Do Nošovic přijede 750 korejských inženýrů. Výjimku klíčovému zaměstnavateli schválila vláda

Korejští pracovníci automobilky Hyundai budou moci přijet do závodu v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Celkem zhruba 750 inženýrů, kteří budou pracovat na vývoji nového vozidla, rozhodla v pátek vláda. Podle Asociace cestovních kanceláří ČR by měl kabinet cestovnímu ruchu pomoci vyjednáním dvoustranných dohod se zeměmi s nízkým rizikem nákazy. V největší německé letecké společnosti Lufthansa zanikne zhruba 10 tisíc pracovních míst. Norský parlament schválil důležitý zákon o restrukturalizaci podniků. Amazon prohrál soud ve Francii. Americký prezident Donald Trump podepsal pomoc malým podnikům a nemocnicím. Air France dostanou záchranný balíček.

Pracovníci přicházejí do automobilky Hyundai v Nošovicích, která 14. dubna obnovila výrobu
Zdroj: ČTK Autor: Jaroslav Ožana

Povolení dorazit do Nošovic dostanou pracovníci na inženýrských a vývojových pozicích. Nejvíce najednou jich bude moci dorazit v květnu (446), v červnu smí přijet dalších 58, v červenci 109, v srpnu 83, v září 89 a další tři zaměstnanci v říjnu, řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Příjezdy jdou rozděleny tak, aby jejich pobyt v ČR nepřesáhl 90 dnů. Musejí přiletět speciálním charterovým letem a budou se muset prokázat maximálně dva dny starým negativním testem na covid-19. Jezdit v Česku budou moci jen firemními autobusy, ubytováni budou v zařízení, kam nebude umožněn přístup nikomu dalšímu. 

„Tuto výjimku jsme udělali proto, protože se jedná o klíčového zaměstnavatele v celém moravskoslezském regionu, a je to součástí klíčové automotive infrastruktury, na kterou je vázáno stovky tuzemských producentů a dodavatelů.“

Karel Havlíček (za ANO)

ministr průmyslu a obchodu (za ANO)

Kabinet je podle Havlíčka připraven takto vyhovět i dalším podnikům strategického charakteru.

Vláda by měla vyjednat dohody o cestování, žádá asociace

Vláda by měla cestovnímu ruchu teď pomoci vyjednáním dvoustranných dohod se zeměmi s nízkým rizikem nákazy. Měla by docílit toho, aby Češi mohli cestovat bez povinnosti karantény a pro cizince byla stanovena jasná pravidla, jak se v Česku mají chovat a pohybovat. V první vlně dvoustranných dohod by mohlo být Chorvatsko, Slovensko, Bulharsko, Slovinsko a Maďarsko, kam by mohli lidé vyrazit za příznivé situace třeba už začátkem července, uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) Jan Papež. 

Projekt dvoustranných dohod představila asociace minulý týden. Velmi pozitivní ohlasy jsou podle Papeže od Chorvatska, Černé Hory, Slovinska, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska. Uzavření dohod bude u každé země podle něj trochu jiné, ale u některých by to mohla být otázka týdnů. Otazník zatím visí nad Rakouskem, které bylo koronavirem zasaženo poměrně silně, ale podle Papeže země zvládá situaci dostat pod kontrolu velmi rychle.

Papež doufá, že by se dohody mohlo podařit uzavřít také s Řeckem, Bulharskem a třeba Kanárskými ostrovy. „Ostrovy obecně jsou na tom z hlediska nákazy lépe než kontinentální země,“ řekl.

Důležité je podle něj domluvit se tak, aby Češi mohli do vybraných zemí jezdit bez velkých restrikcí, třeba jen s testováním na COVID-19. „Vláda nás ve své podstatě hodila přes palubu a doufáme, že teď je ten čas, kdy vláda může téměř bez výdajů pomoci, aby se náš byznys dostal zpátky do normálu, a zároveň doufáme, že nám pak pomůže zpět ty měsíce, které máme úplně zavřeno, nějakým způsobem vyřešit,“ řekl dále Papež.

Vláda od pátku umožnila Čechům volný pohyb. Po návratu je však nutné dodržet dvoutýdenní karanténu, nebo se prokázat negativním testem na koronavirus.

