Řecko schválilo referendum. Podle šéfky MMF bude neplatné

Řecký parlament schválil uspořádání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize. Proběhne 5. července, jak si přál řecký premiér Alexis Tsipras. Předseda vlády vyjádřil přesvědčení, že v referendu „řecký lid řekne důrazně ne ultimátu“ věřitelů. Ministři financí eurozóny ale Aténám jasně vzkázali, že pokud země nepřistoupí na požadavky Evropské unie, skončí záchranný program už v úterý. Pokud se tak stane, bude podle šéfky MMF Christine Lagardeové řecké referendum neplatné.

Pro vládní návrh referenda hlasovalo 178 poslanců, proti 120 a dva se hlasování zdrželi. Pro plebiscit o dohodě s věřiteli byla vládní radikální levice a její spojenci z řad nacionalistů a krajní pravice. Proti byli především konzervativci, socialisti a komunisti.

Debata v parlamentu byla bouřlivá. „Nebudu se pana Schäubleho dožadovat povolení uspořádat referendum,“ prohlásil Tsipras k pochybnostem o smyslu referenda a s narážkou na německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který patřil mezi hlavní kritiky řecké neústupnosti. „S důstojností národa si nelze zahrávat,“ dodal řecký premiér.

Tsiprasův konzervativní předchůdce Antonis Samaras současnému šéfovi vlády vytkl, že se referendem schovává za lid, místo toho, aby rozhodl sám. Referendum navíc podle něj nemá smysl v situaci, kdy věřitelé jednání s Řeckem ukončili.

Organizace referenda zatím pokulhává

Schválené referendum bude prvním referendem v zemi za 41 let. Řekové naposledy v referendu hlasovali v roce 1974 o zrušení monarchie. Občané se v něm tentokrát budou moci vyjádřit ke dvěma návrhům věřitelů, z nichž jeden je velmi odbornou analýzou udržitelnosti zadlužení, přičemž dokumenty ještě ani nebyly přeloženy do řečtiny. Uspořádání referenda bude také značně složité. Volební komise se totiž bude muset povolat pro každý okrsek, v jejímž čele však musí být právník. Ti tak často musí cestovat do vzdálených míst.

Řecko v pátek odmítlo současné podmínky požadované věřiteli a žádalo o krátké prodloužení současného záchranného programu tak, aby platil v době, kdy by se mělo referendum konat. Euroskupina ale v sobotu rozhodla o ukončení záchranného programu pro Řecko k 30. červnu. Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise ohrožuje odmítnutí prodloužit program o dny či týdny tak, aby se mohlo referendum uskutečnit, demokratickou důvěryhodnost euroskupiny.

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna ale oponoval, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil v otázkách Václava Moravce referendum za nesmyslné a alibistické.

44 minut
Záchranný program pro Řecko skončí 30. června
Zdroj: ČT24

Řekové vybrali za den z bankomatů 600 milionů eur

Po prohlášení premiéra Tsiprase, že řecká vláda uspořádá referendum, začali v sobotu Řekové masivně vybírat peníze z bankomatů. Obávají se, že země opustí eurozónu. Více než třetina všech bankomatů v Řecku se pak ocitla bez peněz. Bankéři oslovení agenturou Reuters odhadují, že Řekové v sobotu odčerpali z bank 500 až 600 milionů eur (13,6 až 16,4 miliardy korun). Vybraná hotovost byla nicméně nižší než v uplynulých dnech, kdy Řekové vybírali z bank více než miliardu eur denně. Bankéři ale upozorňují, že je to kvůli tomu, že hotovost může být vybírána jen z bankomatů. Průměrný denní limit pro výběr je 600 až 700 eur. 

Ztráty eura se ale Řekové alespoň prozatím bát nemusí. „Euro je řecká měna a tak to taky zůstane. Žádná země si nepřeje, aby Řecko opustilo eurozónu,“ prohlásil francouzský ministr financí Michel Sapin. Řecko ovšem musí na oplátku také něco udělat. Mimo jiné stabilizovat svůj bankovní systém - například tím, že zavede kontrolu kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...