Praha – Ten, kdo si chce koupit dům nebo byt, bude muset mít určitou část jeho ceny našetřenou. Česká národní banka (ČNB) totiž už nějaký čas zvažuje, že hypotéky ve stoprocentní výši zruší a pro půjčky zavede určitý strop. Přesné stanovisko podle všeho zveřejní 16. června ve své Zprávě o finanční stabilitě.
„Vedeme s bankami v oblasti hypoték dialog. Stoprocentní hypotéky nejsou asi to pravé ořechové a bezrizikové a debata o tom, co uděláme a co bude v té zprávě o hypotékách, to odráží,“ naznačil guvernér ČNB Miroslav Singer. I dnes ale banky půjčují peníze na celou nemovitost jen minimálně. Získá je jen asi pět procent žadatelů o úvěr. „Valná většina zůstává na těch 70 či 80 procentech,“ potvrzuje mluvčí České spořitelny Pavla Kozáková.
- "Pokud by lidé přestali splácet stoprocentní hypotéku, je malá pravděpodobnost toho, že i při exekuci nemovitosti a jejím zpeněžení by získala banka dostatek prostředků zpět," uvedl Jan Zámečník, šéfredaktor portálu hypoindex.cz.
Zkrátit by se mohla také maximální doba splácení, a to na 30 let. Ale ani v tomto případě by to současnou situaci nijak výrazně neovlivnilo. „Průměrná doba splácení hypotéky je 26 let a klientů, kteří mají splatnost delší než 30 let, je skutečně málo,“ říká generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil. Banky by tak pomohly hlavně těm, kteří se později dostanou do problémů se splácením. „Jedním z řešení bývá splatnost prodloužit a snížit splátku. A pokud má spotřebitel v úvěru už čtyřicetiletou splatnost, tak ji není kam prodloužit,“ dodává Libor Ostatek, analytik z Golem Finance.
Nízké úroky lákají stále více lidí
Klesající úroky hypoték lidi momentálně lákají k tomu, aby si nové bydlení pořídili, i když na něj nemají dostatek peněz. A zájem o úvěry stoupá. Za první tři měsíce letošního roku si hypotéku u českých bank vzalo přes 21 tisíc lidí, což je o téměř jednu pětinu víc než loni ve stejném období. A roste také celková částka, kterou si lidé od bank půjčili – letos to je 37 miliard, což je meziročně nárůst o osm miliard.
Za posledních deset let se pomalu mění také průměrná výše těchto úvěrů. Zatímco v roce 2004 si lidé na bydlení půjčovali přibližně 1,1 milionu korun, loni už to bylo o 600 tisíc víc. A mění se i vzdělání těch, kteří si hypotéky berou. Zatímco vysokoškoláci si už standardně půjčují zhruba jednu třetinu všech hypotečních úvěrů, klesá naopak počet vyučených lidí, kteří si s pomocí banky pořídí vlastní bydlení. Téměř polovinu úvěrů pak dostanou lidé se středoškolským vzděláním.
Sledujte náš seriál o hypotékách
Hypotéka na stavbu. Noční můra, nebo hračka?
Jak se nenechat oškubat hypotékou
Nechci slevu zadarmo. Co vám banky přibalí k hypotéce
Sazby hypoték na podlaze, spadnou ještě?
Hypotéku lze splácet i pronajímáním
Vedle vlastního bydlení ale nízké úroky hypoték lákají také ke koupi bytu nebo domu, který lidí pronajímají. „Pokud se podíváme na to, jakým způsobem se vrací investice do koupi bytu, který potom pronajímáte, tak jsou města, kde tu investici dostanete nazpátek do 14 let,“ říká mluvčí Sreality.cz Irena Zatloukalová. Ale ne všude se taková koupě vyplatí, záleží jestli je v daném místě třeba univerzita nebo dostatek pracovních příežitostí. A právě i to, jestli si klienti bank pořizují vlastní bydlení, nebo zda jde o investici, by mohly banky v budoucnu sledovat.
