Slovenská vláda navrhla pomalejší zvyšování minimální mzdy. Méně chce přidat i důchodcům

Slovenská vláda ve středu schválila návrh na pomalejší růst minimální mzdy, než předpokládá současný zákon, který ještě loni prosadil předchozí kabinet. Chce také snížit výši 13. penze pro důchodce, jejíž zavedení krátce před únorovými parlamentními volbami schválil poslanecký sbor.

Vláda nově počítá s tím, že měsíční minimální mzda na Slovensku se v příštím roce zvýší na 623 eur (16 260 korun) z nynějších 580 eur (15 140 Kč), tedy o více než sedm procent. Pokud by zůstala v platnosti stávající pravidla výpočtu, minimální mzda by stoupla až na 656 eur (17 120 korun).

Předlohu změn příslušného zákona podpořil kabinet premiéra Igora Matoviče poté, co se zástupci zaměstnavatelů a odborů nedohodli na úpravě nejnižšího výdělku.

Zaměstnavatelé původně požadovali kvůli dopadům pandemie covidu-19 nezvyšovat v příštím roce minimální mzdu vůbec. Nakonec ale přistoupili na návrh ministerstva sociálních věcí, který vláda schválila.

Odbory trvaly na původně předpokládaném zvýšení minimální mzdy na 656 eur. Zástupci odborové centrály KOZ opustili poslední jednání s vládou a zaměstnavateli o úpravě minimální mzdy, což zdůvodnili postupem ministra sociálních věcí Milana Krajniaka, který pokračoval v diskusi pouze se zástupci firem. Krajniak v reakci odbory kritizoval za to, že neustoupily od svých nereálných požadavků.

Matovičův kabinet chce ušetřit také na 13. penzi

Slovenská vláda také schválila návrh na změny ve vyplácení 13. penze pobíratelům různých typů důchodů, jejíž zavedení prosadila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami bývalá koalice.

Nově by jedna penze navíc měla záviset na výši důchodu, senioři s nízkým příjmem po schválení zákona ve sněmovně dostanou více než důchodci s vyšší penzí. Celkově by měl stát na vyplácení 13. penze v porovnání s platným zákonem ušetřit. 

Jaká je situace v Česku

V Česku, kde jsou platy obecně vyšší než na Slovensku, minimální mzda činí od ledna 14 600 korun.  

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Odbory požadují pro příští rok navýšení mimální mzdy na 16 tisíc korun.

Ministerstvo práce svůj návrh pro příští rok zatím nezveřejnilo. Navrhuje ale, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento vzorec by nahradil každoroční jednání na tripartitě mezi vládou, odbory a zaměstnavateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...