Diskuse o rozpočtu začala, odbory vítají návrh navýšení platů

Vláda se sice shodla na deficitu státního rozpočtu pro příští rok ve výši 70 miliard korun a v koalici také panuje shoda ohledně navýšení platů státních zaměstnanců, nicméně diskuse nad tím, kde na to vzít, teprve začala. Skutečný návrh rozpočtu má přijít až v červnu a do sněmovny pak zamíří až v září. Je tedy otázkou, jaká bude nakonec jeho skutečná podoba.

„Spokojeni asi nejsme nikdo,“ řekl ve čtvrtek šéf lidovců Pavel Bělobrádek k výši rozpočtového schodku. Ten se totiž okamžitě stal předmětem sváru v koalici. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž avizoval schodek 70 miliard korun, sociální demokracie však chtěla deficit prohloubit na 85 miliard. Zaplatit se tak měly vyšší penze, vyšší platy veveřejném sektoru nebo vyšší odvody za státní pojištěnce.

Právě odvody za státní pojištěnce byly jednou z nejožehavějších otázek jednání. Zatímco sociální demokracie by je ráda navýšila, zbytek koalice je proti. „Není na to jednotný názor. Podobný názor jako my má KDU-ČSL, společně říkáme, že nejprve je třeba hledat úspory v rámci resortu. Věřím, že k tomu prostor je,“ popsal sporný bod předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „Do zdravotnictví jde 250 miliard korun a plánované navýšení, které navrhuje sociální demokracie, představuje zhruba čtyři miliardy, to jsou dvě procenta z této částky,“ dodal a vyzval ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) k úsporám.

Bělobrádek také dodal, že pokud se škrtem pera sníží všem rozpočtovým kapitolám deset procent, tak to nepovažuje za příliš konstruktivní řešení. „Ještě o tom bude debata, ale měli bychom dosáhnout průměr nebo lépe nadprůměr evropských unijních čísel a vybrat více daní,“ zdůraznil.

Rozpočet mohl být ambicioznější, s nižším schodkem, a to vzhledem k předpokládanému růstu české ekonomiky většímu než 2, 5 procenta, soudí někteří ekonomové. „Teoreticky ano, ale pokud se bavíme o tom co je možné, pak od stávající vlády jsme nic lepšího čekat nemohli,“ říká ekonom a investor Radim Dohnal.

  • Pro vyrovnaný rozpočet je podle ekonoma a investora Radima Dohnala potřeba udělat více, než zavést registrační pokladny nebo jim podobná opatření a čekat razantní nárůst inkasa z daní. „Osobně si myslím, že by se rozpočet k vyrovnanému stavu mohl přiblížit nějakými zásadními výdajovými úpravami. Například odbouráním mnoha nesmyslných položek daňových zvýhodnění nebo lepším zacílením sazeb daní. Jsme jednou se zemí, která má tři sazby DPH, to je zbytečně složitý systém,“ říká.

Středula: Na diskusi o rozpočtu je brzy

„Bavíme se brzy,“ konstatuje předseda ČMKOS Josef Středula a upozorňuje, že skutečná diskuse na téma vývoje ekonomiky a rozpočtu nastane teprve za pár týdnů. To, co se nyní odehrává kolem rozpočtu, je podle něho z velké části kvůli tomu, že by se na jeho základních parametrech měla vláda domluvit dříve, protože musí do Bruselu odeslat konvergenční program. Tedy základní dokument, ve kterém kabinet popisuje svou rozpočtovou strategii a plánovaný vývoj veřejných financí. Evropská unie zprávu vyžaduje proto, aby mohla posoudit, zda je země připravená na přijetí eura. „Česká ekonomika se ale nebude vyvíjet podle toho, co se napíše do Bruselu,“ dodává Středula.

