Kalousek: Babišův zákon o biopalivech je tunel na státní rozpočet

Praha - Praktickou ukázkou toho, že vláda nedělá dost pro to, aby zabránila oligarchizaci země, je schválení zákona o biopalivech, tvrdí místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jediným důsledkem je 5 miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM) exministr financí Kalousek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) mu oponoval - lidé podle něj volili Babiše s vědomím, že je vlastníkem Agrofertu. Babišovy společnosti se prý může dotknout prakticky každá daňová reforma. Ohradil se i Babiš - profit jde podle něj za distributorem, ne za výrobcem.

  • Daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv mělo skončit s koncem června, bude ale platit dál. Vláda totiž koncem února odsouhlasila novelu zákona o spotřebních daních, jež toto zvýhodnění prodlužuje.
  • Hlavní myšlenkou je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě právě z obnovitelných zdrojů. 
  • Návrhy navazujících daňových zvýhodnění jsou součástí Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015–2020, který vládě předložilo ministerstvo zemědělství. Sobotkův kabinet ho následně na začátku srpna schválil.

Novelu má teď na stole parlament. Kalousek v OVM zdůraznil, že je proti daňovému zvýhodnění biopaliv první generace. „To po nás nikdo nechce. Evropská unie to nařizuje všem ukončit nejpozději v roce 2020 jako slepou cestu,“ upozornil exministr financí. Unie se nyní snaží o přechod z tradičních biopaliv k novým generacím. „My ten program máme notifikován do července letošního roku a není žádný důvod, abychom v tom pokračovali dalších 5 let,“ dodal.  

Před tím, než se stal Babiš šéfem financí, prý nikdo nepochyboval o tom, že program letos v létě skončí. Nový návrh si podle Kalouska napsal ministr financí tak, aby mu vyhovoval, protože je také majitelem Agrofertu. „Ten zákon není nic jiného než tunel na státní rozpočet v objemu 9 miliard korun pro úzký okruh lidí,“ tvrdí exministr.  

Andrej Babiš (ANO), ministr financí

„Myslím si, že není sledovanější osoba, než jsem já sám. Všichni mě sledují - opozice, koalice. Musel bych být blázen, kdybych si dovolil udělat něco na úkor státu.“

V Česku to nesmí fungovat jako v Kazachstánu, prohlásil Kalousek

Označil to za něco „neuvěřitelného“ – něco takového by očekával v případě Kazachstánu nebo Arménie, ale v Česku se to stávat nesmí. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle Kalouska nedostatečně brání střetu zájmů a oligarchizaci země.  

Ministr vnitra ale koalici brání. Agrofertu se může dotknout každá daňová reforma – ať už pozitivně nebo negativně, upozornil Chovanec. „Lidé v této zemi zvolili Babiše s vědomím toho, že to je vlastník Agrofertu a ten podniká nejen v této oblasti (zemědělství), ale i v potravinářství nebo v médiích,“ podotkl šéf vnitra s tím, že další miliardy dostanou jiné subjekty. 

Babiš označil Kalouska za lháře

Podle Babiše jde profit za distributorem - ne výrobcem. „Pan Kalousek neuvěřitelně lže. Tu výhodu na spotřební dani dostávají distributoři, České dráhy, Dopravní podnik města Prahy, dopravci, oni dostávají tu slevu,“ prohlásil šéf státní kasy. Jeho firmy prý vydělají maximálně desítky milionů korun, žádných 5 miliard. Babiš navíc popřel, že by zákon předkládal on sám - na vládě ho představoval ministr zemědělství.

Řepka
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

Boom výroby bionafty v Česku začal v roce 2002, kdy roční produkce poprvé překročila 100 tisíc tun. Loni už to bylo v tuzemsku téměř 220 tisíc tun.

Evropská unie ale pomalu v podpoře biopaliv otáčí, zdůraznil šéf Svobodných Petr Mach. Jeho strana má jako jediná zrušení povinnosti přimíchávat biopaliva do nafty přímo v programu. „Babiš mi už před pěti lety vynadal a říkal, že nikdy nemůžeme uspět, když budeme mít takové věci v programu. Tak jsme zatím uspěli v Evropském parlament,“ připomněl europoslanec. Česko chce přitom vyšší kvóty než Unie. „Myslím, že bychom neměli chodit kolem horké kaše – problém je v tom, že ministr financí je zároveň majitelem největších společností, které se na tom byznysu podílejí,“ říká Mach.

  • Mach o podpoře biopaliv: „Rok 2020 je ještě strašně daleko, takže my tu zdražujeme spotřebitelům, řidičům, a nakonec každé babičce, která jde kupovat housku a která se nějak musí dovézt do obchodu, tak jim zdražujeme výrobky, naftu a benzin, ačkoli nemusíme. Česko je v tom papežštější než papež.“

Úleva se netýká přimíchávání biopaliv do klasické nafty nebo benzinu, ale takzvaně vysokoobsahových směsí, což je čistá bionafta nebo ethanol s malou příměsí benzinu, vysvětlil Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu. „Stát přichází o výběr spotřební daně, ale jsou to především městské podniky hromadné dopravy, které to kupují a šetří, protože klasická nafta je dražší,“ podotkl Habart s tím, že současná podpora podle něj nepoškozuje zelené zdroje energie a naopak veřejnou hromadou dopravu ve velkých městech zlevňuje.

S tím Mach nesouhlasí. „Stát přichází o 10 korun na litr spotřební daně, které by jinak vybral. Nakonec to vyjde dráž,“ konstatoval šéf Svobodných. Bionafta je bez spotřební daně mnohem dražší. „Takže my vyrábíme něco, co je mnohem dražší, a projeví se to mimo jiné na státním rozpočtu, který dostane méně peněz,“ dodal Mach s tím, že města nakonec neušetří nic.

Z novely vyplývá, že například směs motorové nafty s minimálně 30procentním podílem metylesterů řepkového oleje bude zdaněna spotřební daní 8415 Kč na 1000 litrů. Standardní sazba spotřební daně u motorové nafty činí 10 950 Kč na 1000 litrů. Rostlinné oleje určené k pohonu motorů, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, budou zdaněny podle návrhu sníženou sazbou 1180 Kč na 1000 litrů.

U etanolového paliva E85 bude možné uplatňovat nárok na vrácení daně 12 600 Kč na 1000 litrů z objemu lihu obsaženého ve směsi. Dosud bylo možné uplatnit nárok 11 310 Kč na 1000 litrů. Bioplyn (v kapalném nebo plynném stavu) učený k pohonu motorů bude i nadále zcela osvobozen od spotřební daně. 

Podle údajů zveřejněných týdeníkem Dotyk státní podpora tzv. zelených paliv stoupá. Zatímco před pěti lety představovala 723 milionů korun, v roce 2013 byla 1,5 miliardy korun. Za loňský rok se počítá s podporou 1,64 miliardy korun. Letos pak chce stát poskytnout na podporu biopaliv 1,69 miliardy korun a v roce 2020 až 2,14 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 7 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 7 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 13 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.