ČEZ prodal Microsoftu podíl v CyberX. Prý s velkým výdělkem

Energetická společnost ČEZ prodala nadnárodní firmě Microsoft minoritní podíl v izraelské společnosti CyberX, která je dodavatelem komplexních řešení v průmyslové kybernetické bezpečnosti. ČEZ část firmy vlastnil 15 měsíců prostřednictvím svého investičního fondu Inven Capital. Microsoft se stal jediným majitelem společnosti, odkoupil podíly všech ostatních investorů. Potvrdila to mluvčí ČEZu Alice Horáková. Cenu neuvedla. Americká stanice CNBC uvedla, že celkově Microsoft za firmu zaplatil 165 milionů dolarů (3,9 miliardy korun).

Horáková připomněla, že jde o druhý úspěšný prodej za pět let fungování fondu Inven Capital. Loni fond prodal podíl v německém výrobci domácích bateriových systémů společnosti Shell. „Převzetí CyberX Microsoftem, jednou z největších a nejznámějších společností na světě, dokazuje, že investice byla ze strany Inven Capital dobře promyšleným tahem. Původní vklad do CyberX se fondu podařilo během krátké doby násobně zhodnotit,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ Tomáš Pleskač.

Inven Capital funguje jako fond, podle dřívějších informací má k dispozici až pět miliard korun a ročně prověřuje stovky investičních příležitostí. „Nabídka společnosti Microsoft za náš podíl v CyberX významně překonala naši minimální požadovanou návratnost, navíc se jednalo o stoprocentní odkup na základě dohody všech akcionářů, což se pojí se speciální prémií,“ řekl generální ředitel Inven Capital Petr Míkovec.

CyberX byl druhou izraelskou investicí

Horáková uvedla, že CyberX byl pro Inven Capital druhou izraelskou investicí po společnosti Driivz, která nabízí modulární systém pro řízení sítí nabíjecích stanic se spektrem služeb jak pro provozovatele nabíjecí infrastruktury, tak pro uživatele elektromobilů. „V rámci svých aktivit v Izraeli prověří Inven ročně několik desítek investičních příležitostí,“ dodala.

Platforma CyberX byla založena v roce 2013. Dodává na míru připravená řešení pro firemní kybernetickou bezpečnost, která dokážou snižovat rizika případných výpadků výroby a předcházejí bezpečnostním selháním, ekologickým incidentům nebo krádežím duševního vlastnictví. Mezi technologické partnery firmy patří podle dřívějších informací mimo jiné společnosti IBM, Deutsche Telekom, Palo Alto Networks, DXC Technology, Splunk, Optiv nebo McAfee.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 40 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...