Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo třeba máslo. Zdražila ale také elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty, za které řidiči platili o pětinu méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální data podle většiny analytiků ukazují, že od půlky roku začne kvůli dopadům pandemie inflace klesat. Květnová meziroční inflace byla zároveň o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB. Důvodem byla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy.
Spotřebitelské ceny v květnu stouply o 2,9 procenta. Zdražily zejména potraviny
Ceny potravin a nealkoholických nápojů se v květnu zvýšily v průměru o 6,3 procenta, což byl pomalejší růst než dubnových 7,8 procenta. Ceny masa například stouply o desetinu.
Podle údajů z poloviny května byl třeba kilogram vepřové pečeně letos v květnu dražší o 25 korun než loni, kdy stál 126,11 korun. Maso zdražovalo i v dubnu, a to o rychlejších 12,8 procenta. Polevilo i zdražování zeleniny z dubnových 11,8 procenta na květnová čtyři procenta. Zrychlilo naopak zlevňování másla z dubnových 3,5 procenta na květnových 7,7 procenta. Podle údajů z poloviny května zákazníci za čtvrtkilovou kostku másla letos platili zhruba 45 korun proti loňským 48 korunám.
Meziroční růst cen podle vybraných položek v květnu
„Navzdory mírnému zpomalení inflace v květnu byl růst cen vyšší, než se předpokládalo. Překvapivě se však prozatím pandemie koronaviru neprojevila například v rychlejším propadu cen služeb, ty v květnu meziměsíčně dále mírně vzrostly. To však může také souviset s tím, že měření cen v posledních měsících neprobíhalo standardním způsobem a nemuselo tak cenový vývoj zachytit zcela správně,“ komentuje nová čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
V květnu zdražovalo i bydlení
Druhé v pořadí vlivu byly ceny za bydlení, kde v květnu meziročně zdražilo nájemné z bytu o 3,8 procenta a elektřina o osm procent. Na květnové inflaci se podepsaly také dražší lihoviny o 8,9 procenta a pivo o 3,5 procenta. Opačným směrem působily ceny pohonných hmot, které klesly o 21,7 procenta.
„Celkový příspěvek cen v kategorii doprava se však příliš nesnížil, jelikož proti tomu šel růst cen automobilů o 1,8 %. Vzhledem k poslednímu vývoji na trhu s ropou však ceny pohonných hmot již v průběhu posledních týdnů opět mírně rostou,“ konstatuje Seidler.
Proti dubnu spotřebitelské ceny stouply o 0,4 procenta, na čemž se podepsaly dražší tabákové výrobky (o 3,7 procenta), lihoviny (3,3 procenta), pivo (o 3,4 procenta), ale také ovoce (o 7,6 procenta) či brambor (o 5,1 procenta). U bydlení klesly ceny vodného a stočného vlivem snížení DPH z 15 na deset procent.
Prozatím tuzemská inflace podle Seidlera nevykazuje výrazné zpomalení a riziko deflace se tak zdá být stále vzdálené, ačkoli řada zemí se k ní z titulu koronavirové krize přibližuje. Silnější deflační rizika by podle něho patrně přinutila ČNB konat a přistoupit i k více nestandardním nástrojům měnové politiky. „Současná inflační čísla však naznačují, že tento scénář je ještě poměrně daleko,“ dodává.
Meziroční růst cen podle kategorií v květnu 2020
Inflace bude dál zpomalovat, míní analytici
Navzdory rychlejšímu růstu cen v květnu tak Seidler stále čeká, že by inflace měla letos zpomalit v průměru ke 2,5 procenta. „Proinflačním rizikem je slabší kurz koruny a potenciálně dražší ceny potravin, v opačném směru budou působit ceny pohonných hmot a řada cen ovlivněná problémy z titulu covidu-19, které by měly způsobit propad některých cen služeb. Jak výrazně však dopadne současná koronavirová krize na inflaci, je nicméně poměrně nejisté,“ říká Seidler.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka by se poté, co se do cen přelijí všechny letošní změny spotřebních daní, inflace měla dál snižovat až na cílová dvě procenta. „Inflace sice aktuálně překonává prognózu ČNB, nicméně na rozhodování centrální banky nebude mít asi tento fakt s ohledem na celkový trend významný dopad,“ říká Dufek.
Inflace v Česku (v %)
Připomněl, že ČNB už letos svou základní sazbu snížila o dva procentní body a uvolnila i podmínky pro poskytování úvěrů nebo nastavila nové nástroje pro podporu likvidity. „Z tohoto pohledu by mohla své úkoly považovat za splněné,“ dodal.
Analytici Komerční banky (KB) v dalším období počítají s tím, že snížená spotřebitelská poptávka bude působit proti růstu cen, zatímco oslabená česká koruna bude ceny navyšovat.
„Cena ropy začala v květnu růst a v dalších měsících se budou mírně zvyšovat ceny u čerpacích stanic, ovšem z extrémně nízkých úrovní. Levná ropa navíc bude působit ve směru poklesu jiných cen v ekonomice. V průměru tak počítáme s tím, že spotřebitelské ceny v příštích měsících budou oproti současné úrovni růst jen minimálně a meziroční míra inflace tak bude klesat. Koncem roku čekáme inflaci poblíž 1,3 procenta,“ říká ekonom KB Michal Brožka.
Prognózy vývoje cen jsou nicméně teď podle něho stejně nejisté jako prognózy vývoje ekonomiky. Výpočet některých statistik je navíc komplikovanější. „Je například otázkou, jak se budou vyvíjet ceny dovolených, které obyčejně podléhají výrazné sezonnosti,“ doplnil.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče celková inflace v české ekonomice zůstane nad dvouprocentním cílem centrální banky i po zbytek letošního roku. „Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci v oblasti tří procent,“ konstatuje Jáč. Až příští rok by se podle něho pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace dostat do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky a přechodně zřejmě i pod dvouprocentní úroveň.
Květnová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
Květnová meziroční inflace byla zároveň o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byla vyšší než očekávaná jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen, daňové úpravy a jiná administrativní opatření.
Naopak propad cen pohonných hmot byl proti odhadům ČNB výraznější. Mírně nižší než očekávané byly dopady změn nepřímých daní, což souviselo s mírnějším promítáním zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret. Zvolnění růstu regulovaných cen bylo v souladu s odhady ČNB. Naplnily se i odhady centrální banky ohledně pokračujícího rychlého růstu cen potravin.
Zpomalení inflace je podle Krále zhruba v souladu s aktuální prognózou ČNB. „Pokles inflace odráží především v souhrnu protiinflační dopady koronavirové krize v podmínkách hlubokého propadu domácí ekonomiky. Koncem letošního roku inflace klesne k dvouprocentnímu cíli, neboť citelně oslabené domácí cenové tlaky převáží nad dočasným proinflačním vlivem oslabeného kurzu koruny,“ uvedl Král. Příští rok se podle něj inflace bude nacházet poblíž dvouprocentního cíle ČNB.
Ceny zahraničního obchodu v dubnu rostly
ČSÚ rovněž informoval o vývoji cen zahraničního obchodu ČR za duben. Ceny vyvážených surovin a zboží v tento měsíc meziročně stouply o 3,1 procenta a dovážených o 0,7 procenta. V meziměsíčním srovnání byly vývozní ceny o 2,2 procenta vyšší a dovozní o 1,7 procenta.