Singer: Česká přihláška do eurozóny může být i odmítnuta

Praha - „Referendum? Euro není zavedeno tím, že my si řekneme, že tam budeme. Euro je zavedeno tím, že se přihlásíme a budeme přijati,“ říká guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer s tím, že riziko, že budeme odmítnuti, tu je vždy. Debatu ohledně přijetí eura minulý týden opět rozpohybovala schůzka politiků a právě guvernéra Singera u prezidenta Miloše Zemana, po níž ministr financí Andrej Babiš (ANO) přišel s návrhem na referendum, kde by o přijetí eura rozhodli občané.

Dnes, kdy už má Evropa zkušenost s finanční krizí, nerozhoduje o přijetí eura pouze odškrtnutí maastrichtských kritérií. Velkou roli hraje to, jak je na společnou měnu země reálně a technicky připravena, říká Singer. A právě toto kritérium reálné připravenosti může sehrát klíčovou roli v tom smyslu, že přihláška do eurozóny daného státu může být odmítnuta. Přestože je toto riziko v případě Česka poměrně malé, během několika let se může stát cokoliv, upozorňuje Singer.

  • Česko zatím splnilo tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která jsou nutná pro vstup do eurozóny (deficit veřejných financí do tří procent HDP a veřejný dluh do 60 procent HDP, cenová stabilita a stabilita úrokových sazeb). Poslední kritérium je čistě politické – domácí měnu je třeba pevně navázat na kurz eura alespoň na dobu dvou let.

Samotná ČNB společně s ministerstvem financí každý podzim vypracovává materiál právě o připravenosti české ekonomiky a výsledek toho posledního byl jasný – Česko ještě není na euro připravené. Jak ale guvernér upozorňuje, ČNB je pouze odborný rádce. O přijetí, či nepřijetí eura rozhodnou politici, ne ekonomové.

Eurozóna už není automaticky něco lepšího

Minulý týden v neděli se v Lánech konala schůzka, kde o přijetí eura debatoval prezident Miloš Zeman právě se Singerem, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), ministrem financí Babišem a členem bankovní rady ČNB a pravděpodobně dalším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po jejím skončení Babiš přišel s návrhem referenda o přijetí eura, jehož výsledek by byl nezávazný. Podle premiéra ale nemá smysl takové referendum vyhlašovat. „Česká republika v době, kdy vstoupila do EU, řekla, že přijme společnou evropskou měnu, a závazali jsme se k tomu v příslušné smlouvě, ze které ČR nemá vyjednanou výjimku,“ dodal s tím, že v tomto volebním období ale vláda žádný termín přijetí eura navrhovat nebude. Sám prezident by byl pro referendum, ale jeho výsledek by musel být závazný.

Singer označil lánskou debatu za korektní, ale upozornil na to, že argumenty pro a proti přijetí se stále opakují, ale jedna věc se za poslední roky změnila. „Vlivem krize i ekonomických dat není eurozóna, tak jak byla na začátku té debaty, vnímána jako něco evidentně a automaticky lepšího,“ uvedl Singer s tím, že od krize se výkon eurozóny vůči ostatním zemím EU s vlastní měnou spíše zhoršil. A nemůže za to Řecko, které dnes představuje něco málo přes 2 procenta evropské ekonomiky, ale například slabý výkon Francie a na druhé straně naopak dobré výsledky Velké Británie nebo Polska, které nemělo za krize žádný velký problém. 

"Z hlediska občanů se názory na euro vyvíjejí. Když připomeneme náš vstup do Evropské unie, tak tehdy byla většina občanů pro euro. Teď uplynulo 11 let a podle posledního výzkumu je 69 procent proti euru, ovšem o několik měsíců dřív vyšel jiný průzkum proti euru ještě výrazně silněji. Roli hrají zprávy z eurozóny a také to, jak je eurozóna podávána. Pakliže je podávána pouze těmi negativními zprávami, tak se nemůžeme divit, že nějaké nadšení pro euro není. Když se například před deseti lety hovořilo o euru, tak se vždy říkalo, že nám transakční náklady zvýší HDP každý rok o 0,5 až 1 procentní bod. Nyní je toto potlačené a spíše se hovoří o tom, co nám to přinese vůči Řecku - že na něho budeme muset doplácet," říká komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.

Průzkum agentury Ipsos o zavedení eura
Zdroj: ČT24/Ipsos

Řecko? Finanční pomoc byla promrhána

„V případě Řecka bych se skoro dal na modlení, protože celá ta historie je pro mě ukázkou toho, jak se nemá řešit krize,“ prohlásil guvernér ČNB. Už jenom to, že řešení finanční krize Řecka musejí přijmout nejen samotní řečtí občané, ale také všichni další voliči a daňový poplatníci v zemích eurozóny, dělá celou záležitost nesmírně komplikovanou.

A pak je zde otázka celkových nákladů, které se vyšplhaly do obrovské výše. Český stát by například z těchto peněz dokázal žít čtyři roky, aniž by občané museli platit daně. A podle Singera udělali věřitelé jednu velkou chybu – finanční pomoc dávkovali postupně, čímž nedali investorům záruku, že se tamní ekonomika skutečně vzpamatuje. Dluh se měl podle něj odepsat naráz. „V tuto chvíli by bylo Řecko uzavřenou historií. Dobré řešení bylo podle mě docela promrháno, minimálně byly promrhané peníze na to dobré řešení,“ dodává.

Problém Řecka je ale nyní problém ne ekonomický, ale už politický. A guvernér ČNB podle svých slov nedokáže odhadnout, jak celá věc politicky skončí. Pouze upozorňuje na to, že řecký bankrot nemusí nutně znamenat odchod země z eurozóny a zkušenosti s měnovými zónami jsou podle něj takové, že ten slabší nikdy nechce odejít.

Režim intervencí se měnit nebude

Guvernér ČNB Miroslav Singer se v Otázkách Václava Moravce věnoval také aktuální ekonomické situaci Česka, kdy podle něj poslední data v zásadě potvrzují očekávaní centrální banky. Režim devizových intervencí tak není třeba v současné situaci prodlužovat ani zkracovat. „Ta ekonomická realita není daleko od toho, co jsme čekali. V tuto chvíli ta data nedávají žádný důvod přemýšlet o tom, zda to není příliš dlouhé. Na druhou stranu se nezdá, že by to bylo potřeba prodlužovat. Já bych řekl, že v tuto chvíli je měnová politika přiměřená situaci,“ uvedl guvernér.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se přou o návrh rozpočtu, debata se protáhla do noci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 16 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...