Poslanci navrhují 25procentní zdanění hazardu, vláda chce ale vlastní zákon

Daň z hazardu by se mohla od příštího roku dostat ze současných dvaceti na 25 procent. Zdvojnásobil by se také poplatek za hrací přístroj a zařízení na 110 korun na den. S tím počítá návrh poslanecké novely loterijního zákona, podle níž tak ubude deset tisíc hracích automatů a státu se zvýší příjmy. Kritici ale upozorňují, že návrh neřeší problémy lidí závislých na hazardu ani další využití peněz. Podle zástupců loterijních společností to také povede k podpoře nelegálních her a sázek.

Počet herních přístrojů v Česku klesá, jen  za poslední rok jich obce i stát zrušily několik tisíc. Podle odhadu ministerstva financí jich dál funguje asi 65 tisíc. Toto číslo by mohlo být ještě nižší, pokud se podaří prosadit další zdanění hazardu. S tím počítá poslanecká loterijní novela, k níž vláda zaujala neutrální stanovisko, připravuje totiž komplexní novelu loterijního zákona, ta by měla platit od roku 2017.

Stát a obce by mohly získat navíc až 2,6 miliardy, pokud by se návrh zrealizoval. Koaliční rada se minulý týden dohodla, že mu v úvodním sněmovním kole dá zelenou. „Měl by řešit od 1. ledna 2016 zvýšení daní pro hazard z 20 na 25 procent a zvýšení plateb za hrací automaty,“ uvedl Jaroslav Faltýnek (ANO).

Jenže lidovci předlohu označují na nesystémovou a nekoncepční. A dokonce i vládní legislativci kabinetu doporučili, aby k ní zaujal neutrální stanovisko, a tak se dnes i stalo. „Není možné na hazard nahlížet jenom jako na zdroj příjmu, s tím, že peníze vybereme a o nic se nestaráme. My chceme diskutovat o tom, aby peníze byly kromě sportu využity také na léčbu a prevenci sociálně-patologických jevů,“ vysvětluje místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek  (KDU-ČSL).

Novela poslance Jana Volného je jen záplatou a koalice se tím netají. Ministerstvo financí totiž o rok odložilo spuštění nového loterijního zákona. A to hlavně kvůli práci na přípravě monitorovacího systému výběru daně z hazardu a posouzení normy Evropskou komisí. „My určitě nikomu neustupujeme,“ reagoval ministr financí Andrej Babiš  (ANO) na údajné nesmysly, které jsou publikovány v některých médiích, a to, že tím herny získají čas na lobbing.

obrázek
Zdroj: ČT24

Novinka má snížit počet automatů o třetinu a zamezit daňovým únikům. Některým lidem by navíc hraní znemožnila úplně. Zákon ale i tak považují nevládní organizace za příliš měkký. Pravicová opozice navíc tvrdí, že se řada heren přesune do šedé ekonomiky. „Odmítáme takovou novelu, která zdaňuje pouze naše provozovatele, zatímco internetové a nelegální hráče vláda nechává stranou,“ uvedl Petr Vrzáň, prezident Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů (SPELOS).

Čírtek: Strhne se bitva o to, kdo bude peníze rozdělovat

„Když se podíváte do okolních států, tak přímá efektivní daňová zátěž loterijního podnikání je kolem 25 procent. Což by i s nějakým tím navýšením, když se vezme fixní poplatek, odpovídalo,“ konstatuje sekretář a mluvčí Unie herního průmyslu ČR Andrej Čírtek a dodává, že to sice vyžene z trhu některé menší firmy, ale naopak to zase může vyčistit trh pro nějaké větší hráče. 

Podle ministerstva by stát a obce mohly novou zákonnou úpravou získat navíc až 2,6 miliardy, pokud by návrh začal platit. Podle Čírtka však číslo sedět vůbec nemusí. „Vychází z existujícího počtu automatů v Česku, ale ten neustále vlivem regulace klesá. Navýšení daňového výnosu nemusí být proto takové a není to řešitelné ani dalším navýšením sazby, protože zařízení zase ubude a bude menší daňový základ,“ dodává Čírtek.

Herní automat
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Největším předmětem diskuse však podle Čírtka nebude výše zdanění pro loterijní firmy, ale rozdělení výnosů mezi stát a obce, protože zde dochází k výraznému poklesu příjmů z daní právě pro obce. Současný stav je ten, že obce získávají z tohoto výnosu daně osmdesát procent. A teď jim má příjem klesnout na 40 procent, tj. na polovinu. Předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek (ODS) nicméně oponuje tím, že oněch 40 procent platí pro celostátní loterie a tak to bylo vždycky. Výnosy ze zdanění loterijních firem tak obcím neklesnou na 40, ale na 60 procent. „Ta změna je navržena tak, že bychom měli dostat stejně nebo o něco málo víc v důsledku navýšení daní. S čím ale máme problém, je, že stát to vždycky nějak spočítá, ale skutečnost se ukáže horší,“ dodává. 

Problém představují kvízomaty

Podle představ loterijního průmyslu by bylo logické, že by měl daňový výnos patřit těm, kdo o regulaci rozhodují. A to jsou v prvé řadě obce, protože každá ze šesti tisíc obcí si může udělat vlastní vyhlášku, svůj zákon, který reguluje herny a kasina na jejím území. Jenže tady bude podle Čírtka velká diskuse, zda má peníze třeba na sport rozdělovat ministerstvo financí a proč ne třeba ministerstvo školství. A totéž se zřejmě odehraje i u peněz pro neziskový sektor určených na podporu prevence a léčby.

Podle Čírtka je také stále aktuální i výhrada Unie herního průmyslu, že zvyšování daňových odvodů povede k posilování sektoru nelegálních her a sázek. „I toto navýšení o pět procent, respektive zdvojnásobení fixního poplatku z 55 na 110 korun za jeden herní automat, u části menších firem způsobí motivaci odejít z legálního trhu a možná nějakým způsobem obejít zákon. Ale zároveň to může vyčistit trh pro větší a silnější firmy, což je pro kultivaci a společenskou odpovědnost těch tvrdších loterií asi nejvhodnější řešení,“ konstatuje Čírtek.  

Hazard v ČR
Zdroj: ČT24

Loterijní průmysl už také nějakou dobu volá po tvrdším zásahu proti nelegálním herním společnostem. Podle Čírtka by především v případě, že je někde hlášen výskyt černé herny, neměl zásah policie přicházet až po několika měsících, ale velmi rychle. A měl by vést k tomu, že se zařízení generující dotyčným podnikatelům zisk odvezou a oni tak již nemohou vydělávat. Problém ale je, že pokud máte černou hernu provozovanou jako spolek, tj. jako sportovní klub, pak je to soukromý prostor, kam nemůže policie bez povolení k prohlídce vstoupit. 

Vydáno pod