V Chorvatsku se báli zavedení elektronické evidence tržeb, systém ale podle podnikatelky Jitky Carić funguje. Živnostníci si museli pořídit speciální pokladnu se softwarem připojeným na internet. Jako drsné ale Carić hodnotí kontroly, které mohou vést k uzavření podniku na několik dní, i když rozdíl v pokladně činí jenom několik desítek korun. Pokud nejde elektřina, je podle ní nejjednodušší podnik uzavřít, i když to byznysu nepomůže.
Kdo se v Chorvatsku drží pravidel tamní elektronické evidence tržeb, nemusí mít žádný problém. Pravidla podle majitelky cestovní agentury Jitky Carić, která dlouhodobě podniká ve městě Hvar, nejsou špatná, stačí si zvyknout. Kromě zaúčtování všech transakcí a odeslání dat do dvaceti čtyř hodin nemá jako podnikatelka žádné speciální povinnosti. Kontroly ale mohou být docela drsné. Ji samotnou ještě nepotkala, nejčastěji ale údajně zjišťují stav pokladen. „Když máte nějaké mínus nebo plus, dejme tomu malé množství jako dvacet kun, dostanete velkou pokutu a třeba vám prodejnu zavřou na tři dny,“ upozornila Carić. Rozdíl tak může být velmi malý, přesto způsobí podnikateli potíže. Carić ví o jedné prodejně, která byla takhle zavřená už dvakrát do roka.
Kontroly ale nezasahují jenom samotné prodejce, ale i jejich zákazníky. „Byly i reportáže, že kontrolovali lidi, když vyšli z prodejny, jestli mají účtenku,“ řekla Carić. Pokud nemají u sebe účtenku, hrozí jim pokuta. I když tento systém dodržování pravidel vypadá přísně, podařilo se v Chorvatsku oproti předchozím rokům zlepšit ekonomické statistiky. I český ministr financí Andrej Babiš bere elektronickou evidenci tržeb jako způsob boje s daňovými úniky. „Bylo vykázáno třicet procent vyšších tržeb než v předešlých letech,“ zmínila Carić.
Nemáte energii? Zavřete
Hlavní námitky proti elektronické evidenci tržeb směřují k ochraně drobných živnostníků. Ozývají se ale i lidé, kteří při podnikání mají jen problematický přístup k internetu, nebo při svém podnikání dosud nepotřebovali elektřinu. Proti zavedení tak v červenci 2013 protestovali v Chorvatsku trhovci. Stěžovali si, že nemají zavedenou elektrickou energii, tím pádem nemohou posílat účtenky. Báli se také, že jim práce s evidencí zabere čas a přijdou o klienty. Podle Carić mají ve Hvaru na nedostupnost elektřiny, případně na její výpadek jednoduché doporučení. „Pokud prodejny nemají elektřinu, tak se zavře. Je to nejjednodušší,“ prohlásila. Byznysu to sice nepomůže, ale jinak to prý nejde. Není přitom nezbytně nutné odesílat data okamžitě. „Můžete počkat. Tam, kde působím, nemáme stálé internetové připojení, ale účty musí projít do dvaceti čtyř hodin. Účet můžete vydat, pak ho jenom zfiskalizujete,“ uvedla.
Na systém se tamní lidé připravovali jeden rok. „Myslím, že bylo dost informací, ono je to v podstatě jednoduché,“ řekla Carić. Pořízení jak pokladny, tak softwarového vybavení ji stálo asi pět tisíc kun (přibližně dvacet tisíc korun), měsíční náklady pak jdou pouze na program. „Měsíčně je to nějakých 260 kun, takže asi tisíc korun,“ dodala. Pokladnu musí mít všichni, i lidé na tržnicích a rybárnách. Oni mohou využít třeba malou fiskální pokladnu podobnou kalkulačce.
