růstu ECB nicméně počítá s mírně vyšším růstem v letošním roce, a to o čtyři procenta. V prosinci čekala ECB zvýšení hrubého domácího produktu o 3,4 procenta. Odhad inflace ECB zvýšila na 1,5 procenta z jednoho procenta v prosinci. Lagardeová však upozornila, že vyšší inflace je odrazem dočasných faktorů a růstu cen energií.

Lagardeová dodala, že reálný hrubý domácí produkt v eurozóně zřejmě za první čtvrtletí znovu klesne. Zdůraznila také nejednotnost signálů oživení. Výhled dlouhodobé inflace je však podle ní beze změny, pod dvouprocentním cílem ECB stanoveným jako strop cenové stability.

Nákup dluhopisů podle tržních podmínek

Rada guvernérů také uvedla, že bude nákupy dluhopisů přizpůsobovat tržním podmínkám a provádět je tak, aby předešla zpřísnění podmínek financování. Současně zopakovala, že nemusí program PEPP vyčerpat v celé výši, pokud to tržní podmínky dovolí.

Hlavní úrokovou sazbu ponechala ECB beze změny na nula procentech. Také další dvě okrajové sazby jsou beze změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...