Podle informací ČTK některé cestovní kanceláře uvažují o tom, že by klientům umožnily testování. Podle Papeže to samozřejmě záleží na každé z nich. Podle něj by bylo velmi složité získat komerčně test před cestou, natož v jiné zemi, kde s testy nemají tak dobré zkušenosti jako Česku.

Současná krize by mohla mít také vliv na ceny zájezdů. Podle mluvčí cestovní agentury Invia Andrey Řezníčkové to ale není snadné odhadovat. „Na začátku krize měly být zájezdy levnější díky nevyužitým ubytovacím kapacitám. Uvidíme, jak to bude s letenkami,“ řekla.

Přes možnost volného pohybu ministerstvo zahraničních věcí nadále doporučuje cestovat do ciziny jen v naléhavých a nezbytných případech. Lidem, kteří se rozhodnou odjet, doporučuje ověřit na ambasádě daného státu, jaké podmínky platí pro vstup do země a pobyt v ní.

Lufthansa kvůli viru počítá se zrušením 10 tisíc pracovních míst 

V největší německé letecké společnosti Lufthansa v důsledku koronavirové krize zanikne zhruba 10 tisíc pracovních míst. Předpověděl to v pátek šéf podniku Carsten Spohr. Očekává rovněž, že firma bude po skončení krize provozovat o stovku méně letadel. Před vypuknutím pandemie způsobené koronavirem aerolinky zaměstnávaly kolem 130 tisíc lidí a provozovaly zhruba 760 letadel, napsala agentura DPA.

„Stali jsme se prvním odvětvím, které tato celosvětová krize zasáhla,“ upozornil Spohr. Dodal, že letecká přeprava bude také posledním odvětvím, které krizi opustí.

Lufthansa ve čtvrtek oznámila, že její provozní ztráta v prvním čtvrtletí dosáhla 1,2 miliardy eur (téměř 33 miliard korun). Předpověděla rovněž, že v nynějším čtvrtletí bude ztráta výrazně vyšší. 

Air France dostanou záchranný balíček sedm miliard eur

Aerolinky Air France dostanou s podporou francouzské vlády úvěrový balíček sedm miliard eur (190,6 miliard korun), aby tak přestály koronavirovou krizi. Tři miliardy jim půjčí stát, který bude ručit až za 90 procent zbylých úvěrů od šesti bank. Oznámil to v pátek ministr financí Bruno Le Maire. Nizozemská část skupiny, aerolinky KLM, pak obdrží od tamní vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.

Se zestátněním skupiny Air France-KLM se podle Le Maira v tuto chvíli nepočítá. Podle agentury Reuters musí ještě pomoc pro aerolinky schválit Evropská komise. „Letadla Air France jsou na zemi, a tak musíme Air France podpořit,“ řekl ministr financí v rozhovoru s televizí TF1. Rozvedl, že pomoc je podmíněna ziskovostí a tím, aby se skupina Air France-KLM „stala tou nejekologičtější aerolinkou na planetě“. Podpora státu má za cíl zachovat nezávislost společnosti a pracovních míst, dodal.

Nizozemec Hoekstra dodal, že detaily pomoci ještě nebyly vypracovány. Bude to zřejmě kompromisní kombinace půjček a státních záruk půjček.

Francouzský stát také připravuje pomoc automobilce Renault ve výši pět miliard eur, řekl Le Maire. Tento balíček by měl mít podobu úvěrů, za které bude ručit stát..

Norsko přijalo zákon, který umožní státní pomoc pro aerolinky

Norský parlament v pátek schválil nový zákon o restrukturalizaci podniků, který umožňuje státní pomoc leteckému přepravci Norwegian Air a mnoha dalším firmám čelícím bankrotu v důsledku epidemie koronaviru. „(Nový zákon) je efektivnějším nástrojem (…), který vyjasňuje, jaká část podniků je natolik silná, aby přežila,“ uvedla v parlamentu ministryně spravedlnosti Monica Maelandová.

