Záchranný program v úterý skončí, Řecko ale prý v eurozóně zůstává

Brusel – Euroskupina důrazně odmítla požadavek na prodloužení současného záchranného programu pro Řecko, který tak končí v úterý v noci. Po schůzce ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Jde o reakci na referendum vyhlášené řeckou vládou, která chce nechat lidi o výsledku schůzky rozhodnout. Na dalším jednání, kterého se již nezúčastnil řecký kolega Janis Varufakis, pak ministři slíbili udělat vše potřebné pro stabilizaci eura a eurozóny. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise zatím Řecko zůstává členem eurozóny.

Dijsselbloem po skončení druhého zasedání uvedl, že eurozóna je připravena odolat hrozbě šíření nákazy z Řecka. Ministři se shodli, že jsou odhodláni zachovat sílu skupiny, posílit spolupráci i celou měnovou unii. „Všichni máme v úmyslu využít všech dostupných nástrojů k ochraně integrity a stability eurozóny,“ dodal s tím, že eurozóna je nyní silnější, než byla před krizí. V prohlášení však ministři rovněž vyzvaly Řecko, aby pomohlo stabilizovat bankovní systém zavedením kontroly kapitálu.

Už předtím šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem prohlásil, že vyjednávání o novém záchranném plánu probíhalo podle plánu, když Varufakis najednou oznámil vyhlášení referenda, v němž by se měli lidé vyjádřit k podmínkám dohody. Podle Dijsselbloema tím Atény přerušily proces. Bude na Evropské centrální bance (ECB), aby rozhodla, zda bude dál poskytovat finanční prostředky řeckým bankám, prohlásil Dijsselbloem.

Jeroen Dijsselbloem, šéf euroskupiny:

„Je odpovědností řecké vlády v jakékoliv situaci dostát svým závazkům vůči svým finančním věřitelům. I po referendu zůstane odpovědností řecké vlády splnit své finanční závazky. A to je vše, co k tomu teď mohu říct.“

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna uvedl, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen.

Janis Varufakis
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Řecký ministr odmítl podepsat společné prohlášení. Podle Varufakise by mohlo odmítnutí prodloužení záchranného programu trvale poškodit důvěryhodnost euroskupiny. Řecko žádalo jen o pár dnů nebo týdnů, Dijsselbloem ale mluvil o měsíci," kritizoval ministr šéfa euroskupiny.

Platnost programu tak končí 30. června. Ve stejný den má Řecko uhradit MMF 1,6 miliardy eur. Podle Varufakise bude úterní splátka záviset na tom, zda věřitelé budou ochotni vrátit Řecku 1,9 miliardy eur (51,8 miliardy korun) ze zisku z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky.

Po referendu je podle Varufakise řecká vláda schopná dokončit jednání s věřiteli velmi rychle, v souladu s přáním lidí. O jeho uspořádání má večer hlasovat řecký parlament. Kolik by stálo, není jasné. Mluví se ale o sto deseti milionech eur. Aby platilo, musí hlasovat nejméně 50 procent zapsaných voličů.

Varufakis odmítl, že by referendum bylo „o euru“. Připomněl, že neexistuje právní základ pro odchod z eurozóny. „Voličů se ptáme na jednoduchou věc: Chcete, abychom podepsali předloženou dohodu, nebo ne?“ vysvětloval.

Poradíme si bez ohledu na Brusel, tvrdí řecký premiér

Řecký premiér Alexis Tsipras mezitím telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelouvou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle řeckých zdrojů jim řekl, že Řekové přežijí bez ohledu na rozhodnutí ministrů financí eurozóny o prodloužení záchranného programu. Navrhované referendum o pomoci se prý uskuteční bez ohledu na rozhodnutí euroskupiny.
  
Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko zůstane v eurozóně navzdory kolapsu jednání. Paříž je podle něj také stále připravena obnovit jednání. „To není odchod Řecka z eurozóny,“ řekl Sapin novinářům po jednání euroskupiny. Všech 18 dalších členů eurozóny podle něj jasně řeklo, že Řecko bylo a mělo by zůstat v eurozóně bez ohledu na současné potíže.

Podobně se o členství Řecka v eurozóně podle agentury Reuters vyjadřují i další politici. Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici uvedl, že eurozóna bude nadále zahrnovat 19 zemí.

Řekové vzali bankomaty útokem

Po Tsiprasově oznámení o referendu se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky. Vládní úředníci tvrdí, že vláda zatím neplánuje zavést kontrolu kapitálu, tedy stanovit limit pro výběry peněz z bank. Varufakis dodal, že je na centrální bance, aby zajistila, že banky zůstanou otevřené i v přechodném období záchranného programu.

Řekové ve frontě na výběr z bankomatu
Zdroj: Aristidis Vafeiadakis/ČTK/ZUMA

Většina Řeků je pro přijetí záchranné dohody s mezinárodními věřiteli. Průzkum, který se uskutečnil před překvapivým oznámením premiéra Alexise Tsiprase o referendu na toto téma, ukázal, že 57 procent lidí je pro dohodu. Naopak ukončení jednání s věřiteli si přálo 29 procent dotazovaných.
  
Průzkum provedl institut Alco pro řecký list Proto Thema. Zúčastnilo se ho kolem 1000 lidí v období od 24. do 26. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 3 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 18 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...