Tsipras musí obhájit navržené reformy i doma

Mimořádný summit k řecké krizi potvrdil mírný optimismus mezi lídry eurozóny. Podle politiků by se věřitelé s Aténami mohli dohodnout již do konce týdne. Úleva ale může být předčasná. Navrhované úspory ještě musí schválit řecký parlament a někteří vládní poslanci s reformami nesouhlasí. Voličům před volbami politici slibovali něco jiného.

Dvě tváře současného Řecka. Jedni evropskou vlajkou mávají. Druzí by modrý prapor s hvězdami raději zapálili. Extremisty a pro-evropské demonstranty od sebe v centru Athén musela oddělit policie. Premiér Alexis Tsipras balancuje mezi oběma tábory. V pondělí po jednání v Bruselu nešetřil úsměvy. Řecko vůbec poprvé předložilo návrh přijatelný i pro věřitele. „Ochráníme penze i platy, nízké i střední výdělky. Vůbec poprvé tak bude břemeno na těch, kteří ho snesou,“ řekl řecký premiér Alexis Tsipras.

  • „To, co Řecko předložilo, je zajisté velký pokrok, ale jsme si vědomi toho, že zbývá ještě mnoho práce a zároveň nám dochází čas,“ uvedla však německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Jásot ale řeckého premiéra po návratu domů nečekal. Osm miliard eur chce levicová vláda ušetřit mimo jiné i v sociálním sektoru. Tomu se kabinet dosud bránil. Jeho mluvčí přiznává: kdyby bylo jen na nás - nedělali bychom to. „Premiér nám sliboval něco jiného, než teď říká,“ konstatuje obyvatelka Maria Alevizouová.

Dohodou s věřiteli ale řecké drama nekončí. Dokument bude muset do týdne posvětit ještě řecký parlament. Jeho místopředseda a člen premiérovy strany už varoval, že lehce to nepůjde. Premiér Tsipras hraje vabank - hlasování spojí s vyslovením důvěry vládě. Podržet by ho přitom paradoxně mohla opozice. „Dohoda má všechny politické parametry jaké má mít, takže politicky si ji obhájíme. Myslím, že projde,“ říká řecký ministr práce Panos Skourletis.

  • Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis prohlásil, že osud řecké vlády je spojen s výsledkem hlasování v parlamentu. „Pokud dohoda nebude mít souhlas poslanců vládní většiny, vláda nemůže zůstat u moci“, řekl podle agentury AFP Sakellaridis. Apeloval přitom na „osobní odpovědnost“ členů zákonodárného sboru.

Opatrný optimismus ze zatím neexistující dohody sdílejí taky evropští politici. Podle nizozemského ministra a šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema instituce ve svém prvním rychlém hodnocení nové řecké podklady komentovaly jako široké a komplexní. „Ale skutečně se musíme podívat na podrobnosti, zda součty sedí, na fiskální podmínky, na komplexnost reforem,“ uvedl. Je podle něj také důležité, aby vznikl jasný seznam, co je třeba přesně udělat a která opatření musí řecká vláda přijmout a prosadit v parlamentu.

Ministři financí eurozóny se nad řeckým návrhem znovu potkají ve středu večer. Pokud dohodě dají zelenou - mohli by ji ve čtvrtek na summitu v Bruselu schválil lídři osmadvacítky.

Soumrak nebo svítání nad Řeckem
Zdroj: ČTK/AP/Giannis Papanikos

Řecké návrhy pro dohodu s věřiteli

Řecko v pondělí předložilo nové návrhy hospodářských reforem. Tyto návrhy by mohly vést k dohodě s mezinárodními věřiteli a odvrátit státní bankrot Řecka. Agentura Reuters dnes přinesla souhrn návrhů, jak je podali řečtí vládní činitelé:

  • DŮCHODY

Předčasné odchody do důchodu se budou mezi lety 2016 až 2025 postupně omezovat. Výjimky budou nadále platit pro některé zvláštní kategorie, například pro lidi vykonávající namáhavou profesi nebo osoby s postižením.

Zůstane zachován zvláštní příspěvek pro některé penzisty s nízkým důchodem v rozsahu od 57 do 320 eur měsíčně (1550 až 8700 korun). Od roku 2020 však bude nahrazen novým ochranným rámcem pro osoby s nízkými důchody. Toto je klíčový třecí bod mezi Řeckem a jeho věřiteli, kteří požadovali jeho zrušení.

  • DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY (DPH)

Řecku zůstanou tři sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23, 13 a šest procent. Věřitelé údajně požadovali zavedení dvou sazeb ve výši 11 a 23 procent.

Elektřina a restaurační služby budou podléhat 13procentní dani, zatímco věřitelé požadovali zvýšení na 23 procent. Léky budou přesunuty do nejnižší sazby, věřitelé chtěli 11 procent DPH.

  • ZVÝŠENÍ DANÍ PRO OSOBY S VYŠŠÍMI PŘÍJMY

Solidární daň pro osoby s vyššími příjmy (nad 50 tisíc eur ročně) se má zvýšit. Na roční příjmy pod 30 tisíc eur se má naopak vztahovat nižší daň. Návrhy rovněž zavádějí solidární daň ve výši osmi procent pro osoby s příjmy nad 500 tisíc eur ročně (13,6 milionu korun).

  • FIREMNÍ DAŇ, DAŇ Z PŘEPYCHU

Součástí daňových plánů má být:

a) zvláštní daň ve výši 12 procent pro firmy se zisky přes 500 tisíc eur

b) zvýšení daně z přepychu na bazény, letadla, velké osobní vozy a lodě k soukromým účelům o délce přes deset metrů

c) daň na hrací automaty (videoloterijní terminály, VLT)

  • PRODEJ STÁTNÍHO MAJETKU

Privatizační projekty mají zahrnovat minimální investovanou částku, závazek investorů podporovat místní ekonomiku a účast veřejného kapitálu.

Řecko nebude privatizovat provozovatele přenosové sítě ADMIE ani řeckou státní energetickou společnost PPC, jak požadovali věřitelé.

  • MZDY ZAMĚSTNANCŮ VEŘEJNÉHO SEKTORU

Mzdy ve veřejném sektoru nebudou sníženy z úrovní na konci loňského roku.

  • VÝDAJOVÉ ŠKRTY

Snížit výdaje na obranu o 200 milionů eur (5,4 miliardy korun).

  • PŘEBYTEK PRIMÁRNÍHO ROZPOČTU

Přebytek primárního rozpočtu má letos činit jedno procento a v příštím roce dvě procenta. Předešlé řecké vlády se dohodly na přebytku tři a 4,5 procenta.

  • DLUHOPISY

Řecko zopakovalo svůj požadavek, aby mu eurozóna půjčila peníze, za které by odkoupilo své dluhopisy za 27 miliard eur držené Evropskou centrální bankou.

Dluh by tím vlastně refinancovalo za příznivějších podmínek.

  • INVESTICE

Řecko chce, aby dohoda zahrnovala financování infrastruktury a nových technologií prostřednictvím investičního balíku od Evropské komise a Evropské investiční banky (EIB).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 1 hhodinou

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 18 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...