Zákon se nevztahuje na žádnou konkrétní firmu, ale bude z něj pravděpodobně těžit nízkonákladový přepravce Norwegian Air, řekl Reuters právník Kristoffer Aaseboe, který se specializuje na insolvence a restrukturalizace podniků. „Zákon o dočasné restrukturalizaci zvyšuje šanci, že na restrukturalizaci dojde,“ dodal. Aerolinky se snaží převést dluh na vlastní kapitál, aby se mohly ucházet o státní záruky v době hrozícího úpadku způsobeného vládními opatřeními přijatými proti šíření nákazy koronaviru. Ta vyřadila z provozu většinu z jejich téměř 160 letadel. Norwegian Air tento týden uvedly, že čtyři dceřiné společnosti v Dánsku a Švédsku vyhlásily bankrot a že vypověděly smlouvy zaměstnancům. Ohroženo je tak na 4700 pracovních míst.

Soud ve Francii odmítl odvolání Amazonu, odbory zvítězily 

Francouzský soud v pátek zamítl odvolání americké společnosti Amazon proti rozhodnutí, že během koronavirové krize může dodávat jen určité produkty. Podle závěru soudu ve Versailles může internetový prodejce ve Francii prodávat jen výrobky informační technologie, kancelářské potřeby, léky, hygienické potřeby, jídlo a potravu pro zvířata.

Za jakoukoli jinou dodávku Amazonu hrozí pokuta 100 tisíc eur (2,73 milionu korun). Internetový prodejce musí mezitím zlepšit bezpečností standardy s ohledem na pandemii. Znamená to vítězství odborů, které kritizovaly pracovní podmínky ve firmě. Zaměstnanci si stěžovali, že sklady jsou přelidněné a není snadné zachovávat v nich odstupy mezi lidmi.

Amazon 16. dubna zavřel všech svých šest francouzských logistických center, kde pracuje 10 tisíc lidí, a uvedl, že budou zavřená až do 25. dubna. Doplnil tehdy, že definovat, co je základní zboží, je příliš složité, a nechce proto riskovat pokuty. Zda budou sklady ve Francii dále zavřené, Amazon dosud neuvedl.

Trump podepsal zákon o pomoci malým firmám 

Sněmovna reprezentantů Spojených států drtivou většinou hlasů schválila pomoc malým podnikům a nemocnicím. Balík, který má ulehčit hospodářské dopady pandemie nemoci covid-19, má objem 484 miliard dolarů (12,3 bilionu korun). Opatření, které v pátek podepsal prezident Donald Trump, už v úterý jednomyslně schválil Senát. 

Kongres USA na konci března přijal rekordní soubor opatření na podporu americké ekonomiky v rozsahu 2,2 bilionu dolarů (přes 54 bilionů korun). Součástí tohoto balíku byl fond ve výši 350 miliard dolarů na nízkoúrokové půjčky firmám s méně než 500 zaměstnanci. Splacení půjčky jim vláda odpustí, pokud nejméně 75 procent částky bude určeno k udržení zaměstnanců a zajištění jejich platů. V tomto balíku ale již peníze dochází, proto republikán Trump požádal o jeho navýšení.

Vláda schválila vklad čtyři miliardy korun pro EGAP, spustí se COVID plus

Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) získá čtyři miliardy korun jako záruky k úvěrům poskytovaným velkým exportním firmám zasaženým v souvislosti s koronavirem. Návrh ministerstva financí schválila vláda. Díky tomu bude možné spustit program Záruka COVID plus. Kabinet bude moci do fondu v případě potřeby schválit další peníze, informovalo ministerstvo financí.

Záruky poskytované EGAP umožnila dubnová novela zákona, podle které se rozšířila činnost EGAP o poskytování záruk za splacení úvěru vývozců, výrobních a obchodních podniků na provoz, pracovní kapitál, inovaci a zkvalitnění výroby s cílem posílení likvidity podniků. Záruka bude platná maximálně po dobu tří let pro úvěry na pracovní kapitál a maximálně pět let pro investiční úvěry. Novela zřídila také fond exportní pojišťovny.

V důsledku koronavirové krize ministerstvo financí zvýšilo pojistnou kapacitu EGAP ze 142 miliard na 330 miliard korun.

