Kvůli pandemii koronaviru řada lidí přišla o příjem nebo se jim výrazně snížil. Do toho se blíží Vánoce, a tak se nabízí jako snadné řešení půjčka. Její výběr je však potřeba pečlivě zvážit. Například roční padesátitisícový úvěr může vyjít až na trojnásobek, jak vyplývá z nového Indexu odpovědného úvěrování, který pravidelně sestavuje organizace Člověk v tísni. „Pokud RPSN překračuje 30 nebo 40 procent, měl by být člověk velmi obezřetný,“ zdůraznil ve Studiu 6 analytik této organizace David Borges.
Mikropůjčky nebo revolvingové úvěry mohou být zrádné, varuje Člověk v tísni
Pokud si někdo bere půjčku a zvažuje, která je pro něho výhodná a bezpečná, může mu pomoci právě Index odpovědného úvěrování. „Zjednodušeně řečeno jde o nástroj, který umožnuje měřit, jak férově se jednotliví věřitelé k lidem chovali,“ vysvětluje David Borges.
Index se skládá z patnácti parametrů a zohledňuje jednak cenu, tedy úrokovou sazbu, ale i další poplatky nebo různé sankce, které mohou společnosti uplatňovat, včetně poplatků za advokáty, pokud případ skončí u soudu. „Ale třeba i to, co o sobě společnosti říkají na webových stránkách anebo jak se chovají k dlužníkům, kteří se dostanou do problémů,“ dodává analytik.
Běžná půjčka, kde se žádá zajištění ve formě nemovitosti? Nebrat
Letos se v průzkumu hodnotilo téměř čtyřicet společností a podle Borgese se situace celkově v průběhu let zlepšuje, i když hlavním problémem stále zůstává cena. „Pokud některé společnosti půjčují řádově za stovky procent, tak nejen, že je to drahé, ale může to člověka dostat do dluhových pastí – a to je asi nejvýznamnější problém, který jsme zaznamenali,“ konstatuje.
Ovšem objevují se stále i další, i když spíše drobnější prohřešky. Spočívají podle něj například v tom, že úvěrová společnost nemá na svých stránkách kalkulačku, na které by si lidé mohli spočítat, kolik budou vracet, respektive kolik bude činit jejich měsíční splátka. Nebo chybí smlouva, na kterou by se mohli podívat před tím, než podepíší.
Borges zároveň upozornil, že průzkum nehodnotil společnosti, které požadují zajištění ve formě nemovitosti. „Takové půjčky považujeme jako spotřebitelské úvěry za nevhodné od samého začátku, takové by si lidé neměli brát vůbec,“ zdůraznil.
V souvislosti se současnou pandemií koronaviru si poskytovatelé půjček dávají větší pozor, komu pujčují. Pokud zájemce pracuje v oblasti cestovního ruchu, gastronomie či kultury, jeho šance získat půjčku jsou mizivé, dodává také Borges. Obecně podle něj platí také to, že pokud je příjem dotyčného méně stabilní, tedy pracuje například na dohodu nebo je ve zkušební lhůtě, oproti dřívějšku může být získání úvěru složitější.
Změnilo se také posuzování „škraloupů“, které mohl mít zájemce v úvěrových registrech. „Pokud měl někdo jeden, dva záznamy, tedy se opozdil se splácením někdy v minulosti, tak zatímco dříve nad tím nebankovní společnosti mávly rukou, teď už to pro ně bude indikátor, že taková půjčka nemusí být bezpečná,“ doplňuje.
Mikropůjčky můžou být zrádné
Pokud už si někdo ale chce peníze půjčit, měl by se podle Borgese řídit několika pravidly. Ještě podstatnější než cena jsou podle něj totiž další dva parametry: měsíční splátka a RPSN.
Splátka by měla být taková, aby ji dotyčný byl schopen z měsíčního rozpočtu skutečně hradit. Takzvané RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů, je číslo, ve kterém jsou schovány všechny možné poplatky, protože ne vše je vždy viditelné v úrokové sazbě jako takové. „A tam platí pravidlo, že když RPSN překračuje třicet nebo čtyřicet procent, tak by měl být člověk velmi obezřetný,“ zdůrazňuje analytik Člověka v tísni.
Podle Borgese často končí špatně i mikropůjčky, tedy úvěry do dvaceti tisíc korun. „Jsou dražší než klasické se splátkovými plány. Není překvapením, když společnosti půjčují za 300, 400 nebo i více procent ročně,“ přibližuje.
Druhým problémem v těchto půjčkách je jednorázovost: „Tedy pokud si půjčíte prvního prosince deset tisíc korun a prvního ledna máte vracet čtrnáct tisíc, spousta lidí na to nemá peníze. A pak následuje buď prodlužování půjčky, nebo vyplácení jedné půjčky druhou a začínáte se dostávat do dluhových pastí, ze kterých není úniku.“
Pozor na revolvingový úvěr
Nebezpečný může být i revolvingový úvěr. Jde o krátkodobý provozní úvěr, což je prakticky každá kreditní karta. Princip je odlišný v tom, že zatímco u běžného úvěru, kde jsou stanovené pevné splátky a postupně se jimi umořuje dluh, který se tak každý měsíc snižuje a na konci období je nulový, u revolvingových úvěrů je to jinak.
„Můžete splácet jen minimální částku, ale to nevede k tomu, aby se dluh v rozumné době umořil. Takže budete dlužit stále hodně peněz a přitom už jste spláceli třeba rok či déle. Proto si myslíme, že by se tyto produkty neměly využívat, pokud to není nezbytně nutné, a lidé by si spíše měli vzít klasickou půjčku,“ nabádá Borges.
V případě, kdy by si někdo nevěděl rady s úvěrem nebo se dostal do problémů, může se obrátit na help linku organizace Člověk v tísni, a to na čísle 770 600 800. Před Vánoci je k dispozici od 9 do 22 hodin.