Ode dneška už jen maso s rodným listem

Konkrétní informace o původu masa najde počínaje dnešním dnem každý, kdo si ho půjde koupit, ať už je v jakékoliv zemi Evropské unie. Zatím to platilo jen u hovězího masa, ovoce, zeleniny a olivového oleje, ode dneška je totéž platné i pro vepřové, drůbeží, skopové a kozí maso. Nařízení tak přispěje k lepší informovanosti zákazníků. Cena masa by podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda kvůli tomuto novému značení růst neměla.

Novinka pro výrobce znamená, že povinně musí uvádět na obalu výrobku, v jaké zemi bylo zvíře chováno a v jaké poraženo. Zákazník se tedy dozví, jestli maso, které kupuje, pochází z České republiky, některé země EU anebo ze státu mimo EU. „Veřejnost stále volá po lepší informovanosti při nákupu potravin a toto je další konkrétní krok,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka.

Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda se výrobci na tuto novou skutečnost připravili a skutečně prodejcům dodávají maso označené nebo informaci o původu masa uvádějí na dodacích listech. „Každý výrobce pojal tu povinnost jinak, nemají to všichni stejně. Ale v obchodech maso označené je,“ konstatuje. 

Restauratérům však žádná taková informační povinnost díky tomuto novému nařízení automaticky nevzniká, na rozdíl od povinnosti zveřejňovat u jídel seznam alergenů, kde spotřebitel informován být musí. 

„Pokud bylo zvíře chováno v jedné a poraženo v druhé zemi, musí výrobce uvést na etiketě nebo cedulce u prodejního pultu oba dva údaje. Když bylo zvíře chováno a poraženo v jednom státě, stačí, když výrobce zveřejní pouze údaj o původu zvířete,“ vysvětlil ministr zemědělství Marian Jurečka.

Pro každý druh je stanovena konkrétní lhůta chovu, která musí být splněna, aby na etiketě mohlo být uvedeno, že zvíře bylo v dané zemi chováno.

Kuřata
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Například u drůbeže platí, že musí žít minimálně jeden měsíc v určité zemi.

Správnost údajů u čerstvého i mraženého masa budou kontrolovat inspektoři dozorových orgánů, tedy Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa.

Za porušení povinnosti uvádět původ masa může výrobce zaplatit pokutu až deset milionů korun.

U vepřového, drůbežího a skopového se doposud vyznačoval pouze výrobce, který mohl být český a maso brát z jiného státu. Například u kuřat byl kód pro Českou republiku CZ uváděn i u těch, která byla do země dovezena z jiné země a u českého zpracovatele pouze naporcována a zabalena. Údaj o tom, kde se kuře vylíhlo a bylo vykrmeno a poraženo, tak chyběl. Čeští spotřebitelé se však zejména po sérii afér v předchozích letech začali více zajímat o původ potravin, které kupují. Výrobci proto začali zdůrazňovat tuzemský původ svých výrobků a surovin, i když třeba nemuseli.

Mletého masa se povinné značení netýká
Zdroj: ČT24/ISIFA/Thinkstock

Nařízením Evropské unie se jen v Česku bude nově řídit zhruba 7000 podniků. „Nepředpokládám, že se ceny masa zvýší. Jde o to, aby si prodejce zorganizoval svou logistiku informací,“ reagoval předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud na otázky, zda toto povinné značení bude mít dopad na zdražení výrobků.

Podle Klouda to totiž samotné výrobce zásadně neovlivní, protože ti, pokud dodávají maso již balené, tak jen na etiketu připíší údaj navíc. „A pokud dodávají, a to platí jen pro Česko, nebalené maso, přidají informaci o původu na dodací list nebo na přepravku s masem,“ dodává.

Novinka se ale netýká mletého masa, u kterého zákazníci původ nezjistí. „Masné výrobky jsou od masa odděleny a v současné době probíhá v Evropské unii diskuse, jak by u nich mělo značení vypadat,“ dodal Kloud.

Jestli označování původu masa může u spotřebitelů ovlivnit jejich výběr, to se zatím neví. „Zákazníci neměli zatím šanci zjistit, odkud maso je, takže pro řezníky a zpracovatele masa je to novinka, jestli zákazník bude vnímat, odkud maso pochází. Pokud by s tím zákazník začal pracovat, může to zvýšit tlak na to, aby bylo maso české. Což je dobrá zpráva, to nás nemusí trápit,“ vysvětluje Kloud. U hovězího masa, kde značení začalo být povinné v roce 2002, to téměř žádný vliv na výběr podle Klouda nemělo.

Zároveň nepředpokládá, že by se nařízení o značení původu nějak obcházela. „Víte, každé nařízení se dá obejít, já si ale myslím, že tady poměrně velmi dobře fungují státní veterinární správa a inspekce, které zajistí, aby se nařízení dodržovala. V samotném zařízení skuliny nejsou. Jestli si ale do toho vymyslí někdo svoji 'švejkovinu', to nemůžeme predikovat,“ míní Kloud.

V Evropské unii se začalo o původu hovězího informovat v souvislosti s nemocí šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatie, BSE). Povinně se tyto údaje u nezpracovaného hovězího a výrobků z něj musejí uvádět od ledna 2002. Spotřebitel tak může zjistit, kde se zvíře narodilo, kde bylo chováno a kde poraženo. Nyní se označování původu rozšíří i na nezpracované vepřové, skopové, kozí a drůbeží maso.

Skandál s nepřiznaným koňským masem v potravinách v Evropě vypukl předloni v lednu. Tehdy se koňská DNA našla v mražených mletých karbanátcích prodávaných v supermarketech v Irsku a Velké Británii. Později se ukázalo, že do podvodů s koninou byla zapletena jatka a obchodníci s masem od Rumunska po Nizozemsko. Výrobci nahrazovali levnější koninou dražší hovězí maso. Několik případů bylo v rámci aféry odhaleno i v České republice.

V dubnu se mění i pravidla pro mléko

Novinkou od dubna je i to, že evropští zemědělci mohou vyprodukovat neomezené množství mléka. Končí totiž takzvané mléčné kvóty, které posledních 31 let limitovaly objem a export. Někteří čeští mlékaři se bojí, že konec regulace jim přinese problémy, podle náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrly se ale v nejbližší době nic nezmění. (čtěte více)

Ministr Jurečka má za to, že čeští výrobci kvalitního mléka se nemusí změny obávat. Pro zpracovatele u nás má v záloze dotační program, který by měl pomoci jak výrobcům, tak zpracovatelům mléka, pokud se dostanou do potíží kvůli většímu konkurenčnímu tlaku. „Zemědělci a potravináři by měli možnost dosáhnout na finanční prostředky. Tento dotační titul by byl zaměřen na zvýšení kvality mléka,“ prohlásil Jurečka. Zacílení dotací na zvýšení kvality mléka je podle něj cestou, jak dostat do sektoru peníze, která by byla přijatelná i pro Evropskou komisi.

Nahrávám video
Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 1 hhodinou

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 21 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026
Načítání...