O úvěry budou moci žádat podniky nad 250 zaměstnanců, u nichž podíl exportu zboží a služeb na celkových tržbách z výrobků a služeb a tržbách za prodej zboží dosahuje minimálně jedné pětiny za loňský rok. Maximální hranice úvěru činí 25 procent z ročních tržeb z prodeje výrobků a služeb za loňský rok. Firmy budou mít nárok na úvěr od pěti milionů korun. EGAP bude krýt jistinu úvěru až do 80 procent, minimální podíl banky tak bude 20 procent. 

Program Záruka COVID plus doplňuje již zahájené úvěrové programy COVID pro živnostníky a malé firmy, které připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Ve dvou vlnách bylo přijato přes 9000 žádostí. Nyní se chystá třetí pokračování, do kterého je vyčleněno 150 miliard korun. Bude k dispozici drobným podnikatelům i firmám s až 500 zaměstnanci.

Koronavirus podpořil razantní růst on-line nakupování, ne však v oblasti módy

E-shopy díky krizi způsobené koronavirem posilují v České republice, i v celé Evropě. Nakupování on-line objevuje řada nových zákazníků, například jen v Itálii přibylo internetovým obchodům dva miliony nakupujících, ukazují informace, které získala Asociace pro elektronickou komerci (APEK).

Řada odvětví tak zaznamenala nárůst v řádech desítek až stovek procent, naopak přibližně pětina obchodníků na internetu zaznamenala pokles prodejů. Nejvíce zasažena je v tomto směru móda.

„Jako celek e-commerce výrazně roste, přibývá obchodníků, kteří přechází s prodejem do on-line prostředí z kamenných obchodů. Především prodej potravin, drogistického zboží, drobné elektroniky či léků zaznamenaly nárůst v desítkách až stovkách procent,“ říká výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. „Na druhou stranu byla výrazně zasažena oblast prodeje módy, která přitom například v Německu tvoří až třetinu obratů celého tamního e-trhu.“

Obecně se dá shrnout, že v zemích, jako je Německo, Rakousko či Švýcarsko, zaznamenalo přibližně 60 procent internetových obchodů nárůst tržeb. Zhruba 15 až 20 procent pak zaznamenává prodeje na obvyklé úrovni a 20 až 25 procent prodejců naopak zaznamenalo významný pokles a dostává se do existenčních problémů.

„Z našeho průzkumu mezi kolegy z ostatních evropských asociací vyplynulo, že úspěch není v rámci e-commerce plošný. Zajímavé ovšem bude sledovat další vývoj. Ve Švýcarsku například prodej oblečení a obuvi zaznamenává opět růst, a to od momentu, kdy tamní vláda začala informovat o plánech na uvolňování opatření proti koronaviru,“ doplnil Jan Vetyška.

V některých státech EU obchodníci narážejí na limity logistiky a možností dopravců. V Německu či Nizozemí tak musí žádat spotřebitele o trpělivost, oproti obvyklému období dochází ke zpoždění doručování o jeden až dva dny.

„V Česku se e-shopům ve spolupráci s dopravci daří v zásadě držet obvyklý standard. Samozřejmě, například doručování potravin bylo v první fázi náporu pro internetové obchody velkou výzvou, ale v současné době již probíhá v podstatě obvyklým způsobem jako před krizí, přestože objemy objednávek jsou stále o stovky procent vyšší,“ uvádí Jan Vetyška. „Očekáváme, že zájem o on-line nákupy bude i nadále, a tak je logistika jedním z klíčových témat, které budou e-shopy dlouhodobě řešit.“

Spotřeba elektřiny v Česku klesla kvůli nákaze až o 15 procent

Spotřeba elektřiny v Česku kvůli dopadům šíření nákazy COVID-19 meziročně klesla. Na konci března byla v pracovních dnech v porovnání se stejným obdobím loni nižší zhruba o sedm procent, v polovině dubna pak o 15 procent, sdělila mluvčí provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS Hana Klímová. Pokles spotřeby podle ní souvisí zejména s přerušováním výroby ve velkých závodech. Roli hraje také rozdílné počasí. Mluvčí poukázala na to, že se snížila také tuzemská výroba elektřiny.

