Lucemburk - Prezidenti a premiéři zemí platících eurem se kvůli vrcholící řecké krizi mimořádně sejdou v pondělí večer v Bruselu. Schůzku dnes svolal předseda Evropské rady Donald Tusk poté, co jednání ministrů financí eurozóny v Lucemburku skončilo bez výsledku. „Je čas naléhavě probrat řeckou situaci na nejvyšší politické úrovni,“ komentoval Tusk své rozhodnutí. Evropská centrální banka vyjádřila pochybnosti, zda se řecké banky v pondělí znovu otevřou. Za poslední tři dny si totiž klienti bank z řad domácností a firem vybrali zhruba dvě miliardy eur (54,5 miliardy Kč), což je asi 1,5 procenta celkového objemu vkladů z konce dubna.
Jednání ministrů financí zemí platících eurem o řecké krizi skončilo v Lucembursku bez dohody, uvedl místopředseda evropské komise Valdis Dombrovskis. Schůzka podle něj vyslala signál Řecku, aby se vážně zapojilo do jednání.
Rusko nemá zdroje v rozpočtu na finanční pomoc Řecku
Rusko nemá zdroje v rozpočtu na to, aby finančně pomohlo Řecku, které o peníze Moskvu ani nežádá, řekl náměstek ruského ministra financí Sergej Storčak. Jak sdělil ruský ministr energetiky Alexandr Novak, Tsipras má v pátek s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podepsat předběžnou dohodu o řecké účasti v ruském projektu plynovodu Turkish Stream, kterým se Moskva chce přes turecké území dostat k chudému jižnímu křídlu Evropské unie.
Na lucemburském jednání euroskupiny ministři financí 19 zemí platících společnou měnou nenašli řešení přesto, že řeckým ministr Janis Varufakis podle nejmenovaného řeckého představitele své kolegy seznámil s určitými novými návrhy Atén. Ty však zjevně jeho evropské partnery nijak neoslnily.
Řecký státní dluh je udržitelný, uvedl záchranný fond ESM
Řecký státní dluh je i přes svou zdánlivě vysokou úroveň udržitelný, protože eurozóna už zemi jeho značnou část odpustila a Atény jí nemusí osm let splácet úroky ani jistinu, uvedl záchranný fond eurozóny ESM ve zprávě, která dává ministrům financí eurozóny zbraň proti požadavkům Atén na další snižování dluhové zátěže.
Eurozóna už odepsala Řecku dluh odpovídající 49 procentům jeho hrubého domácího produktu a do roku 2023 jsou řecké závazky vůči němu minimální. Řecký dluh sice nominálně dosahuje 175 procent HDP, což je nejvíce v Evropské unii, podle ESM ale „nelze tvrdit, že výše dluhu je neudržitelná, na základě pouhého pohledu na celkový nominální poměr dluhu vůči HDP“. Je nutné podívat se na strukturu dluhu. „Splátky jsou rozprostřeny na několik desetiletí, což spolu s nízkými úroky znamená, že dluh je sice celkově vysoký, ale udržitelný - za předpokladu, že Řecko bude pokračovat v reformách,“ uvedl ESM.
Řecká krajně levicová vláda, která nastoupila po lednových volbách, učinila ze zmírnění údajně neudržitelného dluhu základní požadavek v jednáních s věřiteli. Ti ale opakovaně odmítají se tím zabývat, s tím, že tato otázka je neaktuální. Věřitelé nyní Atény nutí dohodnout se na podmínkách uvolnění zbylých peněz z posledního záchranného programu, bez nichž hrozí Řecku bankrot s možností následného odchodu z eurozóny.
Z řeckých bank mizí peníze. A to třikrát rychleji než minulý týden. Lidé a firmy si od pondělí vybrali asi dvě miliardy eur.
Řecko má kromě eurozóny dluh asi 27 miliard eur u Evropské centrální banky a zhruba 20 miliard u MMF a požadovat zmírnění dluhu po těchto institucích je v zásadě nemožné. Řecký dluh u zahraničních soukromých investorů je po restrukturalizaci z roku 2012 minimální. Další miliardy eur mají Atény vypůjčené pomocí krátkodobých pokladničních poukázek, které opakovaně kupují hlavně řecké banky.
Turisté by do Řecka měli přibalit hotovost
Státní bankrot Řecka neznamená nutně opuštění eurozóny a zavedení vlastní měny. Nicméně po vyhlášení bankrotu může dojít k masivnímu vybírání peněz z řeckých bank, což by následně mohlo vést k odchodu země z eurozóny. Případná bankovní krize by způsobila ochromení platebního styku. Turisté by si proto měli na cestu do Řecka vzít eura v podobě bankovek, neboť s platebními kartami by mohly být problémy.
Pokud Řecko na konci června nezaplatí Mezinárodnímu měnovému fondu dluh, skončí v platební neschopnosti, žádný odklad splátky už není možný.
Rozpočet řecké vlády skončil za pět měsíců nečekaně v přebytku
Primární rozpočet centrální řecké vlády za prvních pět měsíců letošního roku skončil v přebytku 1,51 miliardy eur (41,2 miliardy Kč). Vláda přitom očekávala deficit. Lepší výsledky způsobilo snížení výdajů. Primární rozpočet centrální vlády nezahrnuje splátky dluhů a rozpočty organizací sociálního zabezpečení a místních samospráv a liší se od údajů, které sledují věřitelé Řecka, tedy Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Vláda počítala za leden až květen s deficitem 556 milionů eur. Daňové příjmy byly o něco nižší, než čekala vláda, a to 17,05 miliardy eur proti plánovaným 18,01 miliardy eur. Veřejné výdaje činily 20,03 miliardy eur, což bylo o 2,62 miliardy eur méně, než vláda původně počítala. Země musela výrazně omezit veškeré výdaje, aby mohla plnit závazky.
