Tsipras musí obhájit navržené reformy i doma

Mimořádný summit k řecké krizi potvrdil mírný optimismus mezi lídry eurozóny. Podle politiků by se věřitelé s Aténami mohli dohodnout již do konce týdne. Úleva ale může být předčasná. Navrhované úspory ještě musí schválit řecký parlament a někteří vládní poslanci s reformami nesouhlasí. Voličům před volbami politici slibovali něco jiného.

Dvě tváře současného Řecka. Jedni evropskou vlajkou mávají. Druzí by modrý prapor s hvězdami raději zapálili. Extremisty a pro-evropské demonstranty od sebe v centru Athén musela oddělit policie. Premiér Alexis Tsipras balancuje mezi oběma tábory. V pondělí po jednání v Bruselu nešetřil úsměvy. Řecko vůbec poprvé předložilo návrh přijatelný i pro věřitele. „Ochráníme penze i platy, nízké i střední výdělky. Vůbec poprvé tak bude břemeno na těch, kteří ho snesou,“ řekl řecký premiér Alexis Tsipras.

  • „To, co Řecko předložilo, je zajisté velký pokrok, ale jsme si vědomi toho, že zbývá ještě mnoho práce a zároveň nám dochází čas,“ uvedla však německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Jásot ale řeckého premiéra po návratu domů nečekal. Osm miliard eur chce levicová vláda ušetřit mimo jiné i v sociálním sektoru. Tomu se kabinet dosud bránil. Jeho mluvčí přiznává: kdyby bylo jen na nás - nedělali bychom to. „Premiér nám sliboval něco jiného, než teď říká,“ konstatuje obyvatelka Maria Alevizouová.

Dohodou s věřiteli ale řecké drama nekončí. Dokument bude muset do týdne posvětit ještě řecký parlament. Jeho místopředseda a člen premiérovy strany už varoval, že lehce to nepůjde. Premiér Tsipras hraje vabank - hlasování spojí s vyslovením důvěry vládě. Podržet by ho přitom paradoxně mohla opozice. „Dohoda má všechny politické parametry jaké má mít, takže politicky si ji obhájíme. Myslím, že projde,“ říká řecký ministr práce Panos Skourletis.

  • Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis prohlásil, že osud řecké vlády je spojen s výsledkem hlasování v parlamentu. „Pokud dohoda nebude mít souhlas poslanců vládní většiny, vláda nemůže zůstat u moci“, řekl podle agentury AFP Sakellaridis. Apeloval přitom na „osobní odpovědnost“ členů zákonodárného sboru.

Opatrný optimismus ze zatím neexistující dohody sdílejí taky evropští politici. Podle nizozemského ministra a šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema instituce ve svém prvním rychlém hodnocení nové řecké podklady komentovaly jako široké a komplexní. „Ale skutečně se musíme podívat na podrobnosti, zda součty sedí, na fiskální podmínky, na komplexnost reforem,“ uvedl. Je podle něj také důležité, aby vznikl jasný seznam, co je třeba přesně udělat a která opatření musí řecká vláda přijmout a prosadit v parlamentu.

Ministři financí eurozóny se nad řeckým návrhem znovu potkají ve středu večer. Pokud dohodě dají zelenou - mohli by ji ve čtvrtek na summitu v Bruselu schválil lídři osmadvacítky.

Soumrak nebo svítání nad Řeckem
Zdroj: ČTK/AP/Giannis Papanikos

Řecké návrhy pro dohodu s věřiteli

Řecko v pondělí předložilo nové návrhy hospodářských reforem. Tyto návrhy by mohly vést k dohodě s mezinárodními věřiteli a odvrátit státní bankrot Řecka. Agentura Reuters dnes přinesla souhrn návrhů, jak je podali řečtí vládní činitelé:

  • DŮCHODY

Předčasné odchody do důchodu se budou mezi lety 2016 až 2025 postupně omezovat. Výjimky budou nadále platit pro některé zvláštní kategorie, například pro lidi vykonávající namáhavou profesi nebo osoby s postižením.

Zůstane zachován zvláštní příspěvek pro některé penzisty s nízkým důchodem v rozsahu od 57 do 320 eur měsíčně (1550 až 8700 korun). Od roku 2020 však bude nahrazen novým ochranným rámcem pro osoby s nízkými důchody. Toto je klíčový třecí bod mezi Řeckem a jeho věřiteli, kteří požadovali jeho zrušení.

  • DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY (DPH)

Řecku zůstanou tři sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23, 13 a šest procent. Věřitelé údajně požadovali zavedení dvou sazeb ve výši 11 a 23 procent.

Elektřina a restaurační služby budou podléhat 13procentní dani, zatímco věřitelé požadovali zvýšení na 23 procent. Léky budou přesunuty do nejnižší sazby, věřitelé chtěli 11 procent DPH.

  • ZVÝŠENÍ DANÍ PRO OSOBY S VYŠŠÍMI PŘÍJMY

Solidární daň pro osoby s vyššími příjmy (nad 50 tisíc eur ročně) se má zvýšit. Na roční příjmy pod 30 tisíc eur se má naopak vztahovat nižší daň. Návrhy rovněž zavádějí solidární daň ve výši osmi procent pro osoby s příjmy nad 500 tisíc eur ročně (13,6 milionu korun).

  • FIREMNÍ DAŇ, DAŇ Z PŘEPYCHU

Součástí daňových plánů má být:

a) zvláštní daň ve výši 12 procent pro firmy se zisky přes 500 tisíc eur

b) zvýšení daně z přepychu na bazény, letadla, velké osobní vozy a lodě k soukromým účelům o délce přes deset metrů

c) daň na hrací automaty (videoloterijní terminály, VLT)

  • PRODEJ STÁTNÍHO MAJETKU

Privatizační projekty mají zahrnovat minimální investovanou částku, závazek investorů podporovat místní ekonomiku a účast veřejného kapitálu.

Řecko nebude privatizovat provozovatele přenosové sítě ADMIE ani řeckou státní energetickou společnost PPC, jak požadovali věřitelé.

  • MZDY ZAMĚSTNANCŮ VEŘEJNÉHO SEKTORU

Mzdy ve veřejném sektoru nebudou sníženy z úrovní na konci loňského roku.

  • VÝDAJOVÉ ŠKRTY

Snížit výdaje na obranu o 200 milionů eur (5,4 miliardy korun).

  • PŘEBYTEK PRIMÁRNÍHO ROZPOČTU

Přebytek primárního rozpočtu má letos činit jedno procento a v příštím roce dvě procenta. Předešlé řecké vlády se dohodly na přebytku tři a 4,5 procenta.

  • DLUHOPISY

Řecko zopakovalo svůj požadavek, aby mu eurozóna půjčila peníze, za které by odkoupilo své dluhopisy za 27 miliard eur držené Evropskou centrální bankou.

Dluh by tím vlastně refinancovalo za příznivějších podmínek.

  • INVESTICE

Řecko chce, aby dohoda zahrnovala financování infrastruktury a nových technologií prostřednictvím investičního balíku od Evropské komise a Evropské investiční banky (EIB).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...