Pokles výroby elektřiny v Česku v pracovních dnech byl například v polovině dubna podle Klímové v meziročním srovnání více než pětinový, což se týkalo především tepelných elektráren. ČEPS uvedl, že kromě snížení spotřeby je úbytek výroby způsoben také poklesem exportního salda, neboť v okolních státech dochází rovněž k poklesu spotřeby, a tím k relativnímu přebytku energie. 

Společnost ČEPS také potvrdila, že nemá a v současné době ani nepředpokládá provozní problémy se zajištěním výkonové rovnováhy v reálném čase. „Situaci řešíme standardními nástroji dispečerského řízení,“ uvedl člen představenstva ČEPS Zbyněk Boldiš, který je současně viceprezidentem Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E).

Pokles zatížení rozvodné sítě zaznamenali podle ČEPS také další členové ENTSO-E, pandemie totiž přinesla pokles spotřeby i výroby elektřiny v celé Evropě. Český provozovatel přenosové soustavy ujistil, že provoz propojených evropských energetických soustav zůstává spolehlivý a bezpečný, bez problémů se uskutečňuje také přeshraniční obchod s elektřinou.

„Evropští provozovatelé nyní nepřetržitě předpovídají toky elektřiny na následujících 24 hodin a každý večer koordinují možná opatření prostřednictvím videokonferencí,“ uvedl Boldiš. Evropská výměna údajů je podle něj navíc do značné míry automatizovaná a probíhá prostřednictvím nejmodernějších systémů informačních technologií. 

Opatření proti koronaviru zrušila natáčení filmů za pět miliard korun

V Česku se kvůli opatření proti šíření koronaviru zrušilo či přerušilo natáčení zahraničních štábů zhruba za pět miliard korun. V případě výroby českých filmů, dokumentů a animované tvorby je zatím zrušeno nebo přerušeno natáčení v hodnotě 500 milionů korun. Ve svém materiálu, který mapuje dopady koronaviru na audiovizuální průmysl, to uvedlo několik oborových sdružení.

Navrhují v něm také opatření, která by mohla dopady zmírnit. Kromě finanční pomoci požadují také co nejdříve otevřít kina za dodržování bezpečnostních podmínek, jako třeba omezený počet diváků na jeden sál a nošení roušek. Požadují také co nejdříve umožnit natáčení bez roušek.

Asociace producentů v audiovizi již dříve uvedla, že opatření proti šíření koronaviru může v Česku do konce roku způsobit pokles filmové výroby o 75 procent.

Podnikatelská nálada v Německu je na historickém minimu

Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadla nejvýrazněji za dobu sledování, ještě nikdy nehleděli podnikatelé s takovým pesimismem do příštích měsíců, ukázal průzkum institutu Ifo. Její index klesl na dosavadní minimum 74,3 z březnových 85,9 bodu.

Údaj za březen byl navíc po zpřesnění dat horší, předběžný údaj činil 86,1 bodu. Výsledek za duben je rovněž horší, než očekávali analytici v anketě agentury Reuters. Ti čekali hodnotu 80 bodů. „Nálada v německých firmách je katastrofální,“ zhodnotil situaci šéf Ifo Clemens Fuest. „Koronavirová krize zasáhla německou ekonomiku plnou silou,“ dodal.

Na nejnižší úroveň od března 2009 se propadla nálada ve zpracovatelském průmyslu. Na minimu je dílčí ukazatel sektoru služeb – jak co do hodnocení současné situace, tak co se týče výhledu do budoucna.

Ifo se domnívá, že oživení ekonomiky po koronaviru se pravděpodobně nebude podobat písmenu V – tedy že by po prudkém propadu následoval prudký růst. Známky oživení očekává nejdříve v polovině roku. „Jakkoli jsou dnešní čísla Ifo děsivá, větší problém pro jakékoli předpovědi růstu představuje fakt, že uvolňování omezujících opatření potrvá poněkud déle a bude postupnější, než se původně očekávalo,“ domnívá se ekonom společnosti ING Carsten Brzeski.

Podle v pátek zveřejněného odhadu institutu pro výzkum zaměstnanosti IAB by se počet nezaměstnaných v zemi mohl letos zvýšit o 520 tisíc a přesáhnout tři miliony. Ještě před pěti týdny týž institut předpokládal, že nezaměstnaných ve srovnání s předchozím rokem přibude 90 tisíc.