Loni průměrná mzda po zohlednění inflace podle údajů v prognóze stoupla o 3,5 procenta na 34 111 korun. Nominální růst tak činil 6,4 procenta.
„Kromě negativního dopadu ekonomické recese se do vývoje průměrné mzdy promítá struktura propouštěných zaměstnanců. Odchod hůře placených a méně kvalifikovaných pracovníků, k němuž v současné době nejspíše dochází ve zvýšené míře, pokles průměrné mzdy tlumí,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj by navíc nominální růst mzdy mělo podpořit i navýšení platů ve veřejné sféře.
V letech 2022 a 2023 by se podle výhledu ministerstva měla průměrná mzda vrátit k růstu i v reálném vyjádření. V roce 2023 by se tak průměrná mzda měla přiblížit podle odhadů hranici 37 tisíc korun.
Seidler: Ministerstvo je pesimističtější než ČNB
„Ministerstvo financí je ve své poslední prognóze ohledně růstu průměrných mezd mírně pesimističtější než poslední prognóza ČNB či průměrný odhad analytiků. Nicméně trend většiny prognóz je obdobný, růst reálných mezd posledních let se v letošním a příštím roce zastaví. Jednak díky zpomalení růstu nominálních mezd z titulu příchodu koronavirové krize, jednak díky zrychlení inflace, která letos v průměru překoná tři procenta,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal ale, že vzhledem k nejisté epidemiologické situaci jsou letošní odhady velmi nejisté, což platí i o dynamice mezd.
Ve druhém čtvrtletí průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34 271 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 160 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta.