Průměrná sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta. Trh pociťuje dopady pandemie

Průměrná úroková sazba hypoték v květnu klesla na 2,3 procenta z dubnových 2,39 procenta, a vrátila se tak na úroveň z počátku roku 2018. Zároveň byl květen v počtu poskytnutých hypoték nejslabším květnem za posledních deset let. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.

„Po úspěšném dubnu se projevil dopad koronavirové krize i na hypoteční trh. V počtu prodaných hypoték je květen 2020 s počtem 6203 kusů nejslabším květnem za posledních deset let existence Fincentrum Hypoindexu. Jen díky rekordní průměrné výši poskytnutých úvěrů 2,66 milionu korun na tom není stejně i v objemu poskytnutých úvěrů,“ uvedl specialista Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Hypoindex.cz

Banky tak v květnu poskytly hypotéky za 16,5 miliardy korun, což je ve srovnání s dubnem pokles o 1,34 miliardy korun. Naopak ve srovnání s loňským květnem jde o čtyřprocentní nárůst. Objem hypoték je nicméně druhý nejnižší za posledních pět let.

Sazby by mohly dál klesat

Pokles úrokových sazeb by mohl pokračovat i v následujících měsících. Ceny zdrojů se totiž podle Sýkory stále drží nízko a základní úroková sazba České národní banky je od začátku května na 0,25 procenta.

„Rekordně nízkých úrokových sazeb z konce roku 2016 se zřejmě letos nedočkáme. Hypotéky sice již zlevnili i největší hypoteční hráči, úrokové sazby však stále drží nad dvouprocentní hranicí,“ uvedl. Dodal ale, že ani nižší úrokové sazby hypotečních úvěrů nemusí banky zachránit před dalším propadem objemů.

Pokles úroků se dá očekávat v dalších měsících i podle výkonné ředitelky společnosti Central Group Michaely Tomáškové, i když ne tak výrazný, zlevňovat totiž začaly už i velké banky. Upozorňuje však, že pořízení vlastního bydlení v novostavbě na hypotéku se může brzy prodražit.

„V aktuálním návrhu ministerstva financí se vedle očekávaného zrušení daně z nabytí nemovitosti vyskytuje i návrh na zrušení odpočtů úroků hypoték, a to u všech sjednaných od roku 2022. Pokud by tento návrh prošel, dostupnost nového bydlení by to výrazně omezilo. Budoucí žadatelé by totiž nově přišli na daňových úlevách až o stovky tisíc korun. Například u 30leté hypotéky by se jednalo přibližně o 16 měsíčních splátek, které nyní získají díky možnosti odpočtu zaplacených úroků z daňového základu,“ upozorňuje Tomášková.

ČSOB snížila sazby hypoték až na 2,19 procenta v rámci časově omezené akce, která běží od 18. května do 30. června. U České spořitelny je možné sjednat od konce května hypotéku s fixací na pět a osm let od 2,34 procenta. Na začátku června přistoupila ke snížení sazeb i Komerční banka, která nabízí nejlevněji tříleté a pětileté fixace, a to od 2,29 procenta.

Následně snížila sazby od 15. června Fio banka, která hypotéku s fixací na jeden rok nabízí od 1,58 procenta, s fixací na tři roky od 1,68 procenta a na pět let od 1,78 procenta. Minulý týden také snížila úrokové sazby refinancovaných hypoték Air Bank, a to o 0,2 procentního bodu na 1,99 procenta.

Zlevnění nemovitostí banky nečekají

Zlevnění nemovitostí v Česku letos ani kvůli současné krizi zástupci bank nečekají.  Případný pokles se ale podle nich může týkat luxusních nemovitostí, domů, které jsou delší dobu neprodejné nebo bytů s neodpovídající cenou.

„Pokud by ceny nemovitostí poklesly, týkalo by se to především luxusních nemovitostí, kde se mohou ceny snížit o 5 až 15 procent. Na trhu se také objevila řada delší dobu neprodejných domů a bytů s cenou neodpovídající realitě, i zde může dojít k částečnému poklesu. S plošným poklesem cen ale nepočítáme,“ uvedl nedávno generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Česká ekonomika sice míří do recese, dopad na bydlení podle něj ale nebude zásadní a dlouhodobý.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku meziročně vzrostly v průměru o 10,8 procenta na 63 400 korun za metr čtvereční. Za poslední čtyři roky se zvýšily více než o polovinu. V posledním čtvrtletí loňského roku byla nejdražší Praha, kde metr čtvereční vyšel na 86 200 korun, nejlevnější naopak Ústí nad Labem s 18 100 korun za čtvereční metr.

„Ceny nemovitostí v České republice v posledních letech rostly téměř nejrychleji v Evropě a v pozvolnějším růstu pokračovaly i v prvním čtvrtletí letošního roku. Přesto by ani v této chvíli neměly plošně klesnout,“ doplnil Feix.

Nový byt v Praze přijde zdejšího obyvatele na roční hrubou mzdu za 14,2 roku

Přesto se dostupnost bydlení v Praze za poslední rok mírně zlepšila, jak vyplývá z Indexu dostupnosti bydlení (CG-Indexu), který pravidelně zpracovává společnost Central Group. Ovšem platí i to, že je ve srovnání  s okolními metropolemi stále nejhorší.

Z propočtů Central Group totiž plyne, že na pořízení běžného nového bytu by průměrný obyvatel Prahy musel utratit svou roční hrubou mzdu za 14,2 roku. To je sice méně než před rokem, z okolních metropolí je to ale nejdéle. Například ve Vídni na stejný byt lidé dosáhnou téměř o šest let rychleji. Navíc  ještě před pěti lety stačilo na pořízení stejné nemovitosti jen 10,1 hrubých ročních příjmů.

Index dostupnosti bydlení
Zdroj: Výpočet Central Group na základě údajů o cenách a mzdách v jednotlivých městech

„Praha nestíhá uspokojovat dlouhodobě vysokou poptávku po novém bydlení, a to zejména kvůli zdlouhavému schvalování jakékoliv nové výstavby. Povolit nový bytový dům v Praze často trvá i deset let. To se odráží na vysokých cenách a není proto divu, že dostupnost je stále výrazně horší než u sousedních zemí,“ říká zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský. 

Ve srovnání podle počtu povolených bytů na tisíc obyvatel je na tom Praha z okolních metropolí dlouhodobě také nejhůře. Zatímco v Praze bylo toto číslo loni na hodnotě 4,9, ve Varšavě 12,5 nebo ve Vídni 10,1.

Počet povolených bytů na tisíc obyvatel
Zdroj: Výpočet Central Group na základě údajů statistických úřadů

Za meziroční zlepšení dostupnosti bydlení může podle společnosti růst mezd, který byl rychlejší než meziroční růst cen bytů, a to o 2,8 procentního bodu. „Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze je v současnosti 45 947 korun, cena průměrného nového sedmdesátimetrového bytu v Praze pak vychází na 7 837 538 korun,“ upřesňuje.

A dodává, že loni poprvé po dlouhé době bylo povoleno přes pět tisíc bytů v bytových domech, letos i přes koronavirovou krizi je tempo povolování podobné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...