Babiš chce rozpočet navýšit o lepší výběr daní, který mu zatím nejde

Praha - Státní kasa by mohla příští rok vybrat na daních o zhruba 35 miliard více, stojí v návrhu rozpočtu na rok 2015. Oproti letošku by to byl 6procentní růst a stát by na daních vybral celkově přibližně 611 miliard. Problém je ale v tom, že právě výběr daní ministerstvu financí zatím příliš nejde.

Ekonomové už několik měsíců poukazují na to, že právě onen lepší výběr daní zatím nenastal. „Když se podíváme na dosavadní čísla plnění rozpočtu, byť beru v potaz ty přechodné vlivy, které odeznívají, tak tam nedosahujeme loňské velmi dobré laťky. Na druhou stranu plnění rozpočtu je lepší než v těch předchozích krizových letech, to znamená 2011 až 2013,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. I samotné ministerstvo financí (MF) v materiálu o rozpočtu upozorňuje, že letošní daňové příjmy by měly být fakticky vyšší, zhruba 583 miliard korun. V údajích zatím není zahrnuto pojistné na sociální zabezpečení.

Na dani z přidané hodnoty by měl státní rozpočet získat 244,4 miliardy korun, tedy o necelých sedm procent více, než předpokládá rozpočet schválený pro letošní rok. Na daních z příjmu plánuje MF získat 207,4 miliardy korun, letošní rozpočet počítá se 194 miliardami korun. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu MF stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 419,5 miliardy korun z letošních schválených 400,7 miliardy korun.   

Návrh státního rozpočtu na rok 2016 vychází z makroekonomické predikce ministerstva financí z dubna 2015. Rozpočet tak počítá v příštím roce s růstem ekonomiky o 2,5 procenta a průměrnou mírou inflace 1,5 procenta

Deficit veřejných financí by měl příští rok zůstat pod dvěma procenty s tím, že EU požaduje dodržet tříprocentní hranici. MF počítá v roce 2016 s deficitem 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Pro letošní rok ministerstvo počítá s deficitem veřejných financí 1,9 procenta.   

Nahrávám video

Celkově ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdaje bez unijních peněz ve výši 1,139 bilionu korun. Letos rozpočet počítá s částkou o zhruba devět miliard nižší, tedy 1,130 bilionu korun. Do roku 2018 by podle materiálu měly výdaje rozpočtu stoupnout až na 1,206 bilionu korun.    

Státní rozpočet i jeho parametry mohou ovšem doznat ještě výrazných změn, vždy tomu tak v předchozích letech bylo. O návrhu rozpočtu teprve bude jednat koaliční rada. Ta se zatím shodla na schodku rozpočtu, který by měl být příští rok 70 miliard korun. Vláda musí schválit návrh rozpočtu do konce září.

Výdaje bude muset osekat polovina ministerstev

Tradičně téměř polovina výdajů rozpočtu jde na vrub ministerstva práce a sociálních věcí, které by mělo získat na výdaje přes 536 miliard korun, tedy meziročně o 8,9 miliardy více. O dvě miliardy na 46,1 miliardy korun by měly vzrůst výdaje ministerstva obrany. Ty by měly růst i nadále a v roce 2018 dosáhnout téměř 52 miliard korun. Také ministerstvo školství by si podle návrhu MF mělo příští rok polepšit, a to o 2,3 miliardy na 131,1 miliardy korun. Ministerstvu vnitra by měly stoupnout výdaje o 1,5 miliardy na 55,8 miliardy korun. Z toho 700 milionů dostane úřad jako příspěvek na částečnou úhradu ztráty z poštovní univerzální služby.    

Naopak nižší o 7,5 miliardy by měly být ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok výdaje na státní dluh. Méně peněz také ministerstvo financí navrhuje pro ministerstvo zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu.   

Důchodci dostanou jednorázově 600 korun 

U valorizace důchodů počítá návrh pouze se zákonnou valorizací, tedy s růstem penzí příští rok o 105 korun. Vláda vedle toho dnes odhlasovala také jednorázové zvýšení důchodů ještě letos o 600 korun. ČSSD chtěla původně přidat důchodcům ještě víc, koaliční partneři ale byli proti. Ministr financí Andrej Babiš už se nechal slyšet, že pokud ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ve svém resortu peníze nenajde, s jeho pomocí počítat nemůže.

Proti návrhu se ve sněmovně postaví pravděpodobně opozice. „Šest set korun pro důchodce? Ano, ale ta forma je špatně. Je to takové populistické gesto, protože těch 600 korun se nezapočte do důchodu a nebude se od toho odvíjet zvyšování důchodu v dalších letech,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Dále ministerstvo počítá s nárůstem plateb za státní pojištěnce o jedno procento. ČSSD požaduje růst vyšší, ale vláda se na tom nedokázala shodnout. Proti je dlouhodobě ministr Babiš, podle kterého není resort zdravotnictví vůbec podfinancovaný a s finančními prostředky nakládá netransparentně. 

Kolik stát platí za své pojištěnce
Zdroj: ČT24

V dalších oblastech MF navrhuje zvýšit o 300 milionů na 1,3 miliardy podporu exportu Českou exportní bankou a o jednu miliardu navýšit základní kapitál EGAP. Zároveň chce MF snížit o desetinu nároky ministerstev a institucí z dříve nespotřebovaných výdajů, tedy o 4,6 miliardy korun.

Schodek je klíčový pro přijetí eura

Výši schodku státního rozpočtu musela vláda také deklarovat v aktualizované verzi konvergenčního programu, podle níž by měl deficit veřejných financí postupně klesat z letos odhadovaných 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) až na 0,6 procenta HDP v roce 2018. Konvergenční program je základním dokumentem pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

Babiš už začátkem března ve sněmovně avizoval, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.

„Spokojeni asi nejsme nikdo,“ prohlásil po vládní shodě nad rozpočtovým schodkem ve výši 70 miliard na konci dubna šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Ten se okamžitě stal předmětem sváru v koalici. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž avizoval schodek 70 miliard korun, sociální demokracie však chtěla deficit prohloubit na 85 miliard. Zaplatit se tak měly vyšší penze, vyšší platy ve veřejném sektoru nebo vyšší odvody za státní pojištěnce. Také někteří ekonomové se shodli, že vzhledem k předpokládanému růstu české ekonomiky většímu než 2,5 procenta mohl být rozpočet ambicióznější.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 14 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 22 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...