Singer: Česká přihláška do eurozóny může být i odmítnuta

Praha - „Referendum? Euro není zavedeno tím, že my si řekneme, že tam budeme. Euro je zavedeno tím, že se přihlásíme a budeme přijati,“ říká guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer s tím, že riziko, že budeme odmítnuti, tu je vždy. Debatu ohledně přijetí eura minulý týden opět rozpohybovala schůzka politiků a právě guvernéra Singera u prezidenta Miloše Zemana, po níž ministr financí Andrej Babiš (ANO) přišel s návrhem na referendum, kde by o přijetí eura rozhodli občané.

Dnes, kdy už má Evropa zkušenost s finanční krizí, nerozhoduje o přijetí eura pouze odškrtnutí maastrichtských kritérií. Velkou roli hraje to, jak je na společnou měnu země reálně a technicky připravena, říká Singer. A právě toto kritérium reálné připravenosti může sehrát klíčovou roli v tom smyslu, že přihláška do eurozóny daného státu může být odmítnuta. Přestože je toto riziko v případě Česka poměrně malé, během několika let se může stát cokoliv, upozorňuje Singer.

  • Česko zatím splnilo tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která jsou nutná pro vstup do eurozóny (deficit veřejných financí do tří procent HDP a veřejný dluh do 60 procent HDP, cenová stabilita a stabilita úrokových sazeb). Poslední kritérium je čistě politické – domácí měnu je třeba pevně navázat na kurz eura alespoň na dobu dvou let.

Samotná ČNB společně s ministerstvem financí každý podzim vypracovává materiál právě o připravenosti české ekonomiky a výsledek toho posledního byl jasný – Česko ještě není na euro připravené. Jak ale guvernér upozorňuje, ČNB je pouze odborný rádce. O přijetí, či nepřijetí eura rozhodnou politici, ne ekonomové.

Eurozóna už není automaticky něco lepšího

Minulý týden v neděli se v Lánech konala schůzka, kde o přijetí eura debatoval prezident Miloš Zeman právě se Singerem, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), ministrem financí Babišem a členem bankovní rady ČNB a pravděpodobně dalším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po jejím skončení Babiš přišel s návrhem referenda o přijetí eura, jehož výsledek by byl nezávazný. Podle premiéra ale nemá smysl takové referendum vyhlašovat. „Česká republika v době, kdy vstoupila do EU, řekla, že přijme společnou evropskou měnu, a závazali jsme se k tomu v příslušné smlouvě, ze které ČR nemá vyjednanou výjimku,“ dodal s tím, že v tomto volebním období ale vláda žádný termín přijetí eura navrhovat nebude. Sám prezident by byl pro referendum, ale jeho výsledek by musel být závazný.

Singer označil lánskou debatu za korektní, ale upozornil na to, že argumenty pro a proti přijetí se stále opakují, ale jedna věc se za poslední roky změnila. „Vlivem krize i ekonomických dat není eurozóna, tak jak byla na začátku té debaty, vnímána jako něco evidentně a automaticky lepšího,“ uvedl Singer s tím, že od krize se výkon eurozóny vůči ostatním zemím EU s vlastní měnou spíše zhoršil. A nemůže za to Řecko, které dnes představuje něco málo přes 2 procenta evropské ekonomiky, ale například slabý výkon Francie a na druhé straně naopak dobré výsledky Velké Británie nebo Polska, které nemělo za krize žádný velký problém. 

"Z hlediska občanů se názory na euro vyvíjejí. Když připomeneme náš vstup do Evropské unie, tak tehdy byla většina občanů pro euro. Teď uplynulo 11 let a podle posledního výzkumu je 69 procent proti euru, ovšem o několik měsíců dřív vyšel jiný průzkum proti euru ještě výrazně silněji. Roli hrají zprávy z eurozóny a také to, jak je eurozóna podávána. Pakliže je podávána pouze těmi negativními zprávami, tak se nemůžeme divit, že nějaké nadšení pro euro není. Když se například před deseti lety hovořilo o euru, tak se vždy říkalo, že nám transakční náklady zvýší HDP každý rok o 0,5 až 1 procentní bod. Nyní je toto potlačené a spíše se hovoří o tom, co nám to přinese vůči Řecku - že na něho budeme muset doplácet," říká komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.