Nicméně dohodu koalice ohledně zvýšení mezd ve státním sektoru Středula podporuje. „Lidé ve státní správě jsou z důvodu všech škrtů provedených po krizi a během krize ještě stále o 15 procent níže, než by byli v nějaké ideální situaci. Považujeme za nutné, aby zejména v některých oblastech došlo k navýšení platů. Týká se to živé a neživé kultury, tj. lidí, kteří jsou například v muzeích a galeriích, tam jsou platy kolem 13-14 tisíc korun hrubého. Dále nepedagogických pracovníků ve školství a lidí pracujících v sociálních službách. Platy a mzdy ve finále také podporují ekonomiku, znamená to příjem jak na pojištění, tak na spotřebě,“ zdůraznil Středula.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Zbyňka Frolíka zvýšení platů ve státní sféře zvedne zároveň tlak i na růst platů v podnikatelské sféře. „Možná ale také máme až příliš složitou administrativu. Každý úředník, který rozhoduje o penězích, které mu nepatří, nebude rozhodovat tak efektivně jako ten, kterému peníze patří. Další věc je pak výběr daní, otázka efektivity příjmu peněz z EU a jejich využívání. A také je potřeba rychleji zvyšovat konkurenceschopnost a přechod k výsledkům aplikovaného výzkumu,“ konstatuje Frolík, kde by měla vláda vzít prostředky na nižší rozpočtový schodek.

Důchod
Zdroj: ČT24/ČTK

Sociální demokracie žádá navýšení minimální mzdy

Dalším nutným výdajem rozpočtu je podle premiéra Bohuslava Sobotky také růst minimální mzdy. V rámci tripartity však zatím žádná konkrétní shoda není.

„V pondělí proběhne na ministerstvu práce a sociálních věcí klíčové jednání. Myslím si, že východiska obou stran tripartity budou silná, z naší strany si ale umíme představit nárůst minimální mzdy o tisíc korun k 1. 1. 2016. Jak k tomu přistoupí zaměstnavatelé, nevím, ale Česko je v rámci EU úplně jedna z nejhorších a co se týká podílu na průměrném výdělku, tak jsme poslední,“ říká k tomu Středula. 

Minimální mzda v EU
Zdroj: ČT24

Eurostat: Nezaměstnanost je 5,8 procenta

Dobrou zprávou je nicméně to, že míra nezaměstnanosti v eurozóně i v celé Evropské unii zůstala v březnu proti předešlému měsíci beze změn. V zemích používajících euro činila 11,3 procenta, v celé EU pak 9,8 procenta. Lidí bez práce dokonce nepatrně ubylo, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. V České republice míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu zůstala v březnu na 5,8 procenta. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od čísel Úřadu práce ČR. Podle jeho údajů ze začátku tohoto měsíce klesla nezaměstnanost v České republice v březnu na 7,2 procenta, zatímco z únoru činila 7,5 procenta.

Rozpočet: Co prošlo a co ne

+ Státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun.

- Zvýšení daň z příjmu právnických osob o dva procentní body.

Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.

  • Vláda má nyní také za úkol najít peníze na bezpečnost, valorizaci důchodů a vědu a výzkum. „Tyto tři oblasti, to je čirý populismus. Vláda se snaží udržet svoji popularitu. Nejvíce mi vadí to, že chce zvyšovat peníze na zdravotnictví, to číslo už je na 60 miliardách korun, v roce 1995 stačilo přitom pětkrát méně. A to, že chce zvyšovat výdaje do bezpečnosti, tak pokud to bude znamenat více policistů na ulici, pak je to správně. Pokud půjde ale o peníze na sledování a BIS, pak si dávám otazník, jestli to má za cíl bezpečnost, nebo sledování soukromí,“ říká ekonom a investor Radim Dohnal.

Návrh sociálních demokratů na zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body neprošel. Obava byla především z růstu nezaměstnanosti. Evropské unii Česko přitom slibuje, že nezaměstnanost klesne na 5,5 procenta v roce 2018. Mezi nejohroženější kraje patří především Ostravsko. Premiér Bohuslav Sobotka slíbil, že bude se zástupci kraje jednat, jak situaci zlepšit: „Prvním bodem bude nezaměstnanost, podpora průmyslových zón a získávání nových investorů pro Moravskoslezský kraj, druhým tématem bude rozvoj dopravní infrastruktury“. Toto téma se má detailně otevřít v červenci, to na Ostravsko zamíří i celý kabinet a se zástupci krajů chce probrat konkrétní opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 16 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 23 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...