ČSSD ani Piráti ve sněmovně nepodpoří senátní verzi daňového balíčku

Vládní ČSSD ve sněmovně nepodpoří senátní verzi daňového balíčku, řekl v pátek předseda sociální demokracie a vicepremiér Jan Hamáček. Horní komora podle něj schválila předpis v podstatě v podobě návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO), který ČSSD odmítla podpořit už ve sněmovně. Hlasovat pro balíček nebudou ani opoziční Piráti. Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se kvůli změnám daní v úterý sejdou s prezidentem Milošem Zemanem. Ten avizoval, že pokud by se sněmovní návrh nezměnil, je připraven jej vetovat.

Senát ve čtvrtek po zhruba desetihodinové debatě schválil pozměněnou verzi daňového balíčku. Pokud upravený návrh schválí i poslanci, nahradí superhrubou mzdu dvě sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Horní komora také souhlasila se zvýšením daňové slevy na poplatníka. Obcím a krajům mají být výpadky po zrušení superhrubé mzdy částečně kompenzovány zvýšením jejich podílu na výnosech z daní.

ČSSD se před projednáváním daňového balíčku s ANO na jeho podobě neshodla, ve sněmovně navrhovala původně sazby 19 a 23 procent, zatímco Babiš 15 a 23 procent. „Senát schválil v podstatě to, s čím přišel pan premiér Babiš do sněmovny. Je tam přidána kompenzace pro kraje, takže místo 90 miliard to bude stát 105 miliard,“ řekl Hamáček.

Znamená to podle něj obrovskou ránu pro rozpočet v příštím roce, ale i v tom následujícím. „Ten rozpočet na příští rok je ještě sestaven tak, jak je, ale pro rok 2022 to bude obrovský problém,“ doplnil.

Senátní verze podle něj znamená taky problém pro seniory, protože kvůli kombinaci přijatých změn porostou méně platy a bude nižší tlak na valorizaci důchodů.

„My jsme nemohli hlasovat pro 90 miliard, tak těžko můžeme hlasovat pro 105 miliard. Takže sociální demokracie to nepodpoří,“ shrnul Hamáček.

Piráti se chtějí zdržet hlasování

Piráti oznámili, že u senátního návrhu se hlasování zdrží. Pokud by se pak ještě hlasovalo o sněmovním znění, byli by proti. „Také usilujeme o snížení zdanění práce, nicméně nemůžeme to dělat na dluh. Bez úspor anebo bez hledání jiných příjmů tento návrh povede k tomu, že sníženi v budoucnu zaplatíme i s úroky,“ uvedl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Naopak SPD podle předsedy Tomia Okamury prioritně podporuje původní verzi sněmovny, pro niž už jednou hlasovalo. „Hnutí SPD chce nechat co nejvíce peněz v peněženkách pracujícím nízkopříjmovým a středněpříjmovým občanům,“ sdělil Okamura.

Babiš se kvůli balíčku sejde se Zemanem

Premiér, který schválení senátory uvítal, mezitím informoval, že spolu s ministryní financí  chce o daňovém balíčku jednat s prezidentem. Tomu vadí pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Nelíbí se mu také, že zákon neobsahuje jeho podmínku, aby změna daně z příjmů trvala jen dva roky. Pokud by se v tomto zákon nezměnil, chce jej vetovat.

Babiš se Schillerovou plánují Zemanovi vysvětlit okolnosti schvalování balíčku. „Budeme mu vysvětlovat, co tomu předcházelo, jak k tomu došlo,“ poznamenal. Schůzka se uskuteční příští úterý na Pražském hradě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...