Průzkum agentury Ipsos o zavedení eura
Zdroj: ČT24/Ipsos

Řecko? Finanční pomoc byla promrhána

„V případě Řecka bych se skoro dal na modlení, protože celá ta historie je pro mě ukázkou toho, jak se nemá řešit krize,“ prohlásil guvernér ČNB. Už jenom to, že řešení finanční krize Řecka musejí přijmout nejen samotní řečtí občané, ale také všichni další voliči a daňový poplatníci v zemích eurozóny, dělá celou záležitost nesmírně komplikovanou.

A pak je zde otázka celkových nákladů, které se vyšplhaly do obrovské výše. Český stát by například z těchto peněz dokázal žít čtyři roky, aniž by občané museli platit daně. A podle Singera udělali věřitelé jednu velkou chybu – finanční pomoc dávkovali postupně, čímž nedali investorům záruku, že se tamní ekonomika skutečně vzpamatuje. Dluh se měl podle něj odepsat naráz. „V tuto chvíli by bylo Řecko uzavřenou historií. Dobré řešení bylo podle mě docela promrháno, minimálně byly promrhané peníze na to dobré řešení,“ dodává.

Problém Řecka je ale nyní problém ne ekonomický, ale už politický. A guvernér ČNB podle svých slov nedokáže odhadnout, jak celá věc politicky skončí. Pouze upozorňuje na to, že řecký bankrot nemusí nutně znamenat odchod země z eurozóny a zkušenosti s měnovými zónami jsou podle něj takové, že ten slabší nikdy nechce odejít.

Režim intervencí se měnit nebude

Guvernér ČNB Miroslav Singer se v Otázkách Václava Moravce věnoval také aktuální ekonomické situaci Česka, kdy podle něj poslední data v zásadě potvrzují očekávaní centrální banky. Režim devizových intervencí tak není třeba v současné situaci prodlužovat ani zkracovat. „Ta ekonomická realita není daleko od toho, co jsme čekali. V tuto chvíli ta data nedávají žádný důvod přemýšlet o tom, zda to není příliš dlouhé. Na druhou stranu se nezdá, že by to bylo potřeba prodlužovat. Já bych řekl, že v tuto chvíli je měnová politika přiměřená situaci,“ uvedl guvernér.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Slovenské dvojí ceny nafty jsou diskriminační, uvedla EK

Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí třicet dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.
13:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volkswagen svolává sto tisíc elektroaut. Hrozí jim požár baterie

Německý automobilový koncern Volkswagen svolává přibližně sto tisíc elektromobilů, z toho asi 28 tisíc v Německu. Informaci přinesl web týdeníku Focus, podle kterého kvůli modulům baterie autům hrozí požár. Jde o modely ID.3, ID.4, ID.5, ID. Buzz a ID. Buzz Cargo značky Volkswagen a o model Cupra Born. Vozy dostanou aktualizaci softwaru.
před 3 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě může ovlivnit ceny nových bytů

Stavbaři avizují, že dlouhodobý konflikt na Blízkém východě a zvyšující se cena paliv se odrazí i v cenách stavebních prací. Podražit by mohly nejen nové silnice, ale i byty a kanceláře. „Stavebnictví je energeticky velmi náročné odvětví,“ varovala výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Váňová. Nedostatek ropy na světovém trhu se však může projevit i v poklesu produkce asfaltu, polystyrenu nebo některých izolačních hmot.
před 9 hhodinami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánovčera v 16:56

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
včera v 11:25

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
včera v 09:30

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
včera v 06:01

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026
Načítání...