Těžba uhlí měnila krajinu, osudy obcí i lidí. Za osmnáct let má být přežitá

10 minut
Události: Konec uhlí v Česku
Zdroj: ČT24

Odborná komise oznámila své doporučení, aby využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla skončilo v roce 2038. Termín byl vybrán zejména s ohledem na to, aby se podařilo i poté zachovat energetickou soběstačnost Česka, stabilitu přenosové soustavy či uskutečnit v teplárenství přechod na jiné zdroje za dostupné ceny, řekl ministr Karel Havlíček (za ANO). Poté by mohlo skončit dlouhé soužití člověka a uhlí.

Historie těžby sahá hluboko do středověku, nicméně pravidelná těžba začala až koncem 18. století, jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví se stala až v druhé půlce 19. století, kdy nastartovala průmyslovou revoluci, a byla jím po celé století dvacáté.

Kde všude se  v Česku těží či těžilo

Hlavními místy těžby byly a stále jsou v případě černého uhlí ostravsko-karvinská oblast. Těžit se zde začalo v 70. letech 18. století. V případě hnědého uhlí pak jde o podkrušnohorské uhelné pánve, hlavně v severních Čechách (Mostecko, Ústecko, Teplicko) a na Sokolovsku.

Těžilo se však i na mnoha dalších místech, černé uhlí na Plzeňsku, Rakovnicku a Kladensku (plzeňsko-manětínská pánev, kladensko-rakovnicko-slánská pánev), v jihomoravské rosicko-oslavanské pánvi či v podkrkonošké žacléřsko-svatoňovické pánvi. Hnědé uhlí bylo dobýváno i v další z podkruškohorských pánví – chebské. Kromě toho se těžilo ještě v malé míře na Liberecku (žitavská pánev) a lignit, nejmladší a nejméně kvalitní hnědé uhlí, na Hodonínsku (vídeňská pánev) a Českobudějovicku (českobudějovická pánev).

29 minut
Interview ČT24: Karel Havlíček (za ANO)
Zdroj: ČT24

Těžba na severu

Po druhé světové válce stát severomoravské doly znárodnil. To dalo základ dnešnímu OKD, jenž je všechny zastřešil. 

Severočeské hlubinné doly pak postupně ustupovaly povrchovým velkolomům, kterým padlo za oběť mnoho obcí včetně historického města Most.

10 minut
Retro: Přesun kostela v Mostě
Zdroj: ČT24

Celkové množství vytěženého uhlí v českých zemích se počítá v miliardách tun. Největší objem vytěženého uhlí připadá na 70. a 80. léta minulého století, ještě do roku 1989 se těžilo zhruba 120 milionů tun ročně.

Po pádu komunistického režimu přišel výrazný útlum těžby, podle dat České geologické služby klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí.

Postavení horníků se radikálně změnilo

Se změnou režimu a postupným ústupem od uhlí se změnilo i postavení horníků. Během období komunismu zažívali ve srovnání s dneškem zlaté období, šlo o režimem protežované povolání. Horníci měli zhruba 2,5krát vyšší mzdu, než byl průměr. Snáze se také dostali k bydlení a měli i další výhody: častější rekreace nebo snazší přístup k nedostatkovému zboží. Ostatně komunistický režim razil slogan: „Já jsem horník, kdo je víc“. Režim, který kladl důraz na těžký průmysl, uhlí potřeboval. Horníci pak v tvrdých podmínkách riskovali životy i zdraví. 

„Horníci byli vnímáni společensky i politicky jako nebezpečná vrstva, pokud by se jim nešlo na ruku. Byli to oni, kteří mohli vyvolat nějaké nepokoje,“ vysvětloval v pořadu ČT24 Retro věnovaném horníkům Miroslav Vaněk, předseda České asociace orální historie.

Jednou z výhod bylo také snazší bydlení. „Byl nedostatek bytů, ale každý, kdo šel na důl, tak automaticky dostal byt,“ vzpomínal bývalý báňský záchranář Štefan Gergoc. Mnozí horníci se zase nástupem na šachtu vyhnuli vojně.

Po listopadu 1989 se situace horníků výrazně proměnila. Postupně se těžba utlumovala a s ní řada lidí přišla o práci. Hromadné protesty a stávky na sebe nenechaly dlouho čekat. 

Jak se proměňuje krajina na severu Čech

Povrchová těžba uhlí přeměnila tvář severních Čech. Z rozsáhlých oblastí se stala měsíční krajina. Ještě v devadesátých letech minulého století musela plánované těžbě ustoupit obec Libkovice. K jejímu katastru se rypadla blíží až v současnosti.

„Samé haldy kolem. A tenkrát to lidi brali jako něco normálního, že se s tím nic nedá dělat,“ řekl iniciátor rekultivací na Mostecku Stanislav Štýs před pěti lety. A začal sázet stromy a vymýšlet, jak se vrátit k normální krajině. Jedna z cest: doly zatopit. Prvním severočeským jezerem byla Milada. Voda do míst, kdy kdysi byly tři obce, proudila deset let.

Další jezero by mělo vzniknout z lomu ČSA, kde těžba skončí do čtyř let. Už teď tady mezi těžebními stroji pobíhají stovky jelenů a muflonů. „Je tu vody dost, je tu dost potravy, je to prostě ideální prostředí,“ řekl odborník na rekultivace lomu ČSA Jiří Křen. 

Zvířata sem láká i liduprázdná krajina. Jen se jim pod nohama země mění z těžební jámy na rekultivované lesy. V nich mají růst i ovocné stromy – právě jako potrava pro zvířata. Jezero by mělo novou krajinu dotvořit za 26 let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 11 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 12 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 15 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 18 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
včera v 16:42

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...